Na přelomu letošního jara a léta jsme se pomocí online dotazníku zeptali ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku, jak se jim u nás daří využívat systém veřejného zdravotního pojištění. Výsledky jsme srovnali s podobným průzkumem, který jsme provedli na jaře 2023 – tehdy v Česku většina Ukrajinců nebyla víc než rok, potýkali se s traumatem z války, s jazykovou bariérou a seznamovali se s českým zdravotním systémem, který je velmi odlišný od toho ukrajinského. Porovnání výsledků přineslo zajímavá zjištění.
Byť se ukázalo, že lékaře má dnes daleko více uprchlíků než před dvěma lety, nemají pocit, že by se v českém zdravotním systému vyznali lépe než před dvěma lety. Většina svůj přehled o českém zdravotnictví hodnotila tehdy i dnes průměrně. Je tedy vidět, že coby pacienti dodnes nemají vysoké sebevědomí.
V roce 2023 zhodnotila většina dotázaných svou orientaci v českém zdravotním systému třemi hvězdičkami (32 %). Výborně se v užívání zdravotních služeb vyznalo 14 %, o něco hůř 21 %. Vůbec nebo skoro vůbec se nezorientovalo 32 %. Nejhůř na tom byli pochopitelně lidé v nejstarší věkové kategorii od 66 let výš. Problémy měli především s jazykovou bariérou a s pochopením, na jakou péči vlastně mají nárok.
Po dalších dvou letech hodnotí Ukrajinci v Česku svou obeznámenost s českým zdravotnictvím podobně. Opět se zhruba třetina cítí ztracená, třetina se jakž tak orientuje a třetina nemá žádný problém. Počet těch, kdo zvolili pět a čtyři hvězdičky, ve srovnání s předchozím průzkumem mírně klesl (11 %, resp. 20 %). Většina opět zvolila střed (34 %). Špatně nebo zcela špatně svou obeznámenost s českým zdravotnictvím hodnotí 33 %. Do této kategorie spadají především starší lidé a muži. Velký rozdíl panuje mezi těmi, kteří jsou registrovaní u praktického lékaře, a těmi, jimž se ho dosud nepodařilo sehnat. Mezi registrovanými je se svou znalostí zdravotnictví spokojeno (5 nebo 4 hvězdičky) 37 %, zatímco mezi lidmi bez praktického lékaře jen 11 %.
Na otázku, co nejvíc nechápou na českém zdravotním systému, odpověděla jen polovina dotázaných. Nejčastěji nedokážou pochopit dlouhé čekací lhůty na termín u specialisty (12 %) a nemožnost najít praktického lékaře (9 %) – to jsou problémy, které shodně trápí i české pacienty. Dále byla zmiňována jazyková bariéra a nejasnost, na co mají nárok v rámci veřejného zdravotního pojištění (obojí po 6 %) – těmto potížím jsou vystaveni specificky ukrajinští uprchlíci.
Za dva roky došlo k zásadnímu posunu v počtu Ukrajinců, kteří mají svého registrujícího praktického lékaře. Tehdy mělo praktika jen 42 % dotázaných, dnes ho má 79 % dospělých. Dříve se 35 % nedařilo najít ordinaci, která by přijímala pacienty; dnes je to už jen 12 %.
Také v návštěvách specialistů se situace výrazně zlepšila. Před dvěma lety se na gynekologické vyšetření dostalo 33 % žen a k zubaři jen 26 % lidí. Polovina ukrajinských uprchlíků nedostala žádnou specializovanou zdravotní péči. Dnes je situace výrazně lepší. Na gynekologii bylo alespoň jednou nebo opakovaně 61 % žen, 55 % lidí alespoň jednou navštívilo stomatologii. K nárůstu došlo také u rehabilitace (z 3 % na 19 %) i ortopedie (z 3 % na 22 %).
V průzkumu před dvěma lety nikdo z dotazovaných nezmínil potřebu psychologické nebo psychiatrické péče. Dnes ji alespoň jednorázově využilo 8 % dotázaných; z těch, kdo ji potřebovali, se ji podařilo sehnat 39 %; zbytek nesehnal lékaře. Péče o duševní zdraví je u ukrajinských uprchlíků zdaleka nejméně dostupná ze všech typů ošetření, která potřebují.
Počet uprchlíků, kteří v ČR pečují o nezletilé děti, za dva roky mírně klesl. Tehdy to bylo 66 % lidí a dnes 53 %. Nejčastěji se jedná o ženy ve věku 20–49 let. Mezi těmi, kdo pobírají humanitární dávku, jsou jich celé dvě třetiny.
Podle minulého průzkumu se registraci u pediatra podařilo sehnat 59 % těch, kdo v Česku pečovali o děti. Dnes má dětského lékaře už 83 % rodičů a pečujících. Alarmujících je ovšem 16 %, kteří pediatra dodnes nemají. Panuje zde jednoznačná souvislost mezi tím, jak dobře dospělý hodnotí svou orientaci ve zdravotním systému, a tím, zda děti mají pediatra.