Česko-uzbecký archeologický tým vedený badateli z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s odborníky z MU v Brně a TGU v Termezu se v letech 2017–2022 věnoval výzkumu tzv. Darbandské zdi v jižním Uzbekistánu. Nové výsledky, publikované v mezinárodním časopise Antiquity, přinášejí zásadní revizi datace i interpretace této mimořádné fortifikační stavby z helénistického období.
Darbandská zeď se nachází v oblasti Bajsún v jižním Uzbekistánu, na pomezí antických oblastí Baktrie a Sogdiány. Více než kilometr dlouhá hradba, vybudovaná z kamene a nepálených cihel, uzavírala jediný přirozený průchod horským masivem. Středověké písemné prameny tuto lokalitu označují jako Železnou bránu, což odráží její dlouhodobý strategický význam.
Opevnění bylo archeologicky identifikováno v 80. letech 20. století. Původně bylo kladeno do období kušánské říše a vykládáno jako součást obrany její severní hranice. Pozdější výzkumy naznačily starší, helénistickou dataci, ta však nebyla dostatečně podložena dostupnými archeologickými daty.
K lokalitě se vrátil česko-uzbecký výzkumný tým v rámci projektů Neuron a Kreas, vedený badateli z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Výzkum probíhal v letech 2017–2022 a byl zaměřen na upřesnění datace i funkce opevnění s využitím moderních, převážně nedestruktivních metod.
Realizovány byly zejména:
Část výsledků byla publikována formou předběžných zpráv, rozsáhlý soubor dat a nálezů je však nadále předmětem odborného vyhodnocení.
Zásadní výstup výzkumu byl nedávno publikován v časopise Antiquity. Na základě radiouhlíkového datování (AMS) vzorků uhlíků odebraných z profilu hradby se podařilo datovat vznik opevnění do první poloviny 3. století př. n. l.
Vzorky pocházely z řezu hradbou, který vznikl při stavbě nové dálnice. Ta bohužel vedla k částečné destrukci památky, zároveň však umožnila získat klíčová chronologická data.
Nové datování ukazuje, že Darbandská zeď vznikla v době, kdy oblast Baktrie a Sogdiány kontrolovali helénističtí vládci seleukovské dynastie, případně v rané fázi vlády prvního samostatného řecko-baktrijského Diodóta I. Opevnění tak pravděpodobně nesloužilo primárně jako obrana proti kočovným skupinám, ale spíše jako strategická bariéra v rámci vnitřních mocenských konfliktů na východním okraji řecko-makedonského světa.
Stančo, L., Shaydullaev, S., Kysela, J., Bek, T., Kmošek, M., Toshaliev, K., Mrvová, P., Votroubeková, T., & Matznerová, J. (2022).
The Iron Gate and its environs in the Hellenistic period: Preliminary report for archaeological research in the Baysun District (South Uzbekistan), season 2019. Studia Hercynia, 26(2), 91–114.
Stančo, L., Augustinová, A., Damašek, L., Bek, T., Kmošek, M., Shaydullaev, S., & Khamidov, O. (2019).
In the footsteps of Euthydemus: Preliminary report for archaeological survey in the Baysun District (South Uzbekistan), season 2018. Studia Hercynia, 23, 141–172.
Stančo, L., Shaydullaev, S., Augustinová, A., Havlík, J., Smělý, T., Shaydullaev, A., Khamidov, O., & Novák, V. (2018).
Preliminary report for the archaeological survey in the Baysun District (South Uzbekistan), season 2017. Studia Hercynia, 22, 134–157.
Tým z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK připravuje další odborné publikace, které se zaměří na vyhodnocení jednotlivých kategorií nálezů z povrchových průzkumů, zejména keramického materiálu, hrotů šípů, mincí a dalších kovových artefaktů.