V úterý 25. listopadu 2025 proběhla ve velké aule Karolina promoce docentů a docentek. Dekret z rukou rektorky UK Mileny Králíčkové převzali i akademičky a akademici habilitovaní na FF UK – docenti Tomáš Gráf, Jan Koura, Radvan Markus, Josef Prokop a Lukáš Perutka a docentky Lenka Krátká a Šárka Zikánová.
Seznam všech habilitovaných najdete zde. Níže přinášíme anotace habilitačních prací tří nových docentů působících na FF UK.
Habilitační práce: Plynulost v nerodilé angličtině
Habilitační práce zkoumá plynulost spontánního monologu pokročilých mluvčích angličtiny a analyzuje, jak různé měřené ukazatele (tempo, pauzy, disfluence, délka promluv či fonační poměr) souvisejí s perceptivním hodnocením plynulosti a pokročilosti. Dále ověřuje, zda plynulost týchž mluvčích v češtině predikuje jejich plynulost v angličtině. Na základě dat z korpusu 50 mluvčích angličtiny a 30 mluvčích v češtině ukazuje, že vztahy mezi proměnnými a hodnocením plynulosti jsou na úrovni B2–C2 komplexní a nepřímočaré a vliv mateřského jazyka se nepotvrdil. Jde o první českou monografii, která poskytuje detailní popis široké škály ukazatelů používaných k operacionalizaci plynulosti.
Habilitační práce: Rozdělený ostrov. Studená válka a „kyperská otázka“ v letech 1960–1974
Habilitační práce analyzuje vývoj Kypru od získání nezávislosti v roce 1960 po jeho rozdělení v roce 1974; sleduje konflikt mezi řeckou a tureckou komunitou a odlišné představy o budoucnosti ostrova, zasazuje je do širšího kontextu studené války a zájmů světových mocností i států východního bloku, včetně bývalého Československa, a opírá se o nově zpřístupněné archivní materiály, které umožňují detailně zhodnotit mezinárodní, politické i historické souvislosti kyperské otázky.
Habilitační práce: Karneval mrtvých: Hřbitovní hlína a světová literatura
Habilitační práce dr. Markuse zkoumá modernistický román Máirtína Ó Cadhaina Hřbitovní hlína v kontextu jeho mezinárodního přijetí a irské literární tradice. Pomocí různých teoretických přístupů porovnává román se světovou literaturou, analyzuje jeho vztah k autorově dalšímu dílu i k irským literárním, folklorním a hudebním tradicím. Jednotlivé kapitoly se věnují Ó Cadhainovu postoji ke světové literatuře, karnevalovosti a různořečí, encyklopedickému charakteru vyprávění, strukturálním rysům a dramatickým či hudebním paralelám, práci s folklorem a intertextualitou i postavení románu v rámci irského modernismu. Závěr nabízí naratologický rozbor tvorby postav a jejich přehled.