Závěť není jen záležitostí lidí s velkým majetkem. Může pomoci zajistit blízké, předejít komplikacím a zároveň podpořit hodnoty, které jsou člověku blízké. O tom, proč má smysl o poslední vůli přemýšlet a jakou roli v ní může mít dobročinnost, mluví Milan Vlasák z Charity Česká republika, mluvčí akce „Měsíc dobročinné závěti“.
To je jeden z největších mýtů o závětech, které rozhodně nejsou jen pro milionáře. Mají velmi praktický význam pro každého, kdo vlastní třeba družstevní byt, chatu, auto nebo má naspořené nějaké finance. Sepsat závěť je vhodné například pro lidi, kteří žijí v nesezdaném partnerství, protože partner v první dědické třídě ze zákona nefiguruje a bez závěti může snadno přijít o společné bydlení. Komplikace vznikají také u bezdětných párů, kde majetek ze zákona přechází na vzdálenější příbuzné, se kterými se člověk třeba léta nestýkal, místo toho, aby zůstal milovanému partnerovi.
Zákon umožňuje sepsat závěť vlastní rukou, ale z praxe se jednoznačně doporučuje formu notářského zápisu. Notář zajistí, že listina bude mít všechny právní náležitosti a nikdo ji po vaší smrti nenapadne pro formální chyby. Co je ale nejdůležitější - notář závěť okamžitě zaeviduje do Centrální evidence závětí. Jakmile pak jednou soudní komisař v dědickém řízení začne pozůstalost řešit, podívá se do registru a vaši poslední vůli stoprocentně najde. Závěť schovaná doma v šuplíku se může ztratit nebo ji může někdo záměrně zničit.
Ano, ta změna sice není nijak radikální, ale rozhodnutí sepsat dobročinnou závěť má mírně vzestupnou tendenci. Vidíme, že lidé jsou schopni komunikovat o dělení majetku v případě smrti mnohem otevřeněji. Už se nestydí o těchto věcech mluvit s rodinou. Přibývá lidí ve středním věku, kteří si uvědomují, že mít v pořádku důležité právní dokumenty je projev dospělosti a ohleduplnosti. Odkazy na dobrou věc už nejsou vnímány jako výstřednost, ale jako přirozené pokračování hodnot, které člověk vyznával za života.
I malý dar může představovat velkou pomoc. Nemusíte odkazovat celé jmění. Neziskové organizaci můžete věnovat konkrétní finanční částku, určité procento z pozůstalosti, nebo konkrétní věc - třeba auto, sbírku obrazů či nemovitost. Využívá se k tomu buď klasické ustanovení za dědice, nebo takzvaný odkaz (odkazovník), což je zjednodušená forma, kdy organizace dostane jen tu jednu konkrétní věc a neúčastní se celého dědického řízení.
Už když v momentu, kdy dobročinnou závěť sepíšete, získáte obrovský pocit smysluplnosti a hrdosti. Najednou si uvědomíte, že vaše životní úsilí a plody vaší práce budou dál pomáhat měnit svět k lepšímu. Lidé, kteří dobročinnou závěť sepsali, často říkají, že z nich spadl balvan. Cítí hlubokou vnitřní radost, že věci, které podporovali za života – ať už je to ochrana přírody, pomoc dětem, rozvoj kultury nebo péče o nemocné – budou pokračovat i po jejich odchodu.
Český právní řád chrání takzvané nepominutelné dědice, což jsou děti. Ty mají vždy nárok na svůj zákonný podíl. Závěť je však ideální nástroj, jak zbytek majetku spravedlivě rozdělit. Můžete bez problémů zajistit partnera, děti, vnoučata, a vedle toho vyčlenit nějakou část na charitativní účely. Rodinu to ani v nejmenším neohrozí, ale pro vybranou organizaci to může znamenat obrovskou pomoc. Je skvělé, když dárci tento „dobročinný krok“ předem projednají s rodinou. Dost často se pak stává, že jejich blízcí jsou na jejich rozhodnutí hrdí.
Nejdůležitější je váš osobní vztah k danému tématu a především dlouhodobá důvěra. Doporučuji vybírat organizace, které znáte, pravidelně sledujete jejich práci nebo s nimi máte osobní zkušenost. Transparentní organizace běžně zveřejňují výroční zprávy a auditované účetní závěrky. Pokud máte specifické přání, jak by měly být peníze využity (konkrétní projekt nebo pomoc), je nejlepší se s lidmi z organizace spojit a detaily dobročinného odkazu s nimi probrat.