Od ledna 2026 budou ve všech patnácti komplexních onkologických centrech v České republice nově působit koordinátoři onkologické péče. Jejich úkolem je provést pacienta celým procesem diagnostiky a léčby tak, aby se zkrátily čekací doby, snížil stres nemocných a léčba mohla začít nejen včas, ale i efektivněji s vyššími šancemi na úspěšné uzdravení. Zpočátku se koordinátoři zaměří zejména na tzv. fast track diagnózy, agresivní onkologická onemocnění s rychlým průběhem, jako je karcinom plic nebo slinivky břišní.
Zavedení koordinátorů je reakcí na rostoucí onkologickou zátěž, které Česká republika čelí v důsledku stárnutí populace. V současnosti v ČR žije více než 600 tisíc lidí se zhoubným nádorem a každoročně je nově diagnostikováno přes 90 tisíc pacientů. Přestože česká onkologie patří v mezinárodním srovnání ke špičce a výsledky léčby se dlouhodobě zlepšují, pacienti se často potýkají s dlouhými čekacími lhůtami a nepřehlednou cestou mezi jednotlivými pracovišti.
„Čas hraje v onkologii skutečně zásadní roli. Zavedení koordinátorů je konkrétní krok, který pomůže zkrátit cestu pacienta k léčbě a zvýšit šanci na úspěšnou terapii. Díky nim zabráníme tomu, aby pacienti bloudili systémem, posílíme spolupráci mezi lékaři a pacientskými organizacemi a dlouhodobě zlepšíme celkovou kvalitu onkologické péče v Česku. Jde o změnu, která má potenciál každoročně zachránit stovky lidských životů,“ vyzdvihl důležitost koordinátorů ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Koordinátor onkologické péče se stává doslova průvodcem pacienta systémem – zajišťuje návaznost vyšetření, domlouvá termíny, propojuje praktické lékaře, specialisty a onkologická centra a pomáhá pacientovi orientovat se v náročné situaci. První koordinátoři již od ledna 2026 v komplexních onkologických centrech reálně fungují a pracují s prvními pacienty.
„Cesta onkologického pacienta dnes často připomíná chaotickou procházku. Koordinátor ji má narovnat, zrychlit a zpřehlednit. Pokud dokážeme zkrátit dobu mezi podezřením na nemoc a zahájením léčby, můžeme také výrazně zlepšit výsledky léčby,“ uvedl Marián Rybář, datový analytik Ministerstva zdravotnictví ČR a jeden z autorů koncepce. Zároveň zdůraznil, že koordinátor uleví zdravotníkům od části organizační a administrativní zátěže. Nejde přitom nutně o zdravotnickou profesi, klíčové jsou organizační schopnosti, orientace v systému a empatie. Lepší koordinace péče může přinést i úspory nákladů, například omezením duplicitních vyšetření.
Zavedení koordinátorů je součástí širší reformy onkologické péče, která staví na pěti základních principech: včasném záchytu, zkracování čekacích lhůt, lepší koordinaci, rozumném rozdělení péče mezi centra a regiony a systematickém vyhodnocování kvality. Na přípravě této změny se významně podílela také pacientská organizace Hlas onkologických pacientů, která dlouhodobě mapuje zkušenosti nemocných a jejich rodin.
„Právě systematický sběr zkušeností pacientů a jejich blízkých pomohl pojmenovat největší bariéry v dostupnosti, návaznosti a srozumitelnosti péče. Zavedení koordinátora vnímáme jako zásadní krok ke zlepšení orientace pacientů, zkrácení čekacích dob a snížení stresu v jedné z nejtěžších životních situací,“ uzavřela místopředsedkyně organizace Michaela Tůmová.
Boj proti závažným preventabilním onemocněním patří mezi hlavní priority Ministerstva zdravotnictví. Přibližně čtvrtině závažných onemocnění lze předcházet a většinu ostatních lze zachytit včas. Kombinace prevence, kvalitní organizace péče a cílených systémových změn, mezi které patří i zavedení koordinátorů onkologické péče, je klíčem k udržitelnosti zdravotního systému i ke zlepšení osudů onkologických pacientů v České republice.