Livigno je jeho srdcovka, zmrzlinu s příchutí stracciatelly by mohl jíst třikrát denně a má v plánu se naučit zahrát na flétnu italskou písničku. Jakub Hroneš si účastí na zimních olympijských hrách 2026 plní v jednadvaceti letech snowboardový sen. „Je to nejlepší moment mé kariéry. Jsem nadšený,” líčí.
Jde o jeho první účast pod pěti kruhy. „Mám pět nebo šest vybraných triků, které vím, že budou potřeba. A to je akce, která probíhá už od začátku olympijského cyklu,” popisuje přípravu. „Každý jezdec má svůj styl, takže trik v jeho podání je jiný, než stejný trik v podání někoho jiného,” dodává.
Od olympijské tratě měl určitá očekávání. „Stavěli ji kluci, kteří používají velké kusy sněhu. Raily jsou většinou obrovské a šíleně vysoké, skoky velké a dlouhé. Nejsou v tom žádná pravidla, takže si můžou dělat, co chtějí,” líčí a pokračuje: „Tři dny tréninku před závodem byly jediné tři dny, které tam každý z nás měl.”
V Livignu přitom v minulosti poprvé skočil double cork. A kromě toho mu svědčí i místní gelato. „Zmrzlinu mám hrozně rád a když jsem v Itálii, tak jsem schopný ji jíst tak dvakrát, třikrát za den. Aby organismus zvládl fungovat,” říká s úsměvem freestyle snowboardista.
Jestli je zima nebo léto úplně neřeší. „Jsem univerzální fanoušek sportu a žádnou olympiádu bych si nemohl nechat ujít. První hry, které jsem v deseti letech aktivně sledoval a vnímal, byly ty v Soči. Od Ria dál už to pak byla taková klasika,” vzpomíná.
A v čem by mohl sám soutěžit třeba na nadcházejících hrách v LA 2028? „Můj tajný talent je golf. Našel jsem se v tom a podle mě na to svět není ready.”
Ať jde ale o golf nebo snowboarding, od sportu si neumí moc odpočinout. „Někdy jsem přetažený a dost to škodí mému výkonu,” přiznává. Nad vším navíc moc přemýšlí. V jednom má ale jasno. „Když si dělám vločky, tak nejdřív naleju mléko a až potom do něj dávám vločky.”
Vedle Kuby skáče na prkně i Laura Záveská. Co na sebe práskla ona?