MiCA: tři měsíce po konci přechodného období pro poskytovatele služeb s kryptoaktivy (CASP). Přibývají nové žádosti, rizika investování do kryptoaktiv nemizí

Česká národní banka (ČNB) po skončení přechodného období podle evropského nařízení MiCA vyřizuje nové žádosti o licenci poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP), dohlíží na firmy, které licenci získaly, a věnuje pozornost subjektům, které podnikají bez příslušného povolení. Již téměř dva roky se věnuje výkonu dohledu nad vydavateli kryptoaktiv. Zároveň rozvíjí edukační aktivity zaměřené na ochranu spotřebitelů, neboť podvodné praktiky spojené s kryptoaktivy jsou stále sofistikovanější a častěji cílí na zranitelné skupiny obyvatel.

Od 1. července 2026, kdy skončilo přechodné období pro poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení MiCA, obdržela ČNB pět nových žádostí o licenci CASP, ve dvou případech jde o opakované žádosti subjektů, které o licenci žádaly už dříve. Správní řízení nyní probíhají.

V Česku aktuálně působí 11 licencovaných CASPů, subjekty bez licence už činnost na trhu s kryptoaktivy vykonávat nemohou. „Přechodné období skončilo, část firem musela trh opustit, riziko pro investory ale nezmizelo. Lidé musí zůstat obezřetní, kam své peníze vkládají,“ říká člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. „Po první vlně žádostí jsme přešli do běžného režimu dohledu – řešíme nové žádosti o licenci, kontrolujeme licencované firmy a postihujeme ty, kdo bez povolení podnikají dál. Pomáhají nám k tomu nástroje umělé inteligence, ale i podněty od veřejnosti.“ Vedle toho však na českém trhu mohou působit i subjekty, které získaly licenci v jiných zemích EU.

Od účinnosti nařízení MiCA obdržela ČNB již čtyři řádná oznámení bílých knih kryptoaktiv podle hlavy II MiCA, která byla v souladu s MiCA komunikována a zveřejněna v registru ESMA. Zároveň v současnosti vyřizuje dvě žádosti o udělení licence k činnosti instituce elektronických peněz, která zamýšlí aktivně vydávat elektronické peněžní tokeny (EMT).

MiCA dává zákazníkům méně ochrany, než je tomu u klasického investování

Nařízení MiCA klade na běžného zákazníka velký díl odpovědnosti. Poskytovatelé kryptoslužeb nemají povinnost zjišťovat pomocí investičního dotazníku znalosti, zkušenosti nebo toleranci rizika zákazníka, kryptoaktiva tak mohou nabízet i osobám, pro které není tento typ investování vhodný. Tuto povinnost mají jen při poradenství nebo správě portfolia kryptoaktiv, což ale dnes nabízejí jen dva z 11 tuzemských CASPů (poradenství).

Vyšší požadavky na odpovědnost samotných zákazníků za volbu poskytovatele kryptoslužeb ukazuje i skutečnost, že na rozdíl od investičních služeb není zřízen žádný garanční fond, který by hradil ztrátu majetku vyplývající z nedostatečného oddělení kryptoaktiv zákazníků od vlastního majetku nebo z jejich nedostatečného zabezpečení. Oproti klasickému investování jsou zde také vyšší technologická a kybernetická rizika, zejména s ohledem na závislost kryptoaktiv na digitální infrastruktuře. Ztrátu může způsobit například kybernetický útok, selhání používané technologie, chyba při provedení transakce nebo ztráta či odcizení přístupových údajů nebo privátních klíčů. V některých případech přitom může být taková ztráta nevratná.

Jedna věc je pro zákazníky naopak přehlednější než u klasických investičních služeb: se zákazníky CASP smí jednat pouze jeho vlastní zaměstnanec, nikoli externí zprostředkovatel nebo vázaný zástupce jako v jiných finančních sektorech. Online prostředí bez hranic ale zvyšuje riziko, že zákazník může namísto s domnělým regulovaným poskytovatelem jednat s podvodníkem.

Neoprávněné nabízení kryptoaktiv či kryptoslužeb ze dne na den nezmizelo

ČNB v rámci svých zákonných kompetencí posuzuje, zda činnost daného subjektu nenaplňuje znaky neoprávněného poskytování kryptoslužeb či veřejné nabízení kryptoaktiv, aniž by byly splněny podmínky stanovené nařízením MiCA. Za takové jednání může uložit pokutu, pozastavit nebo zakázat veřejnou nabídku konkrétního kryptoaktiva, pozastavit nebo zakázat poskytování kryptoslužeb, pozastavit nebo zakázat propagační sdělení, případně nařídit okamžité ukončení činnosti. V případech, kdy firmy poskytovaly kryptoslužby i po skončení přechodného období, aniž by získaly povinnou licenci CASP, ČNB nařídila okamžitě ukončit neoprávněnou činnost. Se subjekty, které součinnost odmítají a dál neoprávněně nabízejí kryptoslužby, a taktéž se subjekty, které veřejně nabízejí kryptoaktiva, aniž by splňovaly podmínky dle nařízení MiCA, může ČNB zahájit přestupkové řízení.

Potenciální zákazníci CASPů by si proto vždy měli ověřit, že uzavírají smluvní vztah s regulovaným poskytovatelem a nikoli s podvodníkem. Čeští poskytovatelé kryptoslužeb jsou dostupní na webu ČNB zde, zahraniční poskytovatele s oprávněním pro poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy v ČR pak zákazníci naleznou zde.

