V rámci habilitačních řízení Fakulty strojní ČVUT v Praze proběhne veřejná habilitační přednáška, kterou přednese Ing. Lukáš Pilař, Ph.D. na téma „Technologie záchytu CO₂ ze spalin vzniklých spalováním pevných a plynných paliv“.
Přednáška se uskuteční ve středu 14. ledna 2026 v 9.00 hodin v konferenčním centru – místnosti č. 17 v budově Fakulty strojní ČVUT v Praze (Technická 4, Praha 6), odkud bude současně přenášena dálkově prostřednictvím streamu v aplikaci MS Teams.
Všichni členové akademické obce i hosté jsou vítáni.
Anotace:
Tématem habilitační přednášky je seznámení s problematikou záchytu CO2 obsažené ve spalinách vzniklých po spálení pevných a plynných fosilních paliv, ale také seznámit s tím, že CO2 z pohledu vědeckého výzkumu a technického pokroku není zlý skleníkový plyn vznikající při výrobě elektrické energie a tepla a v procesech výroby železa a cementu, kterým straší klimatologové, ale především stavební látka rostlin i živočichů a surovina pro výrobu syntetických paliv a dalších produktů nahrazujících přírodní zdroje. Habilitační přednáška je rozdělena na dvě části, a to na úvodní část a na technickou část přednášky.
Obsahem úvodní části přednášky je uvedení kritického pohledu na publikovaná data o koncentraci CO2 obsažené v ovzduší a jeho souvislost se změnou teploty ovzduší. Cílem není odmítnutí globálního oteplování, ale ukázání technicky podloženého názoru vlivu CO2 na zvyšování teploty ovzduší. Úvodní část následně pojednává o zásadním rozdílu mezi pojmy CCS a CCUS které reprezentují významný posun v pohledu na problematiku CO2.
Obsahem hlavní technické části přednášky, která vychází z dlouhodobých výzkumných a aplikační práci autora, je seznámení se základním rozvržením dostupných metod záchytu CO2, a to na po spalování, před spalováním a při spalování pod směsí kyslíku a recirkulovaných spalin. Jedná se o základní možné směry, jakým se ubírat při záchytu CO2. Na základě potenciální aplikovatelnosti výsledků na reálné zařízení připadá v úvahu využití jen technologií záchytu CO2 po spalování, a tedy hlavní technická část přednášky se zabývá základním rozdělením, tedy na absorpční a adsorpční procesy, membránové technologie a kryogenní separaci. Uvedené metody jsou v přednášce jednotlivě podrobně a jsou uvedeny jejich výhody a nevýhody. V přednášce je také zdůrazněná možnost kombinovat dané metody. Je to z důvodu požadavku na čistotu CO2, který je nutné považovat za surovinu určenou k dalšímu využití, nikoliv jako odpadní produkt. Hlavním cílem technické části, je ale seznámení s implementací daných vybraných technologií do reálných spalovacích zařízení. Pro implementaci byly vybrány bloky spalující hnědé uhlí o elektrickém výkonu 250 MWe a zdroje spalující zemní plyn o elektrickém výkonu 880 MWe. Uvedené bloky dávají představu, jaké budou mít dopady instalace různých metod záchytu CO2. Výsledná účinnost reálného bloku spalující ho hnědé uhlí se účinnost výroby sníží o 4 až 11 p.b. dle typu technologie a u bloku spalující zemní plyn se sníží o cca 9 p.b. Jedná se o výrazné dopady implementace technologie záchytu CO2. Následně prezentace zmiňuje pro ucelenou představu o měrných investičních nákladech na vyrobenou kWh při instalaci technologie záchytu CO2.
Jedním z cílů přednášky je také podání informací, jak zachycené CO2 dopravovat a zejména jaké máme možnosti využití. Závěrem habilitační přednášky jsou uvedena Současná situace v oblasti průmyslových instalací záchytu CO2.
Obsažené informace v habilitační přednášce byly podstatou řešení následujících výzkumných a aplikačních projektů autora:
Výzkumné projekty
Aplikační projekty
Publikováno
http://www.fs.cvut.cz/aktuality/3153-212/habilitacni-prednaska-ing-lukase-pilare-ph-d