Sněmovna přehlasovala prezidentské veto k novele rozpočtu 2022 se schodkem 375 mld. Kč 15.11.2022 Tomáš Weiss | Ministerstvo financí ČR Poslanecká sněmovna 15. listopadu 2022 přehlasovala veto prezidenta republiky Miloše Zemana k novele státního rozpočtu pro rok 2022, která reaguje na důsledky ruské agrese na Ukrajině. Celkové příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1 678,3 mld. Kč a celkové výdaje 2 053,3 mld. Kč. Předpokládaný schodek rozpočtu tak bude 375 mld. Kč. „Novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 % přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ komentuje novelu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura. Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 160,1 mld. Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekáváme o 65,1 mld. Kč vyšší. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 95 mld. Kč na 375 mld. Kč. Ke konci října činil deficit hospodaření státního rozpočtu 286,7mld. Kč. UKAZATELE STÁTNÍHO ROZPOČTU 2022 (V MLD. KČ)   Původní návrh* Aktuální rozpočet Novelizovaný rozpočet Rozdíl původní návrh/novela Rozdíl aktuální rozpočet/novela Příjmy rozpočtu 1 551,1 1 613,2 1 678,3 127,2 65,1 Výdaje rozpočtu 1 927,7 1 893,2 2 053,3 125,6 160,1 Saldo rozpočtu 376,6 280 375 1,6 95 * Původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 připravený předchozí vládou. Dodatečné výdaje rozpočtu reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. V novele letošního rozpočtu bude na pomoc s cenami energií alokována celková částka 55,1 mld. Kč, konkrétně 18,5 mld. Kč na pomoc domácnostem s cenami energií (zejména tzv. úsporný tarif), 6,6 mld. Kč na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energií pro domácnosti a firmy a díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu také 30 mld. Kč na pomoc firmám v rámci dočasného rámce EU. Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku včetně mimořádné okamžité pomoci a na příspěvek pro solidární domácnost je v rozpočtu navíc 10 mld. Kč. Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 mld. Kč a financuje jednorázový příspěvek na dítě v celkové výši 8 mld. Kč či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 mld. Kč. „Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýšil od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o více než dva a půl tisíce měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ říká Zbyněk Stanjura. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem zhruba 56 mld. Kč. Pozměňovacími návrhy došlo ve 2. čtení k navýšení kapitoly Všeobecné pokladní správy o 8 mld. Kč k zajištění příspěvků na úhradu nákladů za energie (tzv. úsporný tarif). O 30 mld. Kč více je nově vyhrazeno v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu na zajištění finančních prostředků pro podnikatelské subjekty v souvislosti s mimořádným růstem cen energií. V souvislosti s nutností zajistit dodatečné peníze na výplatu sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti pak došlo k navýšení kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí o 7 mld. Kč. „Dodatečných 45 miliard korun muselo být na výdajové straně do rozpočtu doplněno v průběhu projednání ve Sněmovně primárně za účelem pomoci s cenami energií. Ty přitom kulminovaly v září, tedy až po červencovém schválení novely rozpočtu vládou,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura. V kapitole Ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných 5 mld. Kč pro SFDI na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 mld. Kč bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny. Resort místního rozvoje získá 2,8 mld. Kč navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima nejprve o 10 % a následně o dalších 8,8 % se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 mld. Kč. Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí půjde 1,5 mld. Kč navíc a dodatečné peníze získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 mld. Kč) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 mld. Kč). Hlavní výdajové změny státního rozpočtu (v mld. Kč) Dotační program pro podnikatele na pomoc s vysokými cenami energií +30 mld. Kč Pomoc domácnostem s cenami energií (zejména úsporný tarif) +18,5 mld. Kč Nemocenské pojištění, sociální dávky a podpora v nezaměstnanosti +12,2 mld. Kč Humanitární dávka včetně mimořádné okamžité pomoci a příspěvek pro solidární domácnost +10 mld. Kč Nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv +8,5 mld. Kč Jednorázový příspěvek na dítě +8 mld. Kč Druhá mimořádná valorizace penzí +7,8 mld. Kč Odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energií +6,6 mld. Kč Platba za státní pojištěnce +5,2 mld. Kč Kompenzace výpadku příjmů SFDI +5 mld. Kč Obsluha státního dluhu +4 mld. Kč Dotace na sociální služby +3,4 mld. Kč Kompenzace za vakcíny proti Covid-19 +3,2 mld. Kč Podpora bydlení a regionálního rozvoje +2,8 mld. Kč Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 