Autorem nové sgrafitové výzdoby na zámku v Litomyšli je Karel Míšek, vedoucí ateliéru Grafický design a vizuální komunikace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU. Jeho návrh pro památku zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO zvítězil v soutěži Národního památkového ústavu.
Václav Boštík, Olbram Zoubek, Zdeněk Palcr nebo Stanislav Podhrázský – to byli významní čeští výtvarní umělci druhé poloviny 20. století, kteří se v 70. a 80. letech podíleli na obnově litomyšlského zámku. Na jejich tradici letos navazuje Karel Míšek, vedoucí ateliéru Grafický design a vizuální komunikace na Sutnarce, jehož návrh nové sgrafitové výzdoby severozápadní lunetové římsy odborná komise vybrala v celostátní soutěži vyhlášené Národním památkovým ústavem.
„Byl jsem si vědom toho, že zámek je výjimečná renesanční památka, která v komplexnosti nemá obdoby. Vznikla otázka, jak tento vztah k minulosti uchopit," řekl autor. Pro osmdesát metrů dlouhou a tři metry vysokou plochu vytvořil vlastní libreto rozvíjející příběh devíti múz a básníka. Výsledkem je obrazové vyprávění, které navazuje na charakter původních renesančních sgrafit a zároveň přináší nový autorský příběh.
Po výběru Míškova návrhu následovala příprava kartonů v měřítku 1 : 1, které sloužily jako předloha. Motiv zobrazený na římse s lehkou nadsázkou a vtipem odkazují k evropské antické i renesanční tradici. „Rozhodl jsem se pro figurální vyjádření, kde hlavní roli hrají ženské postavy, a tím vyjádřit pestrou symboliku ženství: lásku, krásu, plodnost, mateřství, rodinu či štěstí,“ vysvětlil autor. „Cílem bylo, aby si každý divák odnesl svůj osobitý zážitek a v kresebné bohatosti nalezl svůj osobní prožitek."
Při tvorbě návrhu řešil profesor Míšek nejen výtvarnou koncepci, ale i specifické podmínky místa. Severozápadní strana zámku obrácená do parku nabízí pohledy z různých výškových úrovní a zároveň na ni dopadá světlo jen omezeně. „Od začátku mi bylo jasné, že musím nalézt silný obsah a ten vyjádřit tak, aby návštěvník na základě příběhu mohl identifikovat jednotlivé části sgrafit. Aby nebyla rozhodující pouze tvarová estetika, ale především rytmus a střídání pohledů ve vztahu ke kompozičnímu řazení,“ uzavřel.