
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Více výrobků, méně kulatiny na export. Česko musí lépe využít své dřevo
    </titulek>
    <datum>
        6.10.2026
    </datum>
    <autor>
          | Hospodářská komora ČR
    </autor>
    <perex>
        Parlamentní seminář propojil politiky, dřevaře, lesníky a akademickou sféru v debatě o budoucnosti českého dřevozpracujícího průmyslu.
    </perex>
    <text>
        

Česko má dostatek dřeva, silné lesnictví a dlouhou tradici jeho zpracování. Dřevo je přitom jednou z mála strategických surovin, u nichž se můžeme opřít o domácí produkci, navíc z trvale obnovitelného zdroje. Tuto výhodu ale zatím neumíme dostatečně proměnit v domácí výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Větší část dřeva by proto měla místo vývozu v podobě kulatiny a řeziva směřovat k dalšímu zpracování v Česku. Právě podmínkám, které by takový posun umožnily, se věnoval seminář Restart dřevozpracujícího průmyslu do roku 2029.

Seminář na půdě Poslanecké sněmovny uspořádala Sekce dřevozpracujícího průmyslu Hospodářské komory ve spolupráci s Fakultou a lesnickou dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze pod záštitou Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Do debaty se zapojili předsedkyně výboru Poslanecké sněmovny Monika Oborná, ministr zemědělství Martin Šebestyán, prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, předseda Sekce dřevozpracujícího průmyslu HK ČR Jan Matějíček, předseda Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR Petr Pražan, vedoucí Katedry lesnické a dřevařské ekonomiky Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Roman Dudík a děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Róbert Marušák. Pohled vlastníků a správců lesů doplnil mimo jiné za největšího lesního správce také generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Debata na semináři tak propojila zástupce státu, podnikatelů, lesního hospodářství a akademické sféry.

„Česká republika nemá mnoho surovin, u kterých se může ve významné míře spolehnout na vlastní zdroje. Dřevo mezi ně patří, a právě proto bychom k němu měli přistupovat jako ke strategické surovině. Máme možnost tuto výhodu mnohem lépe využít a prostřednictvím moderního dřevozpracujícího průmyslu ji proměnit ve výrobu s vyšší přidanou hodnotou, investice a pracovní místa v České republice,“ uvedl v úvodu prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Debata se soustředila především na podmínky, které domácím zpracovatelům umožní dlouhodobě investovat do modernizace a automatizace výrobních kapacit a k rozšíření výroby s přidanou hodnotou v podobě prefabrikovaných a modulárních stavebních dílů. Jedním z klíčových témat byla dostupnost odpovídající suroviny za předvídatelných a konkurenceschopných podmínek. V roce 2024 se v Česku vytěžilo 17,8 milionu metrů krychlových dřeva, z nichž přibližně pětina směřovala do zahraničí. Cílem přitom není export administrativně omezovat, ale vytvářet prostředí, v němž se podnikům vyplatí větší část suroviny zpracovat doma do konstrukčních prvků, nábytku, stavebních systémů a dalších finálních výrobků.

Předseda Sekce dřevozpracujícího průmyslu HK ČR Jan Matějíček představil pět bodů pro dlouhodobou stabilitu dřevařského průmyslu v letech 2026–2030. Mezi priority zařadil dostatek odpovídající suroviny pro domácí zpracovatele, růst přidané hodnoty výroby, větší využití dřeva ve stavebnictví a veřejných zakázkách, podporu vědy a výzkumu a také vznik a fungování Lesnického a dřevařského fondu.

Účastníci semináře se shodli, že další rozvoj dřevozpracujícího průmyslu vyžaduje vytvoření viditelně větší poptávky po výstavbě dřevostaveb a vyššího používání dřeva v běžném životě. Právě stabilní prostředí a spolupráce státu, municipalit, firem, vlastníků lesů, univerzit a výzkumných institucí mají vytvořit podmínky, aby Česko dokázalo svoji obnovitelnou surovinovou základnu lépe proměnit v konkurenceschopnou výrobu s vyšší přidanou hodnotou.



sotona

See Full Bio

 



https://www.komora.cz/blog/aktuality/vice-vyrobku-mene-kulatiny-na-export-cesko-musi-lepe-vyuzit-sve-drevo


    </text>
</tiskova_zprava>
