Ve dnech 14.–15. května 2026 se v Loučni v České republice uskutečnilo setkání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny (V4). Setkání se zúčastnili zástupci Národní rady zemědělských komor Polska, Agrární komory České republiky, Slovenské zemědělské a potravinářské komory a Maďarské agrární komory.
Cílem setkání bylo zhodnotit nejnovější vývoj ovlivňující zemědělství v regionu a znovu potvrdit společné priority ve vztahu k probíhajícím jednáním o budoucích politikách Evropské unie, zejména o Víceletém finančním rámci na období 2028–2034 a Společné zemědělské politice po roce 2027.
Příjmy zemědělců, situace na trhu a výzvy související s počasím a klimatem v zemích V4
Účastníci vyjádřili vážné znepokojení nad tím, že negativní trendy pozorované na začátku roku 2026 se v posledních měsících dále prohloubily. Pokračující pokles výkupních cen syrového mléka spolu s přetrvávajícími nízkými cenami obilovin a olejnin dále podkopává ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků v celém regionu V4.
Opětovně vyzýváme Evropskou komisi, aby neprodleně aktivovala Zemědělský rezervní fond cíleným a přiměřeným způsobem na podporu nejvíce postižených členských států. Bez okamžitého zásahu existuje rostoucí riziko nevratných strukturálních škod v mlékárenském sektoru.
Zemědělské komory zemí V4 upozorňují na přetrvávající vysoké ceny pohonných hmot a hnojiv, které výrazně zvyšují náklady zemědělské výroby a oslabují konkurenceschopnost evropských zemědělců. Volatilita cen energií, geopolitické napětí a závislost Evropské unie na dovozu strategických surovin nadále vytvářejí značnou nejistotu pro zemědělské podniky. Prohlubující se efekt „cenových nůžek“ nadále oslabuje příjmy zemědělců, zvyšuje zadluženost a omezuje jejich investiční kapacitu.
Účastníci jednání proto vyzývají k:
Účastníci dále vyzývají Evropskou komisi a národní vlády k přijetí koordinovaných opatření zaměřených na stabilizaci trhů s energiemi, pohonnými hmotami a hnojivy, podporu domácí výroby hnojiv, snižování administrativních a regulatorních překážek a vytváření podmínek pro dostupné a cenově přijatelné vstupy pro zemědělce.
V této souvislosti jsme analyzovali nedávný návrh Evropské komise týkající se Dočasného rámce státní podpory v souvislosti s krizí na Blízkém východě (METSAF) a Akčního plánu EU pro hnojiva. Tyto iniciativy považujeme za nedostatečné a vyzýváme Evropskou komisi a členské státy k zavedení ambicióznějších opatření. Bez účinných kroků hrozí další snižování zemědělské produkce, pokles investic a zhoršení potravinové bezpečnosti v regionu V4 i v celé Evropské unii.
Pokud jde o výzvy související s klimatem, účastníci potvrdili, že nestabilita počasí se v regionu během jara 2026 nadále zintenzivňuje. Pozdní mrazy, výrazné sucho a nerovnoměrné rozložení srážek stále více ovlivňují výnosy i plánování zemědělských podniků.
Přetrvávající problémy, jako je pokles hladiny podzemních vod a snížení půdní vlhkosti, zůstávají významným dlouhodobým problémem.
Zemědělské komory zemí V4 znovu opakují svou společnou výzvu k vytvoření specializovaného evropského fondu pro obtížně pojistitelná rizika, pokrývajícího dopady změny klimatu, šíření nákaz zvířat a rostlin a tržní šoky. Tento nástroj musí být vytvořen mimo rozpočet SZP, aby nedošlo k dalšímu oslabení stávajících podpůrných mechanismů.
Společná zemědělská politika EU po roce 2027
Účastníci konstatovali, že diskuse o budoucnosti SZP a Víceletého finančního rámce na období 2028–2034 vstoupily do rozhodující fáze. V této souvislosti zdůraznili, že SZP musí zůstat silnou, nezávislou a skutečně společnou politikou.
Účastníci znovu potvrzují následující priority:
1. Silná a skutečně společná SZP s odpovídajícím rozpočtem
SZP musí zůstat nezávislou politikou EU se silným vyčleněným rozpočtem ve výši nejméně 500 miliard EUR, který bude odrážet inflaci, rostoucí náklady a zvyšující se rizika pro potravinovou bezpečnost.
2. Odmítnutí renacionalizace a zachování druhého pilíře
SZP nesmí být oslabena začleněním do národních rámců. Silný a autonomní pilíř rozvoje venkova je zásadní pro investice, inovace a generační obměnu.
