Sněmovna v 1. čtení projednala státní rozpočet pro rok 2023 se schodkem 295 mld. Kč 26.10.2022 Tomáš Weiss | Ministerstvo financí ČR Sněmovna dne 26. října 2022 v 1. čtení projednala návrh státního rozpočtu na rok 2023 s příjmy 1 928 mld. Kč a výdaji 2 223 mld. Kč. Odhadovaný schodek státního rozpočtu by tak příští rok mohl dosáhnout 295 mld. Kč, tj. o 80 mld. Kč nižší než novelizovaný rozpočet na rok 2022. Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu ve výši 280 mld. Kč pro rok 2024 a 260 mld. Kč v roce 2025. „Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií,“ vyjmenovává ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „S inflací nám samozřejmě vznikají i nové příjmy, především zavedením dočasné daně z neočekávaných zisků, kterou v souladu s návrhem Evropské komise budeme financovat vládní pomoc s cenami energií. Protože ale růst mimořádných výdajů akceleruje v důsledku války rychleji než růst příjmů, schválili jsme rozpočet se schodkem na míli vzdáleným od představy, se kterou jsem na ministerstvo financí přicházel. Jednoznačně jsme ale deklarovali, že v současné energetické krizi dostane záchrana občanů, veřejného sektoru i firem přednost před fiskální disciplínou, ke které se hned po odeznění dozvuků války musíme bezpodmínečně vrátit.“ Srovnání státního rozpočtu 2023/2022 (v mld. Kč)   Rozpočet 2022 Novela 2022 Rozpočet 2023 Rozpočet 2023/2022 Rozpočet 2023 / Novela 2022 Příjmy státního rozpočtu 1 613,2 1 678,3 1 928,0 314,7 249,7 Výdaje státního rozpočtu 1 893,2 2 053,3 2 223,0 329,7 169,7 Saldo státního rozpočtu -280,0 -375,0 -295,0 -15,0 80,0 Hlavní změnou na výdajové straně je 100 mld. Kč odhadovaných na zastropování cen silové elektřiny na cca 6 Kč/kWh včetně DPH a cen plynu na cca 3 Kč/kWh včetně DPH pro maloodběratele. Na příjmové straně tuto položku kompenzuje mimořádný příjem 100 mld. Kč, který se skládá z windfall tax, tedy z mimořádného zdanění neočekávaných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a z odvodu 100 % příjmů z prodeje elektřiny nad 180 EUR/MWh coby výsledku zastropování cen energií dle návrhu Evropské komise. Obě tyto položky se vzájemně ovlivňují a jsou tak pro účely rozpočtu uvedeny společně jako inkaso windfall tax. Všechny tyto mimořádné výdaje a příjmy jsou přitom velmi hrubými odhady zatíženými významnou měrou nejistoty, jak spolehlivě predikovat turbulentní vývoj spotových cen energií, který se zejména prostřednictvím Evropskou komisí navrženého 100% odvodu nadlimitních příjmů výrobců energií z neplynových zdrojů propisuje nejen do výdajové, ale i příjmové strany státního rozpočtu. Případný růst či pokles cen na trhu proto bude ovlivňovat obě strany rozpočtu stejným směrem. „Pokud jde o zavedení daně z neočekávaných zisků, ministerstvo financí zde pracuje s očekávanými příjmy realisticky odhadnutými na celkem 100 miliard korun, ke kterým v nejbližší době schválíme patřičnou legislativu. Takový postup samozřejmě není ideální, nicméně dnes bohužel nežijeme v normální době, spíše na hraně krizového stavu kvůli vysokým cenám energií v důsledku ekonomické války, kterou s námi Putinovo Rusko bez debat vede,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Rád bych pro kritiky windfall tax zdůraznil, že tuto daň poprvé zavedla už v 80. letech britská konzervativní vláda Margaret Thatcherové. Není tedy ani žádnou novinkou, ani levicovým či socialistickým inženýrstvím, ale legitimním dočasným a mimořádným nástrojem doporučovaným Evropskou komisí už v březnu tohoto roku.“ Na výdajové straně rozpočtu 2023 jsou dalšími hlavními změnami oproti rozpočtu 2022 zhruba o 141,4 mld. Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů, na něž v příštím roce půjde meziročně o 93,1 mld. Kč více. Z toho zhruba 19 mld. Kč navíc představuje výchovné, tedy od ledna 2023 nově vyplácený příspěvek ke starobnímu důchodu ve výši 500 Kč měsíčně pro ženy za každé vychované dítě. „Průměrný starobní důchod letos díky opakovaným valorizacím penzí přesáhl hranici 18 tisíc korun a příští rok poroste zhruba na 19,5 tisíce. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o téměř 4 tisíce korun měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ říká Zbyněk Stanjura. Další klíčovou výdajovou položkou je 22,7 mld. Kč navíc pro Ministerstvo obrany na nezbytnou modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující agrese Ruské federace na Ukrajině. Rezort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 111,8 mld. Kč a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 % z letošních 1,3 % s ambicí vlády zajistit nejpozději v roce 2025 výdaje na obranu ve výši 2 % HDP a plnit tím členský závazek Severoatlantické alianci. Významným výdajem rozpočtu je dále 17 mld. Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce, čímž transfer ze státního rozpočtu vzroste z letošních 124,8 mld. Kč na 141,8 mld. Kč ročně. Oproti původně navrženému rozpočtu 2023 bylo napříč kapitolami doplněno 23 mld. Kč na růst platů ve veřejném sektoru, z toho nejvíce 12 mld. Kč pro Ministerstvo školství zejména na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, 4,2 mld. Kč pro Ministerstvo vnitra zejména na platy příslušníků bezpečnostních složek a 2,3 mld. Kč pro Ministerstvo obrany zejména na platy vojáků. V rámci vládních jednání získá oproti původnímu návrhu rozpočtu prostředky navíc také Ministerstvo dopravy (+29 mld. Kč) zejména na investice do dopravní infrastruktury, Ministerstvo pro místní rozvoj (+5,5 mld. Kč) či Ministerstvo kultury (+4,1 mld. Kč). V navrženém státním rozpočtu na příští rok dále bohužel rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 mld. Kč v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly Státní dluh posíleny až na částku bezmála 70 mld. Kč. „Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí šlápla na brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak potvrdil i NKÚ. Důsledkem toho je dnes další prodražování obsluhy státního dluhu, která už příští rok dosáhne 70 miliard korun a v následujících dvou letech dokonce 85, resp. 100 miliard korun, což je rovné zdvojnásobení tohoto výdaje za pouhé tři roky. To jsou peníze, které mohly být například použity na investice nebo ke zvýšení životní úrovně našich občanů,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Akcelerující výdaje na splátky úroků z našich starých dluhů jsou varovným signálem, proč musíme bezpodmínečně dostát našemu předvolebním slibu snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod 3 % HDP.“ Deficit veřejných financí by měl přitom podle aktuální rozpočtové dokumentace MF dosáhnout v příštím roce výše 3,5 % HDP a v dalších letech klesat na 2,7 % HDP v roce 2024, respektive až na 2,4 % HDP v roce 2025. Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou dalšími změnami oproti loňskému roku o 55,6 mld. Kč vyšší odhadované příjmy z DPH (celkem 381,8 mld. Kč) díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 135 mld. Kč pak příští rok očekáváme vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob, a to zejména díky zavedení zmíněné windfall tax (celkem 257,2 mld. Kč), a o 26,1 mld. Kč více na dani z příjmů fyzických osob (celkem 134,7 mld. Kč). Meziročně zhruba o 6 mld. Kč nižší inkaso očekáváme u spotřebních daní v důsledku prodloužení snížené daně z motorové nafty o 1,5 Kč na litr po celý rok 2023, což vyvolá odhadovaný negativní dopad do státního rozpočtu ve výši 9,6 mld. Kč. Celkové výdaje novelizovaného státního rozpočtu 2022podle kapitol (v Kč)? kapitola schválený rozpočet 2022 novela SR 2022 výsledný návrh 2023 301 Kancelář prezidenta republiky 398 387 465 398 387 