
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Krajští hygienici kontrolují kvalitu ovzduší ve školních třídách
    </titulek>
    <datum>
        31.10.2023
    </datum>
    <autor>
        Jana Böhmová | Krajská hygienická stanice kraje Vysočina
    </autor>
    <perex>
        Kvalita ovzduší ve třídě ovlivňuje jak zdraví, tak soustředěnost našich dětí při vyučování. 
    </perex>
    <text>
        
Krajští hygienici se proto na sledování právě tohoto faktoru zaměřují. Ve třídách měří koncentraci kysličníku uhličitého, teplotu vzduchu a relativní vlhkost. Zjišťují četnost a intenzitu větrání ve třídách. Právě z hlediska pravidelného větrání jsou na tom lépe školy mateřské před základními.

„Ovzduší ve vnitřním prostředí škol ovlivňuje zdraví dětí i dospělých, kteří ve škole tráví velkou část dne. Proto se této problematice věnujeme i v rámci krajského prioritního úkolu. Sledujeme stavebně-technický stav budov, vybavení, četnost prováděného úklidu, používání čistících a dezinfekčních prostředků. Ve třídách měříme teplotu vzduchu, vlhkost a koncentraci CO2. Školským pracovníkům vysvětlujeme nutnost pravidelného a intenzivního větrání tříd. Doposud jsme za letošek zkontrolovali 45 mateřských a základních škol,“ uvádí Ing. Kamila Hodačová, ředitelka Odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice kraje Vysočina. „Zjistili jsme, že ve třídách mateřských škol se častěji větrá než v základních školách. Svědčí o tom nižší naměřené koncentrace kysličníku uhličitého,“ doplňuje Hodačová.

S příchodem chladných dní začíná topná sezóna. V letošním roce byla z ekonomických důvodů školská zařízení nucena přistoupit k úsporám, zejména ve výdajích za teplo. V této souvislosti došlo ke změně právních předpisů ohledně minimálních vnitřních teplot. Ovšem ke snižování teploty ve vnitřním prostředí staveb je třeba přistupovat uvážlivě s ohledem na zdraví.

Významným snížením teploty vzduchu v místnosti, zateplením budov a zejména nedostatečným větráním může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř škol. Plísně nemusí být dobře viditelné na stěnách, ale bývají i skryté uvnitř souvrství stěn. „Ze zdravotního hlediska je důležité udržovat v místnosti takovou teplotu, aby ani na nejchladnějších površích nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci vlhkosti. Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45–55 % a teplota vzduchu kolem 20–22°C," vysvětluje Hodačová.

V prostorách, kde se koncentruje větší množství lidí, jako jsou právě školy a školská zařízení, je důležité dbát na pravidelné větrání. Při dlouhodobém pobytu v učebnách s neodpovídajícím přívodem čerstvého vzduchu jsou děti i učitelé vystaveni zvyšující se koncentraci CO2, prachu a škodlivých chemických látek. U žáků nastupuje vlivem vysoké koncentrace CO2 malátnost, nesoustředěnost, únava. Výkon ovlivňuje úroveň nad 1000 ppm CO2. Větrání má velký význam i z hlediska prevence šíření respiračních onemocnění. Častá výměna vzduchu je důležitá k omezení koncentrace virů šířících se kapénkami, jako viru chřipky, covid-19 nebo RS virů.

https://www.khsjih.cz/tiskove-zpravy/cteni/60-krajsti-hygienici-kontroluji-kvalitu-ovzdusi-ve-skolnich-tridach


    </text>
</tiskova_zprava>
