Školský výbor: Podpora lidí vězněných v důsledku ruské agrese musí být konkrétní, nejen symbolická.

11.11.2025 - | Senát PČR

11. listopadu 2025, Praha. Pod záštitou senátního školského výboru a ve spolupráci s organizací Gulag.cz se na půdě horní komory konal kulatý stůl na téma „Podpora politických vězňů.“ Cílem bylo vyměnit si expertní zkušenosti v otázce problematiky politických vězňů obecně, ale také pojmenovat možnosti konkrétní pomoci lidem vězněným v důsledku ruské agrese proti Ukrajině. Řečníci také diskutovali, jak může Česká republika aktivně přispět k jejich propuštění.

Kulatý stůl k podpoře politických vězňů

„Chceme, aby diskuse nezůstala jen u projevů podpory. Je nutné, aby český stát aktivně využíval diplomatické i parlamentní platformy k tlaku na propuštění politických vězňů a unesených dětí a na zlepšení jejich podmínek,“ vysvětlila místopředsedkyně Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jaromíra Vítková, která celou akci zaštítila.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil ve svém úvodním projevu řekl: „Vztah Senátu k osudu politických vězňů je dán jeho rolí. Kromě role legislativní a dalších, které souvisí s tím, jak funguje naše země, je tam také role, že jsme pojistkou nebo jakousi zárukou. A pokud se podíváme na osudy politických vězňů, tak si myslím, že bychom měli být zárukou toho nezapomínat na jejich podporu. Protože pokud někde ve světě někdo hájí myšlenky svobody a demokracie a je za to vězněn, tak bojuje také za nás, bojuje za naše hodnoty a naše myšlenky, které my tady říkat můžeme, můžeme je prosazovat a nikdo nás za to netrestá a nezavírá.“

Akce navázala na otevřený dopis více než stovky českých bývalých disidentů a politických vězňů, kteří letos v červenci vyzvali české politiky k aktivnější podpoře svých ruských protějšků, i na mezinárodní iniciativu ruských a ukrajinských nezávislých iniciativ People First, jejímž cílem je propuštění všech osob vězněných v souvislosti s ruskou agresí. Organizátory iniciativy People First jsou držitelé Nobelovy ceny míru – ruské sdružení Memorial a ukrajinské Centrum občanských svobod. Za Českou republiku se k iniciativě připojilo sdružení Gulag.cz.

Na setkání v horní komoře vystoupili také předseda senátní mediální komise David Smoljak a členové školského výboru Miluše Horská, Zdeněk Papoušek a Břetislav Rychlík, který doplnil osobní vzpomínku: „Moji příbuzní byli jako Čechoslováci autentickými vězni Stalinského gulagu. Díky Heliodoru Píkovi se dostali do 1. Československého armádního sboru a přišli z Buzuluku do Prahy."

Kulatého stolu ve Frýdlantském salonku se dále zúčastnili ředitel Amnesty International Pavel Gruber, náměstek ministra zahraničí Jan Marián či bývalý disident a politický vězeň Petr Pospíchal. Své bezprostřední zkušenosti z ruských věznic a táborů představil bývalý ukrajinský válečný zajatec Julian Pylypej a také bývalá politická vězeňkyně a redaktorka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa. Problematiku vězněných Ukrajinců představil Mychajlo Romanov z Charkovské lidskoprávní skupiny a o situaci ruských politických vězňů hovořila expertka organizace Gulag.cz Alexandra Skorvid.

Účastníci se shodli, že je třeba vytvořit soubor doporučení pro Vládu ČR, Parlament a Ministerstvo zahraničí, v němž budou navrženy konkrétní kroky. Tento soubor zároveň bude předán na jednání senátního zahraničního výboru, které se uskuteční ve středu 19. listopadu.

„Jsem velmi rád za obrovskou podporu, kterou český Senát tématu udělil. Z diskuse jasně vyplynulo, že Česká republika může sehrát významnou roli při propojování evropských iniciativ, diplomatickém tlaku i praktické pomoci rodinám politických vězňů. Lidé musejí být na prvním místě,“ říká předseda Gulag.cz Štěpán Černoušek.

K diskusi se připojil také ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč, který zdůraznil, že nemůžeme být v klidu a unaveni, dokud nebude osvobozen poslední válečný zajatec, poslední politický vězeň a vráceno poslední unesené ukrajinské dítě zpět k jeho rodině.

Na závěr kulatého stolu zaznělo, že téma politických vězňů a dalších nespravedlivě vězněných musí zůstat trvale na agendě české i evropské politiky a že společná odpovědnost demokratických zemí za osudy těchto lidí nekončí prohlášením, ale konkrétní akcí.

http://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?id=3977