Ekologické organizace dosáhly významného úspěchu, když byl definitivně přijat návrh České republiky na vyřazení plánovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe z Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN). Stalo se tak poté, co v rámci stanovené lhůty nebyla proti českému návrhu vznesena žádná námitka.
Tento krok formálně potvrzuje konec mezinárodní podpory pro tento kontroverzní projekt a je v souladu s dlouhodobým postojem minulé vlády, která projekt odmítla.
Vyřazení projektu z této klíčové mezinárodní smlouvy je považováno za zásadní krok, který ztíží jakékoli budoucí pokusy o jeho oživení. Dohoda AGN slouží jako rámec pro rozvoj a údržbu sítě vnitrozemských vodních cest v Evropě a zařazení do ní je často podmínkou pro mezinárodní podporu a financování.
Proces začal v roce 2024, kdy Česká republika předložila Pracovní skupině pro vnitrozemskou vodní dopravu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) návrh na úpravu přílohy I dohody AGN. Cílem bylo odstranit plánované propojení Dunaj-Odra-Labe, konkrétně z vodních cest E20 (Labe) a E30 (Odra-Dunaj).
„Je skvělou zprávou, že kanál D-O-L dostal definitivní stopku," uvádí Gita Matlášková, vedoucí kampaně Za živé řeky v Arnice. „V České republice jsme výjimeční tím, že řada našich řek pramení právě zde a že máme hustou síť vodních toků jak drobných, tak těch významných. Naopak velké, nížinné řeky u nás v převaze chybí – a tak by realizace plavebního kanálu typu D-O-L znamenala velký zásah do říční krajiny s prakticky nemožnou kompenzací jeho dopadů na přírodu. Navíc disponujeme velmi dobrým železničním systémem, který bude modernizován a představuje efektivní a ekologickou alternativu pro dopravu," doplňuje Matlášková.
Rozhodnutí na mezinárodní úrovni je vyvrcholením snah, na kterých se léta podílely i české ekologické organizace. Arnika dlouhodobě vedla kampaň proti kanálu, který označovala za "projekt šílenství". Spolu s partnery z Polska, Německa, Rakouska a Slovenska upozorňovala na jeho ekonomickou nesmyslnost a hrozbu devastujících dopadů na životní prostředí, včetně chráněných území soustavy Natura 2000.
Aktivity Arniky neskončily ani poté, co česká vláda oznámila zastavení projektu a zrušení územní rezervy. Organizace následně uspořádala sérii seminářů s názvem "Říční krajina a její využití" a vydala příručku pro zástupce samospráv dotčených obcí. Cílem bylo pomoci jim kvalitně uchopit uvolněné pozemky a využít je pro udržitelný rozvoj a obnovu říční krajiny dříve, než by podlehly tlaku developerů.
Návrh byl smluvními stranami AGN přijat konsenzem již na zasedání v říjnu 2024. Podle článku 13 dohody AGN následně běžela šestiměsíční lhůta, během níž mohly dotčené strany, včetně Polska a Slovenska, vznést námitky.
Žádné oficiální námitky však nebyly podány. Změna dohody AGN tak byla formálně přijata a v platnost vstoupí 29. listopadu 2025.
„V kontextu zrušené plavební cesty D-O-L ještě silněji zpochybňujeme i potřebnost výstavby plavebního stupně na Labi – dalšího zásahu, který by přírodě přinesl víc škody než užitku a který by v dnešní době měl být spíš přežitkem než prioritou," dodává Marie Černá, koordinátorka projektů v kampani Za živé řeky.
(Pro více informací kontaktujte tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 606 727 942)