Školní jídelny od 1. září fungují podle novelizované vyhlášky o školním stravování. Ta sice přinesla řadu změn, ale k dětem se zdravotními omezeními stále není dostatečně vstřícná. Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm proto vyzývá k další úpravě pravidel.
Žákům s celiakií či jiným dietním omezením na jaře svitla naděje, že získají nárok na školní obědy odpovídající jejich potřebám, a to díky novele vyhlášky o školním stravování. Její výsledná podoba, která platí od 1. září, však v tomto směru nakonec výrazné zlepšení nepřinesla. „Snažili jsme se prosadit, aby novela stanovila jídelnám povinnost zajistit dětem s potravinovou alergií či jiným zdravotním omezením jídlo na míru. Na žádné velké změny však nedošlo. Specifické zdravotní jídelníčky považuje vyhláška stejně jako doposud za dobrovolné,“ uvedl zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Někteří strávníci řeší své specifické diety vlastním obědem z domova. Alespoň v tomto ohledu je novela vstřícná. Zatímco dříve školy tápaly, zda děti mohou jíst vlastní pokrmy v jídelně společně s ostatními, nyní vyhláška takovou možnost výslovně podporuje. Stále ale není jasné, jak mají jídelny dětem konkrétně pomoci, například zda jim musí poskytnout vhodné podmínky pro uskladnění a ohřev jídla či nabídnout nádobí a příbory.
Vít Alexander Schorm bude oblast školního stravování nadále sledovat. Na základě dosavadních zkušeností však pokládá současné změny vyhlášky za nedostačující: „Školy by k žákům s dietním omezením měly přistupovat stejně jako ke všem ostatním, tedy ideálně jim přímo ve školní jídelně nabídnout jídlo odpovídající jejich potřebám – ať už jej připraví v místní školní kuchyni nebo dovezou odjinud. Žádný žák by se neměl cítit kvůli svému zdravotnímu stavu vyloučen. Apeluji proto na ministerstva školství a zdravotnictví, aby se k této problematice vrátily. Jsem připraven zapojit se do jednání.“
Schorm zároveň usiluje o to, aby se závazek ke zlepšení podmínek školního stravování pro žáky s dietním omezením stal součástí připravovaného Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2026–2030. Považuje za důležité, aby jej stát začal naplňovat již v roce 2026.
Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením určuje směřování vládní politiky v této oblasti na nadcházející roky a klade si za cíl mimo jiné odstraňovat bariéry, které brání lidem s postižením v účasti na plnohodnotném životě a zapojení do společnosti.
Co například (ne)přinesla novela vyhlášky o školním stravování žákům se zdravotním omezením?
Pozitivní změna:
Školy a školky už vědí, že si děti mohou v jídelně sníst vlastní jídlo přinesené z domu.
Zůstává nejasné:
Jak konkrétně mají jídelny pomáhat dětem, aby si mohly sníst přinesené jídlo v kolektivu? Mají mít děti možnost si jídlo uskladnit a ohřát?
Nedostatky, které nadále přetrvávají:
Jídelny nadále nemusí připravovat jídlo pro děti se zdravotním omezením (například když potřebují bezlepkovou dietu).