mld. Kč více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 mld. Kč a u fyzických osob dokonce o 10,2 mld. Kč. O 9 mld. Kč vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně ve výši -3,8 mld. Kč naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 Kč na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně, které bylo v plné výši 4,2 mld. Kč kompenzováno SFDI. O 4,9 mld. Kč pak klesnou příjmy kapitoly Ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti Covid-19. Hlavní příjmové změny státního rozpočtu (v mld. Kč) DPH +25,2 mld. Kč DPFO +10,2 mld. Kč DPPO +9,2 mld. Kč Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti +9 mld. Kč Příjmy Ministerstva zdravotnictví (nižší prodej vakcín proti Covid-19) -4,9 mld. Kč Snížení spotřební daně z pohonných hmot -3,8 mld. Kč   Celkové výdaje novelizovaného státního rozpočtu 2022podle kapitol (v Kč) Číslo Kapitola Rozpočet navržený předchozí vládou* Státní rozpočet 2022 Státní rozpočet po novele 2022 301 Kancelář prezidenta republiky 420 100 862 398 387 465 368 387 465 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 1 501 854 982 1 462 806 752 1 462 806 752 303 Senát Parlamentu 653 224 364 636 240 531 636 240 531 304 Úřad vlády České republiky 1 458 790 801 1 532 645 653 1 544 645 653 305 Bezpečnostní informační služba 2 177 000 000 2 120 190 270 2 120 190 270 306 Ministerstvo zahraničních věcí 8 988 428 652 8 431 068 101 8 751 068 101 307 Ministerstvo obrany 93 544 944 795 89 144 944 795 89 144 944 795 308 Národní bezpečnostní úřad 306 363 099 291 496 642 291 496 642 309 Kancelář veřejného ochránce práv 162 544 491 158 318 334 158 318 334 312 Ministerstvo financí 23 818 723 816 21 947 672 706 23 624 404 706 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 740 564 536 979 757 986 679 357 791 099 648 357 314 Ministerstvo vnitra 93 923 522 429 92 396 321 158 95 651 367 361 315 Ministerstvo životního prostředí 23 385 154 233 22 702 917 960 23 002 917 960 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 28 869 819 842 28 576 464 059 31 326 464 059 321 Grantová agentura České republiky 4 675 711 386 4 669 819 125 4 669 819 125 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 63 268 469 225 56 734 498 292 93 334 498 292 327 Ministerstvo dopravy 116 313 942 578 107 226 660 340 114 726 660 340 328 Český telekomunikační úřad 2 256 121 112 730 764 017 730 764 017 329 Ministerstvo zemědělství 62 082 502 214 58 649 515 450 59 689 515 450 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 254 713 494 463 249 476 945 264 251 937 602 949 334 Ministerstvo kultury 16 139 446 801 15 237 780 850 16 417 349 618 335 Ministerstvo zdravotnictví 23 781 413 155 17 979 836 706 20 652 805 178 336 Ministerstvo spravedlnosti 33 766 644 863 31 981 727 701 31 981 727 701 343 Úřad pro ochranu osobních údajů 169 176 395 160 431 506 160 431 506 344 Úřad průmyslového vlastnictví 210 829 783 203 310 666 203 310 666 345 Český statistický úřad 1 310 452 146 1 248 881 377 1 248 881 377 346 Český úřad zeměměřický a katastrální 3 767 404 895 3 616 053 492 3 676 053 492 348 Český báňský úřad 173 293 668 168 367 979 168 367 979 349 Energetický regulační úřad 301 830 729 287 169 827 287 169 827 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 257 975 281 245 063 537 245 063 537 355 Ústav pro studium totalitních režimů 193 853 289 185 660 709 185 660 709 358 Ústavní soud 236 988 895 230 827 184 230 827 184 359 Úřad Národní rozpočtové rady 23 775 531 23 775 531 23 775 531 361 Akademie věd České republiky 7 002 087 138 7 081 401 581 7 081 401 581 362 Národní sportovní agentura 5 923 794 724 4 604 366 271 5 044 366 271 363 Nejvyšší stavební úřad   0 0 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 33 084 850 31 525 193 31 525 193 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 69 596 478 66 475 410 66 475 410 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 22 713 300 22 048 101 22 048 101 374 Správa státních hmotných rezerv 2 764 036 056 2 537 924 271 2 537 924 271 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 474 094 730 458 870 085 458 870 085 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů 489 901 259 473 466 158 473 466 158 377 Technologická agentura České republiky 6 076 654 829 5 664 987 717 5 664 987 717 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 557 496 798 529 141 429 529 141 429 381 Nejvyšší kontrolní úřad 808 940 731 787 908 272 787 908 272 396 Státní dluh 44 966 880 286 49 966 880 286 53 966 880 286 397 Operace státních finančních aktiv 19 155 000 000 19 155 000 000 19 155 000 000 398 Všeobecná pokladní správa 235 913 307 337 225 017 873 807 287 677 116 994   C E L K E M 1 927 675 924 270 1 893 241 111 917 2 053 250 297 232 * Původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 připravený předchozí vládou. https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2022/snemovna-prehlasovala-prezidentske-veto-48331