Vážený pane předsedo, vážené členky a členové předsednictva hnutí ANO, opakovaně jsme konstatovali, že nezpochybňujeme jasného vítěze letošních parlamentních voleb. Ten má logicky plnou legitimitu vládnout, určovat směřování naší země v příštích letech. Zároveň s sebou každé vítězství nese velkou míru odpovědnosti. Vítěz definuje základní rámec programového prohlášení, jeho stěžejní části - ekonomickou strategii, vizi v oblasti bezpečnosti a samozřejmě ústřední motivy zahraniční politiky.
Ministerstvo zahraničí připadlo dle koaliční dohody nejmenší vládní (i parlamentní) straně, Motoristům. Tato strana se od voleb potácí ve vleku vlastních problémů, politickou práci nahrazuje exhibicí, nedospělé projevy jejích hlavních představitelů zavdávají pochybnosti, zda jsou Motoristé vůbec připraveni vládnout. Ministerstvo zahraničních věcí přitom patří k nejsložitějším rezortům s komplikovanou vnitřní strukturou. Tento rezort vyžaduje hluboké znalosti fungování jednotlivých procesů, úctu k diplomatické práci a jejímu profesionálnímu výkonu. Zároveň je třeba ctít kontinuitu, která pomáhá vytvářet obraz Česka jako stabilní, předvídatelné a v evropských strukturách pevně ukotvené země.
Současný postup ministra Petra Macinky zpochybňuje základní věcnou i právní kompetenci vlády, která ještě nezískala důvěru a nepředstavila Poslanecké sněmovně své programové prohlášení.
Základní výhrady k postupu ministra P. Macinky na MZV jsou následující:
Změny ve struktuře úřadu probíhají narychlo a bez předložené analýzy, často nestandardním postupem (jsou sdělovány ústně, namísto formálně písemně).
Dochází k nahodilým škrtům „na počet“, nikoliv k systematické restrukturalizaci.
Rušené agendy mají vazbu na závazky vlády i na bezpečnost České republiky (včetně zahraniční části bezpečnostní politiky a odolnosti vůči hybridním hrozbám).
Část pracovníků je fakticky „odstavena“ (např. je vůči nim využit režim překážek v práci), což omezuje jejich možnost bránit se nestandardním postupům a zavdává do budoucna riziko soudních procesů vedených proti instituci, českému státu. Jde přitom o pozice odborné, nikoliv politické.
V souvislosti s tím vám proto, jakožto premiérovi a předsedovi nejsilnější vládní strany a jakožto vedení nejsilnější vládní strany, veřejně pokládáme tyto zásadní otázky:
Je postup reorganizace a škrtů veden zákonně (zejména v souladu se služebním zákonem)?
Zaručíte se, že takový postup nedopadne na bezpečnostní funkce státu a nedestabilizuje bezpečnost a zahraniční politiku České republiky?
Dovolujeme si definovat základní oblasti, které mohou být nerozvážným a zbrklým postupem nových samovládců na MZV negativně dotčeny:
Sankční politika a vymáhání sankcí
Hybridní hrozby a odolnost státu: schopnost včas zachytit a koordinovaně řešit kombinaci nátlaku (dezinformace, vydírání, ekonomické tlaky, sabotážní incidenty) s mezinárodním přesahem
Kybernetická bezpečnost v zahraničně-politické dimenzi
Strategická komunikace státu směrem ven i dovnitř
Bezpečnostní spolupráce v EU/NATO
Krizová připravenost a reakce na mezinárodní incidenty
Veřejnost není informována, jak tento ukvapený a nezodpovědný postup vnímá hnutí ANO, jeho předseda a premiér české vlády, do jehož kompetencí náleží i spoluvytvářet českou zahraniční politiku. Není jasné, zda se jedná o vládní strategii, či jen dobyvačnou a mstivou politiku jediného člověka.
Proto žádáme a vyzýváme vedení hnutí ANO, které se ve svých programových dokumentech hlásí k tradicím pragmatické, proevropské a prozápadní zahraniční politiky, abyste nedopustili destrukci respektovaného a profesionálního rezortu, kterým Ministerstvo zahraničních věcí je. Odpovědnost vítěze voleb spočívá právě v tom, aby nedopustil neuvážené, neprofesionální a velmi nebezpečné kroky radikální strany, která ve volbách získala 6,78 % a neměla by být politickou silou, která zaslepena svou ideologií, bez ohledu na cokoliv a kohokoliv, uvrhá naši zemi a její občany do nebezpečí.
Děkujeme za reakci a zejména odpovědný přístup k české zahraniční politice.
Předsednictvo hnutí Starostové a nezávislí:
Vít Rakušan, Lukáš Vlček, Michaela Šebelová, Jan Farský, Karel Dvořák, Pavel Čížek, Martin Dvořák, Viktor Vojtko, Tomáš Dubský, Petra Pecková, Hana Naiclerová, Kateřina Arnotová, Jan Papajanovský, Petra Korlaar, Miroslav Balatka, Jan Sviták, Ondřej Lochman, Jan Sobotka