3. Spravedlivá odměna za potravinovou bezpečnost a produkci
Přímé platby musí být uznávány jako odměna za zajišťování potravinové bezpečnosti a udržování vysokých výrobních standardů, nikoliv jako sociální transfery.
4. Zjednodušení a flexibilita
Nová SZP musí být výrazně zjednodušena, což povede ke snížení administrativní zátěže zemědělců, bez dodatečné podmíněnosti, včetně obecného uznání SZP jako politiky naplňující zásadu „významně nepoškozovat“.
Zastropování, degresivita a diferenciace plateb podpory příjmů pro různé kategorie zemědělců by měly být pro členské státy dobrovolné, aby byla zajištěna dostatečná flexibilita. Při uplatňování zastropování a degresivity by mělo být možné odečítat náklady na pracovní sílu.
5. Ochrana produkčních kapacit, zejména v oblasti živočišné výroby, a jasná definice aktivního zemědělce
Politiky EU musí podporovat, nikoli oslabovat produkci — zejména v sektoru živočišné výroby. Definice aktivního zemědělce by měla být jednoduchá a založená na skutečné zemědělské činnosti.
6. Zachování způsobilosti zemědělců v důchodovém věku pro podporu příjmů
Vyloučení zemědělců v důchodovém věku ze způsobilosti pro plošnou podporu příjmů by mohlo negativně ovlivnit sociální a ekonomickou stabilitu venkovských oblastí. Starší zemědělci nadále hrají důležitou roli v zemědělské produkci, hospodaření s půdou a zachování venkovských komunit. Zachování jejich způsobilosti pro podporu příjmů přispívá ke generační kontinuitě, sociální soudržnosti a dlouhodobé udržitelnosti zemědělského sektoru.
7. Dostupnost přípravků na ochranu rostlin
Zajištění přístupu k účinným přípravkům na ochranu rostlin je zásadní pro zachování zemědělské produkce v EU. Současné tempo stahování přípravků a regulatorních omezení bez odpovídajících alternativ ohrožuje produkci klíčových plodin.
Jsou zapotřebí naléhavá a pragmatická řešení, včetně:
Současně je nutné zabránit rozvoji rezistence způsobené opakovaným používáním omezeného počtu nedostatečně účinných přípravků. Bez okamžitých opatření hrozí EU pokles výnosů, snížení konkurenceschopnosti a zvýšená závislost na dovozu.
Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi
Účastníci zdůraznili, že obavy související s asymetrií obchodních podmínek zůstávají plně oprávněné a v souvislosti s nedávným geopolitickým vývojem se dále prohloubily.
Zástupci agrární komor zemí V4 znovu potvrdili:
Přestože účastníci jednání ocenili snahy o otevírání nových trhů pro evropské zemědělské a potravinářské produkty, včetně jednání s Indií, zdůraznili, že potravinová bezpečnost a stabilita příjmů zemědělců v Evropě musí zůstat hlavní prioritou vyjednavačů EU. Ti musí vždy zohledňovat kumulativní dopady všech obchodních dohod na vnitřní trh EU, zejména u citlivých zemědělských produktů.
Geopolitický vývoj a asymetrické podmínky přístupu na trh nadále vytvářejí dodatečný tlak na zemědělce v EU, zejména v členských státech, které ztratily tradiční exportní trhy a procházejí strukturálními změnami.
Je nezbytné provést komplexní hodnocení založené na souhrnu zemědělských kvót v dosud uzavřených dohodách a v dohodách, o nichž se aktuálně jedná, protože mnoho „malých objemů“ se sčítá a ve svém souhrnu může mít významný deformující dopad na trh na úrovni EU.
Spolupráce zemědělských organizací V4 na evropské úrovni
Účastníci jednání zdůraznili, že v současné fázi jednání o Víceletém finančním rámci EU a budoucí SZP EU je koordinovaný a jednotný postup důležitější než kdy dříve, a proto:
Účastníci jednání se shodli, že pokračující koordinace bude v nadcházejících měsících zásadní, jelikož jednání o budoucnosti zemědělské politiky EU nabývají na intenzitě.
Toto komuniké bylo vyhotoveno ve čtyřech výtiscích, po jednom pro každou delegaci. Kopie budou předány Evropské komisi a Copa-Cogeca.
Loučeň, 14.–15. května 2026
Jan Doležal, prezident AK ČR
Jozef Šumichrast, předseda SPPK
Robert Nowak, viceprezident KRIR
Tibor András Cseh, viceprezident NAK