Kvantová fyzika zásadně proměnila pohled na svět, ale odborníci se dosud neshodli, jak její výsledky chápat. Právě různé filozofické interpretace kvantové teorie byly tématem konference, kterou uspořádala Fakulta filozofická spolu s výzkumným centrem Nové technologie ZČU.
Účastníci mezioborové konference s názvem Filozofické otázky kvantové fyziky, pořádané u příležitosti vyhlášení letošního roku Mezinárodním rokem kvantové vědy a technologií, se 15. října v prostorách Biskupství plzeňského zabývali nejznámějšími interpretacemi kvantové mechaniky – od kodaňské školy přes teorii mnoha světů až po novější přístupy. Cílem setkání bylo formulovat klíčové filozofické otázky, které vyvstávají z dnešního výzkumu, a přispět k hlubšímu porozumění samotným základům fyziky.
Kvantová fyzika umožňuje popsat chování částic s mimořádnou přesností a stojí za vznikem technologií, jako jsou čipy, kvantové počítače nebo pokročilé šifrovací systémy. Přesně před sto lety představil německý fyzik Werner Heisenberg vůbec první matematický popis kvantové teorie – takzvanou maticovou mechaniku. Z původně abstraktního výpočtového systému se časem stal jeden z nejpřesnějších vědeckých nástrojů. Zároveň ale otevírá otázky, na které nemá ani věda jednoznačnou odpověď – co je to realita, existuje kauzalita, a jakou roli hraje pozorovatel?
Na konferenci vystoupil Miroslav Holeček z výzkumného centra Nové technologie (NTC) ZČU, který přiblížil, jak se kvantová teorie prolíná se současným filozofickým myšlením. Následovaly přednášky Pavla Krtouše a Pavla Cejnara z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Miloslava Duška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Vladimíra Havlíka z katedry filozofie Fakulty filozofické (FF) ZČU. Do závěrečné panelové diskuse se zapojil také Šimon Kos z katedry fyziky Fakulty aplikovaných věd (FAV) ZČU.
„Fyzikální pojmy jako kvantové provázání, superpozice, kolaps vlnové funkce, princip neurčitosti a komplementarity či myšlenkové experimenty jako Schrödingerova kočka či Einsteinův-Podolského-Rosenův paradox se staly součástí širšího intelektuálního diskurzu i popkultury“ uvedl organizátor konference Radek Schuster z FF ZČU. „Zájem o konferenci potvrdil, že otázky prostoru, času, kauzality a informace nejsou pouze doménou fyziků, a filozofů, ale přitahují i širší akademickou obec a veřejnost," dodal.
Konferenci finančně podpořila Západočeská univerzita v Plzni, ze zakázky vedené pod číslem 901096 s názvem "Komunitní marketing -- INTERDISCIPLINARITA". Uskutečnit se mohla také díky Biskupství plzeňskému.