V Konírně Poslanecké sněmovny PČR dnes odpoledne proběhl kulatý stůl pod názvem “Možnosti lepší implementace mezinárodních sankcí vůči Rusku a Bělorusku ze strany ČR a EU”. Akci pořádala poslankyně Poslanecké sněmovny PČR paní Helena Langšádlová ve spolupráci s iniciativou Odolné Česko, za kterou stojí spolek Lobbio, Asociace pro mezinárodní otázka, Datlab Institut a další organizace věnující se posilování odolnosti české společnosti proti zahraničním vlivům.
Cílem kulatého stolu bylo přiblížit problematiku implementace mezinárodních sankcí v kontextu nové české vlády a zároveň poukázat na některá slepá místa současné debaty, na která by se nový kabinet premiéra Andreje Babiše měl zaměřit. Na akci vystoupili odborníci z řad neziskových organizací i akademické obce se širokým tematickým záběrem a hlubokými expertními znalostmi poměrů v oblasti implementace sankcí i východní Evropy.
Na úvod paní poslankyně prohlásila: „Jsem velmi ráda, že se dnes představuje analýza Možnosti lepší implementace mezinárodních sankcí vůči Rusku a Bělorusku ze strany České republiky a Evropské unie, protože právě sankce jsou mírovým, ale účinným nástrojem k vyjádření nesouhlasu s agresí. Je velikou chybou, že sankce v dostatečném rozsahu nebyly uvaleny včas, hned po anexi Krymu.“
První mezi přednášejícími vystoupil Lukáš Kraus, vedoucí advokačního týmu ve spolku Lobbio, který se věnoval představení policy paperu “Možnosti lepší implementace mezinárodních sankcí pro příští českou vládu”, který v rámci projektu Odolné Česko vyšel na konci října minulého roku. Ve svém příspěvku uvedl: „Je pořád dost, co může česká vláda udělat pro vymahatelnost sankcí proti Rusku a boj proti jejich obcházení. Je třeba co nejdříve dotáhnout legislativní úkoly – zejména implementaci tzv. konfiskační směrnice EU či evropského balíčku proti praní peněz – a také posílit kapacity státu pro implementaci sankcí.”
Dále pokračoval Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky se specializací na východní Evropu, který se ve svém příspěvku zaměřil na poslední implementace sankcí proti Lukašenkově Bělorusku. Ve svém příspěvku mimo jiné uvedl: “V poslední době odstranily Spojené státy některé sankce proti klíčovým podnikům Lukašenkova režimu, včetně letecké společnosti Belavia nebo podniku na výrobu umělých hnojiv Belaruskali, které generují Bělorusku zahraniční valuty z prodeje a tím způsobem i nové zdroje pro své přežití. Z evropského pohledu bychom na tuto logiku a výměnu sankcí za politické vězně přistupovat neměli, otevírá totiž cestu obcházení sankcí pro Kreml skrze Lukašenkův režim.”
Jako třetí na kulatém stole vystoupil Jiří Skuhrovec, ředitel institutu Datlab, který se ve svém práci zaměřuje na datové analýzy a úzce spolupracuje s českými státními institucemi a bezpečnostními složkami na implementaci sankcí proti Ruské federace a také Lukašenkově Bělorusku. Představil připravovanou analýzu zaměřenou na bílé koně v oblasti sledování mizejících majetkových vazeb sankcionovaných osob napříč EU.
Nakonec představil Filip J. Scherf z University of St. Andrews ve Skotsku nový společný výzkumný podklad s názvem “Meeting Strategic Goals: An Assessment of Russia's War”, který kriticky nahlíží na ruské schopnosti plnit své válečné cíle, a to ve třech rovinách – domácím kontextu, evropské dimenzi a mezinárodním prostoru. Ve svém příspěvku ukázal hlavní slabiny Ruska – trhliny v soudržnosti elity v kombinaci s ohrožením budoucí ruské prosperity kvůli financování současného válečného úsilí. Ukázal, jak Evropa může slabin a obav ruského režimu využít k dosažení vlastních cílů a posílení evropské bezpečnosti.
Obecně všichni účastníci setkání zdůrazňovali potřebu udržení současného rámce mezinárodních sankcí proti Ruské federaci a jejich další posílení, a to jak v užší synergii s postupem vůči třetím státům, včetně Běloruska, ale také postupné osamostatnění v tomto postupu od pozice Spojených států, které stále více následují vlastní zájmy. V tomto ohledu je proto klíčové, aby i nová česká vláda postupovala společně s partnery v EU a posilovala existující mechanismy na vymáhání sankcí. Poslední domácí trend je přitom přesně opačný, což vysílá negativní signál jak mezinárodním partnerům, tak otevírá dveře pro případné budoucí obcházení sankcí skrze Českou republiku, k čemuž významně docházelo například skrze praní špinavých peněz v období ještě před 24. únorem 2022.