Jak může Evropa hospodařit udržitelněji a zároveň zajistit prosperitu zemědělců? I na tuto otázku hledal odpověď odborný workshop Agroecology Living Labs, který se uskutečnil v rámci evropské iniciativy AE Partnership – Partnerství pro agroekologii.
Setkal se zde svět vědy, praxe i politiky – zemědělci, výzkumníci a zástupci státní správy společně diskutovali o tom, jak nejlépe rozvíjet agroekologické přístupy napříč Evropou.
Workshop, který připravila Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, se zaměřil na tři klíčová témata:
„Agroekologie není jen o změně způsobu hospodaření, ale o systémové transformaci, která propojuje ekologii, ekonomiku i společenskou odpovědnost. Jsme hrdí, že naše fakulta může být součástí tohoto evropského dialogu,“ uvedla prof. Ing. Zuzana Tučková, Ph.D., děkanka fakulty.
Diskuse probíhala formou otevřené participace – každý účastník mohl aktivně přispět svými zkušenostmi. Společně vznikal návrh jednotného monitorovacího rámce, který bude v budoucnu sloužit pro hodnocení dopadů agroekologických přístupů v různých regionech Evropy.
„Získané poznatky nám umožní lépe směrovat výzkum a inovace v oblasti agroekologie. Fakulta dlouhodobě propojuje vědu s praxí, a právě takové akce jsou klíčem k efektivnímu přenosu znalostí,“ doplnil Ing. Pavel Taraba, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum.
Workshop v Praze byl součástí širšího evropského úsilí, které paralelně probíhá také v Belgii, Německu a Itálii. Výstupy z jednotlivých národních setkání budou využity při finalizaci konceptuálního rámce AE Partnership.
Samotné Evropské partnerství pro agroekologii, financované programem Horizon Europe, sdružuje Evropskou komisi a 72 partnerů z 26 zemí. Projekt, který oficiálně odstartoval 1. ledna 2024 a potrvá do 31. prosince 2030, disponuje rozpočtem 300 milionů eur. Jeho cílem je posílit zemědělský sektor, který dokáže čelit klimatickým změnám, úbytku biodiverzity a výzvám potravinové bezpečnosti – a přitom zůstane ekonomicky životaschopný a atraktivní pro zemědělce.
„Agroekologické přístupy představují zásadní krok směrem k udržitelnější budoucnosti. Když na jejich vývoji spolupracují výzkumné instituce i samotní zemědělci, vznikají řešení, která posilují odolnost i zdraví našeho zemědělství,“ uzavírá prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D., ředitel Centra polymerních systémů.