(www.ods.cz) Případ Horní Lomné ukazuje podle poslance Petra Bendla na slabinu způsobu jakým stát připravuje strategické vodohospodářské stavby. Nestačí odkazovat na to, že lokalita byla před lety zařazena do generelu a projednána. Pokud má obec přijmout tak zásadní zásah do svého území, musí stát předložit aktuální hydrologická a klimatická data, vysvětlit potřebu nádrže, možné alternativy i její dopady.
„Nechci z Horní Lomné dělat jednoduchý spor, zda přehrada ano, nebo ne. Pokud stát tvrdí, že ji může region v budoucnu potřebovat pro zabezpečení vody, musí to umět doložit dnešními daty a přesvědčivě vysvětlit lidem,“ říká Petr Bendl.
Do přípravy musí být podle něj mnohem více zapojeny také kraje a dotčené obce.
Plán ODS Voda 2030 proto počítá s tím, že u každé významné strategické vodní stavby vznikne společný tým odborníků, státu, kraje a dotčených samospráv. Jeho úkolem bude aktualizovat data, posoudit varianty a dopady projektu a průběžně komunikovat s veřejností.
„Přehrady není vůbec moudré prosazovat silou. Stejně špatné by ale bylo přijít o potřebnou nádrž jen proto, že stát nedokázal vysvětlit, proč ji budeme v nedaleké budoucnosti potřebovat.“
„Voda 2030” proto nebude stavět přehrady proti opatřením v krajině. Potřebujeme zadržovat vodu v půdě a krajině, obnovovat toky a mokřady, propojovat vodárenské soustavy a zároveň připravovat velké nádrže tam, kde jejich potřebnost prokáží data.
„O budoucnosti vodních děl musí rozhodovat jasné argumenty podložené daty a dlouhodobý veřejný zájem, ne špatná komunikace ani momentální politická síla,“ uzavírá Petr Bendl.