Poznatky z dohledové praxe odhalují nejčastější pasti na zákazníky

Na základě podnětů veřejnosti, vlastních dohledových šetření a poznatků z licenčních i sankčních řízení ČNB identifikovala kombinaci znaků, které se mohou objevit u podezřelých nabídek kryptoaktiv či poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Platí přitom, že čím více se takových znaků sejde v jedné nabídce, tím vyšší je riziko, že jde o podvod:

• Cílení na zranitelné a nezkušené: nabídka míří na seniory, mladistvé, osoby na rodičovské dovolené nebo lidi bez finančních zkušeností, kteří hledají rychlé a nerealistické zhodnocení úspor.
• „Prázdná“ kryptoaktiva: s tokenem nejsou spojena žádná práva nebo je slibované právo vázané na platformu, která ještě není spuštěná či licencovaná, případně není jasné, z čeho by měl slibovaný výnos vůbec plynout, což může připomínat Ponziho schéma.
• Staking jako zdržovací taktika: skutečný on-chain staking má jasný ekonomický účel (potvrzování transakcí) a krátkou dobu uzamčení tokenů, řádově hodiny až týdny. Podezřelé je, pokud jsou tokeny „za staking“ uzamčené na měsíce až roky bez jasného zdroje slibovaného výnosu – dlouhé uzamčení totiž oddaluje chvíli, kdy by měl investor dostat zaplaceno, a mezitím roste riziko propadu hodnoty.
• Partnerské a referral programy: pokud odměna závisí hlavně na přivádění dalších investorů, nikoli na reálné ekonomické aktivitě projektu, jde o typický znak pyramidového schématu – a hrozí, že do něj zapojíte i vlastní rodinu a blízké.
• Půjčky kryptoaktiv bez jasného účelu: vydavatel od zákazníků zpětně „vypůjčí“ kryptoaktiva, která jim předtím prodal, aniž by byl ekonomický smysl takové půjčky zřejmý.
• Propojení s hazardem: výnos plyne z prostředků prohraných jinými hráči nebo model sám o sobě připomíná sázku – kdo nesplní úkol, přijde o vklad ve prospěch těch, kdo ho splnili.
• Falešné odvolávání na povolení nebo dohled: poskytovatel se neoprávněně odvolává na povolení ČNB nebo jiného orgánu dohledu, případně vytváří dojem, že jeho činnost nebo nabízená kryptoaktiva byly takovým orgánem schváleny či jinak posouzeny. Cílem je vyvolat u zákazníka dojem, že nabídka je důvěryhodná a podléhá dohledu.
• Zneužití jména dřívějšího poskytovatele: podvodníci si vypůjčují obchodní značku nebo jméno firmy, která dříve reálně poskytovala kryptoslužby na základě živnostenského oprávnění – často jen s mírně pozměněnou doménou (např. .cz místo .com) nebo odkazem na dřívější oprávnění, aby vzbudili důvěru. Zákazník pak buď rovnou přijde o vložené peníze, údajně proto, že „nedorazily“, nebo je v sofistikovanější variantě vtažen do zdánlivě reálné platformy, kde je výběr peněz podmíněn dalšími poplatky a nakonec se nevrátí ani původní investice.
• U zahraničních aktivit pak ČNB opakovaně zaznamenala případy, které navenek působily jako činnost poskytování reálných služeb, ale ve skutečnosti vykazovaly známky podvodu zacíleného na vylákání peněz z méně zkušených zájemců o rychlé zhodnocení prostředků.

V případě podezření na podvod nebo praní peněz ČNB vedle využití vlastních dohledových a sankčních nástrojů předává informace také Policii ČR a Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ).

ČNB k tématu vydala doporučení pro veřejnost

Kromě popsané dohledové praxe rozvíjí ČNB v oblasti investiční gramotnosti své edukační aktivity. V oblasti investování do kryptoaktiv nejnověji připravila přehled základních pravidel, s nimiž by se měl seznámit každý potenciální investor. Připomíná například, že by lidé měli investovat pouze do takových kryptoaktiv, jejichž fungování rozumějí, a to pouze prostředky, o které si mohou dovolit přijít. I v sektoru kryptoaktiv platí jedna ze základních investorských pouček, a to, že příslib vysokého výnosu jde ruku v ruce s vysokým rizikem ztráty investovaných peněz. Další praktická doporučení a upozornění na nejčastější rizika jsou shrnuta v dokumentu „12 věcí, které byste měli vědět o kryptoaktivech“, který je k dispozici na webu ČNB.

Petra Vlčková
mluvčí ČNB

Poznámka: Nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets) je evropská regulace trhu s kryptoaktivy, která nahrazuje dosavadní neregulované prostředí jednotnými pravidly platnými v celé EU. Firmy nabízející služby související s kryptoaktivy potřebují licenci CASP (crypto-asset service provider), kterou v Česku uděluje a jejíž dodržování kontroluje ČNB.

https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/tiskove-zpravy/MiCA-tri-mesice-po-konci-prechodneho-obdobi-proposkytovatele-sluzeb-skryptoaktivy-CASP.-Pribyvaji-nove-zadosti-rizika-investovani-do-kryptoaktiv-nemizi