Summit NATO: Posílení východního křídla, více pomoci Ukrajině, nová Strategická koncepce i přizvání Finska a Švédska 30.6.2022 | Ministerstvo obrany ČR Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga byla reakce NATO na ruskou agresi na Ukrajině silná a jednotná. Spojenci pak na vyjádření a požadavek ukrajinského prezidenta Zelenského odpověděli podporou, která bude trvat „tak dlouho, jak bude potřeba“. Představitelé členských států Aliance schválili balíček komplexní pomoci pro Ukrajinu, která bude zahrnovat zajištění zabezpečené komunikace, dodávky paliva, zdravotnického materiálu a balistické ochrany. Dále spojenci zajistí prostředky pro boj proti chemickým a biologickým hrozbám a odminovací a přenosná protidronová zařízení. V dlouhodobém výhledu pak NATO Ukrajině pomůže zbavit se zastaralé výzbroje sovětské provenience a nahradit novými zbraněmi. Česká republika může v této souvislosti výrazně pomoct: „ČR patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci Ukrajině. Pokračujeme v dodávkách celé řady vojenského materiálu a vydali jsme vývozní licence v hodnotě stovek milionů dolarů. Český průmysl je připraven opravovat a modernizovat ukrajinskou techniku a ČR je připravena pomoci této zemi s přechodem na novou techniku západního typu,“ sdělila ministryně obrany Jana Černochová. Kromě pomoci, která se týká vybavení ukrajinské armády, Ministerstvo obrany ČR nabídlo pomoc při výcviku a zahájilo program léčby pro zraněné vojáky. Posílení východního křídla: ČR vždy podporovala přítomnost NATO na východě Zástupci členských států NATO rovněž rozhodli o zásadním posílení východního křídla. Už v pondělí Jens Stoltenberg prohlásil, že NATO zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení z dosavadních asi 40 tisíc na více než 300 tisíc. Česká republika slovy ministryně obrany s tímto rozhodnutím spojenců jen souhlasí: „Je dobře, že se spojenci shodli na posilování alianční přítomnosti na východě,“ sdělila Jana Černochová. V současné době ČR přispívá do bojových uskupení v Litvě a Lotyšsku, podílí se také na ochraně vzdušného prostoru Pobaltí. Z hlediska schopností je nejvýraznějším příspěvkem převzetí vedoucí role v aliančním Mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. ČR do tohoto uskupení přispívá mechanizovanou rotou, prvky bojové podpory a zabezpečení a tvoří rámec velitelství útvaru. Celkem bude v tomto uskupení od konce června působit cca 460 českých vojáků. Nová Strategická koncepce NATO Strategické koncepce NATO jsou od konce studené války veřejnými dokumenty. Jedná se o hlavní strategický dokument Aliance, který mapuje bezpečnostní prostředí a definuje základní politicko-vojenské úkoly. Do přípravy nejnovější Strategické koncepce zasáhla ruská invaze na Ukrajinu. NATO v ní vnímá Rusko jako hlavní a přímou hrozbu. S tím souhlasí i ministryně obrany: „Rusko představuje nejzávažnější bezpečnostní hrozbu. Ruská vojenská integrace Běloruska pak dále zesiluje výzvu pro východní křídlo.“ Vedoucí představitelé NATO také přijali historické rozhodnutí pozvat Finsko a Švédsko, aby se staly členy Aliance. Lídři Finska, Švédska a Turecka podepsali na okraj summitu v Madridu společné memorandum, které má řešit turecké námitky a umožnit vstup severských zemí mezi spojence. Český premiér Petr Fiala rozhodnutí Turecka nebránit vstupu Finska a Švédska do NATO považuje za velmi dobrou zprávu. „Padla poslední velká překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Velké posily pro celou Alianci,“ uvedl na twitteru. https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/summit-nato:-posileni-vychodniho-kridla--vice-pomoci-ukrajine--nova-strategicka-koncepce-i-prizvani-finska-a-svedska-237045