465 431 517 595 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 1 462 806 752 1 462 806 752 1 552 674 530 303 Senát Parlamentu 636 240 531 636 240 531 661 350 102 304 Úřad vlády České republiky 1 532 645 653 1 532 645 653 1 403 335 781 305 Bezpečnostní informační služba 2 120 190 270 2 120 190 270 2 227 190 270 306 Ministerstvo zahraničních věcí 8 431 068 101 8 751 068 101 9 999 525 244 307 Ministerstvo obrany 89 144 944 795 89 144 944 795 111 808 740 647 308 Národní bezpečnostní úřad 291 496 642 291 496 642 332 031 158 309 Kancelář veřejného ochránce práv 158 318 334 158 318 334 162 239 700 312 Ministerstvo financí 21 947 672 706 23 624 404 706 23 959 621 516 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 757 986 679 357 784 099 648 357 899 423 653 905 314 Ministerstvo vnitra 92 396 321 158 95 651 367 361 99 733 224 285 315 Ministerstvo životního prostředí 22 702 917 960 23 002 917 960 19 824 751 417 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 28 576 464 059 31 326 464 059 22 548 519 295 321 Grantová agentura České republiky 4 669 819 125 4 669 819 125 4 657 413 025 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 56 734 498 292 63 334 498 292 53 790 687 885 327 Ministerstvo dopravy 107 226 660 340 114 726 660 340 112 700 866 821 328 Český telekomunikační úřad 730 764 017 730 764 017 2 222 277 137 329 Ministerstvo zemědělství 58 649 515 450 59 689 515 450 57 446 751 119 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 249 476 945 264 251 859 602 949 263 863 032 191 334 Ministerstvo kultury 15 237 780 850 16 417 349 618 18 497 591 071 335 Ministerstvo zdravotnictví 17 979 836 706 22 626 760 960 15 592 522 966 336 Ministerstvo spravedlnosti 31 981 727 701 31 981 727 701 36 537 616 335 343 Úřad pro ochranu osobních údajů 160 431 506 160 431 506 189 695 700 344 Úřad průmyslového vlastnictví 203 310 666 203 310 666 232 509 280 345 Český statistický úřad 1 248 881 377 1 248 881 377 1 374 418 368 346 Český úřad zeměměřický a katastrální 3 616 053 492 3 676 053 492 3 905 601 998 348 Český báňský úřad 168 367 979 168 367 979 189 507 591 349 Energetický regulační úřad 287 169 827 287 169 827 306 643 922 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 245 063 537 245 063 537 273 353 093 355 Ústav pro studium totalitních režimů 185 660 709 185 660 709 193 808 789 358 Ústavní soud 230 827 184 230 827 184 241 412 885 359 Úřad Národní rozpočtové rady 23 775 531 23 775 531 26 286 994 361 Akademie věd České republiky 7 081 401 581 7 081 401 581 7 177 502 810 362 Národní sportovní agentura 4 604 366 271 5 104 366 271 6 908 296 695 363 Nejvyšší stavební úřad 0 0 0 371 Úřad pro dohled nad hospodařením polit. stran a polit. hnutí 31 525 193 31 525 193 33 383 441 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 66 475 410 66 475 410 74 917 734 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 22 048 101 22 048 101 23 319 886 374 Správa státních hmotných rezerv 2 537 924 271 2 537 924 271 3 778 578 416 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 458 870 085 458 870 085 472 955 196 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů 473 466 158 473 466 158 519 503 730 377 Technologická agentura České republiky 5 664 987 717 5 664 987 717 6 327 572 010 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 529 141 429 529 141 429 616 610 013 381 Nejvyšší kontrolní úřad 787 908 272 787 908 272 630 992 091 396 Státní dluh 49 966 880 286 53 966 880 286 69 966 880 286 397 Operace státních finančních aktiv 19 155 000 000 19 155 000 000 380 000 000 398 Všeobecná pokladní správa 225 017 873 807 277 703 161 212 359 733 256 425 celkem 1 893 241 111 917 2 008 250 297 232 2 222 954 141 348 https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2022/snemovna-v-1-cteni-projednala-statni-roz-48874