Proč román Bílá voda oslovil českou společnost? Výzkumnice z FSV UK zkoumají, jak vzpomínáme na perzekuci řeholnic 24.9.2026 Kristýna Springorum | Fakulta sociálních věd UK Perzekuce ženských řeholních řádů za komunismu zůstává v české kolektivní paměti spíše na okraji. Změnit to pomohl mimo jiné román Bílá voda spisovatelky Kateřiny Tučkové. O tom, proč kniha v Česku uspěla a jak se u nás na pronásledování řeholnic vzpomíná, mluvily v podcastu De Facto sociální antropoložka Barbora Spalová z Institutu sociologických studií FSV UK a absolventky fakulty Markéta Nejedlá a Alexandra Lebriez. Společně se tomuto tématu věnovaly ve výzkumu, jehož výsledky vycházejí v knize Towards Postsecular Memory Studies. Absolventka Institutu sociologických studií Markéta Nejedlá se v projektu zaměřila na učebnice pro základní a střední školy. „Hledala jsem, kde jsou zmínky o perzekuci a vůbec o tématu náboženství za komunismu. A moc jich tam nebylo. Často to bylo redukované na jeden příběh, na Josefa Toufara nebo na něco snadno uchopitelného. A o ženách tam nebyly prakticky zmínky vůbec,“ popisuje svůj podíl ve výzkumu. Podle výzkumnice Barbory Spalové stojí za úspěchem Bílé vody mimo jiné propojení tématu tajné církve, ženské zkušenosti a zázračnosti. Román zároveň otevřel téma lidem, kteří by se k odborným historickým publikacím pravděpodobně nedostali. „Byla jsem samozřejmě nadšená, že kniha vyšla a podnítila spoustu otázek,“ říká Spalová. Alexandra Lebriez, absolventka cizojazyčného programu na FSV UK Social Sciences, se věnovala mediálnímu obrazu církví a jejich perzekuce. Také v médiích podle ní zkušenost ženských řeholních řádů dlouho ustupovala do pozadí. „Akce K i akce Ř byly jenom zmiňovány a nějaký specifický pohled na ženství, na to, že ženské řády měly velmi specifickou zkušenost, tam úplně vymizel,“ vysvětluje. Výzkum byl zároveň příležitostí zapojit do vědecké práce studující už během bakalářského a magisterského studia. Nejedlá i Lebriez se účastnily rozhovorů, analýz i odborných konferencí, a mohly tak sledovat celý proces vzniku společné publikace. Čím dokázal román Bílá voda oslovit české čtenářstvo? Jak přibližovat téma náboženství a jeho historie převážně ateistické české společnosti? A co může studujícím přinést zapojení do vědeckého projektu? Poslechněte si novou epizodu podcastu De Facto. K poslechu na Spotify nebo Apple Podcasts nebo na našem webu. https://fsv.cuni.cz/aktuality/proc-roman-bila-voda-oslovil-ceskou-spolecnost-vyzkumnice-z-fsv-uk-zkoumaji-jak