
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Sekat či nesekat?
    </titulek>
    <datum>
        25.7.2023
    </datum>
    <autor>
        Dana Céová | Městská část Praha 13
    </autor>
    <perex>
        Aby byly trávníky kvalitní, spotřebují okolo 25-40 litrů vody na metr čtvereční, tedy něco mezi 350-650 litry na metr za sezónu. To je spotřeba vody, aby byly zelené během celého vegetačního období. Ve městě, kde navíc praží slunce je to ještě o mnoho více. Roční srážky v Čechách trávníku postačí zhruba z jedné pětiny. Způsob seče tento fakt příliš neovlivní a zálivka trávníků na prostranstvích veřejné zeleně není technicky ani finančně možná. Z aktuálních fotografií méně často sečeného travnatého porostu v Praze 13 v letošním létě je patrné, že tráva je suchá stejně, a ještě se roznáší semena plevelů do okolí.
    </perex>
    <text>
        

Odbor životního prostředí městské části Praha 13 má ve správě 190 ha ploch zeleně. První seč každoročně začíná dle vývoje počasí ve všech lokalitách na konci dubna a pak je provedeno celkem 4 – 5 sečí do roka. Seče se neprovádějí neměnným způsobem. Za velkého sucha (v červenci a srpnu) je snaha seče od sebe oddálit (neznamená to však, že není potřeba sekat). Na jaře však musí být naopak seče častější, to tráva velmi rychle roste. V našich přírodních a polo přírodních lokalitách, jako jsou Údolí Motolského potoka a Centrální park, probíhají seče částečně mozaikovitě. Tráva se zde ponechává delší.

Tzv. „sídlištní trávník“ na předzahrádkách a ve vnitroblocích je mnoho druhové společenství jednoděložných i dvouděložných rostlin. Je to směs travin a širokolistých plevelů s malou příměsí jetelovin. Někde může být tento porost plný květů. Toto společenství je dle našich zkušeností vhodné sekat 4 – 5x ročně. Nelze je jednoduše převádět na jiný typ trávníku, například na louku sečenou pouze 2x do roka. Luční porost je pěstován v krajině na chudých, avšak roky vyvinutých rostlých půdách. I ten je nutné sekat v daných termínech, aby se luční květiny měly šanci rozšířit. Louka se vyvíjí mnohde i několik set let na stejném místě. Rozšíření lučních květin může pomáhat pastva. V krajině jsou potřebné klimatické podmínky a jiná ekologická stabilita než ve městě. Sídlištní trávník naopak roste na antropogenních půdách nevhodného složení, které tu zůstaly po stavbě sídliště. Jedná se o půdy s málem živin a nízkou propustností pro vodu. Při nesekání travnatého porostu na sídlišti vznikne spíše velmi nevzhledný zaplevelený „trávník“ plný odpadků, klíšťat a alergenů, který je postupně sešlapán a jeho seč je pak ztížena.

Setkáváme se s různými články v novinách nebo časopisech, které mohou být mnohdy spíše zavádějící. Je pravda, že sekání by nemělo probíhat v teplotách nad 26 stupňů Celsia.To bohužel nelze v některých případech dodržet, protože při tak velké rozloze veřejné zeleně je třeba brát ohled i na pracovní dobu zahradníků. Objevuje se také doporučení, že výška sečení se má pohybovat mezi 10 až 12 centimetry, ale z našich zkušeností je nejlépe nastavit sekačku na sídlištní trávník na výšku 6 až 8 cm. Setkali jsme se s tvrzením, že když se seče příliš často nebo nakrátko, tráva může upadnout při vysokých teplotách do „letní dormance“ (trávník zastaví veškerý růst a vývoj). K tomu lze říci, že klima v České republice v posledních letech je podobné, jako bylo dříve ve středomoří a tam se teploty posunují ještě výše. Ve středomoří se tráva pravidelně dostává do letní dormance ať už je krátce střižená nebo nesečená a pravidelně se tam vyskytují požáry v krajině. V minulém týdnu došlo v Centrálním parku k zahoření suché travnaté plochy pravděpodobně od nedopalku cigarety.

https://www.praha13.cz/Sekat-ci-nesekat.html


    </text>
</tiskova_zprava>
