
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Červenec: Měsíc bez plastů
    </titulek>
    <datum>
        1.7.2026
    </datum>
    <autor>
          | Ministerstvo životního prostředí ČR
    </autor>
    <perex>
        Jednou z největších výzev ochrany životního prostředí je znečištění plasty a udržitelné nakládání s plastovými odpady. Ty z našeho prostředí jen tak nemizí, naopak se v něm kumulují. Ani několik lidských životů nestačí k tomu, abychom se jich zbavili. Produkce plastů přitom dál roste a podle odhadů má tento trend pokračovat i v dalších desetiletích. A právě na to už od roku 2011 upozorňuje celosvětová iniciativa Měsíc bez platů (Plastic Free July), která má za cíl snížit jejich zbytečné používání v každodenním životě.
    </perex>
    <text>
        
Omezení plastů přitom nemusí znamenat radikální změny ani snížení životního komfortu. Naopak, mnoho drobných kroků může být nejen šetrnějších k přírodě, ale i praktičtějších a finančně výhodnějších.

Předpovědi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hovoří o ztrojnásobení celosvětové produkce plastů jen do roku 2060. V případě, že plastové materiály uniknou do životního prostředí, nerozloží se, ale rozpadají se na mikroplasty, nanoplasty, uvolňují chemické látky a mají prokazatelný negativní vliv na životní prostředí a skrze potravní řetězce i na lidské zdraví.

Kromě jednotlivců se nutnost redukovat plastový odpad čím dál víc promítá i do fungování firem a celého trhu. Připravované evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (známé jako PPWR) zasahuje všechny, kdo vyrábějí obaly, uvádějí zboží v obalech na trh nebo ho balí a distribuují, od výrobců a dovozců, přes obchody a e shopy, gastronomii, logistiku, ale i koncové spotřebitele. Směřuje k tomu, aby se s obalovými materiály zacházelo odpovědněji v průběhu celého jejich životního cyklu a aby plastového obalového odpadu postupně ubývalo. Nová pravidla se přitom zaměřují i na omezování nadbytečných obalů, například snížením volného prostoru v baleních nebo celkového množství obalového odpadu. Dále se například rozšiřuje seznam jednorázových plastových obalů, které bude zakázáno od roku 2030 uvádět na trh.

Každý balíček znamená i obal. Tedy odpad

Stále podstatnější roli v množství obalového odpadu hraje také rozvoj elektronického obchodu. Některé e‑shopy už dnes omezují zbytečné přebalování a dodávají zboží bez dalších obalů, právě tím lze množství i plastového odpadu snižovat. Od začátku letošního července se navíc mění pravidla pro drobné nákupy ze zahraničních e‑shopů. Evropská unie ruší dosavadní výjimku, díky níž bylo možné objednávat levné zboží ze zemí mimo EU bez cla, a nově zavádí poplatky i na malé zásilky. Toto opatření má zároveň chránit tuzemské firmy před neférovou konkurencí. Je zřejmé, že změna se netýká jen pravidel a firem, ale i každodenních návyků nás všech. Právě červenec, Měsíc bez plastů, je příležitostí zkusit se na vlastní spotřebu podívat jinak a alespoň na čas ji vědomě omezit.

Existuje řada způsobů, jak se v každodenním životě vyhnout jednorázovým výrobkům, nakupovat bez obalů nebo ve větších baleních a používat vlastní nádoby. Znovu se vrátily látkové tašky a síťovky, které nahrazují jednorázové plastové obaly.

Změny se mohou promítnout i do běžné osobní péče a spotřeby. Vlastní hrnek na kávu, přírodní hřebeny a kartáče nebo tuhé šampony představují jednoduché alternativy. Smysl dává také omezování zbytečných obalů u drobných porcí v restauracích a hotelech a důsledné využívání systémů třídění odpadu i nákupu výrobků z recyklovaných materiálů.

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne

Hierarchie nakládání s odpady hovoří jasně: nejlepší je takový odpad, který vůbec nevznikne. Právě proto je podle odborníků klíčové zaměřit se především na prevenci vzniku odpadu, a teprve poté řešit jeho třídění nebo recyklaci. Stále více se zdůrazňuje i opětovné používání výrobků a obalů a snaha udržet materiály co nejdéle v oběhu. Řada obcí otevírá na svém území tzv. re-use pointy (centra), kde mohou občané odložit již nepoužívané předměty, které si někdo jiný poté odnese. Právě tímto směrem se ubírá i koncept oběhového hospodářství, který má snižovat množství veškerého odpadu už v jeho počátku.

Ministerstvo životního prostředí se dlouhodobě zaměřuje na podporu předcházení vzniku odpadů z plastů. V rámci Operačního programu životní prostředí vyčlenilo zvláštní dotační titul pro zavádění opakovaně použitelného nádobí ve veřejných i soukromých institucích. O dotace byl velký zájem, jedná se o desítky uskutečněných projektů ročně. Dále MŽP dotačně podporuje také zmíněná re-use centra a re-use pointy. A neotálí ani v oblasti osvěty veřejnosti. Za tímto účelem provozuje informační portál ceskobezplastu.cz, kde je možné nalézt aktuality v oblasti předcházení odpadů z jednorázových plastů a také tipy, jak v každodenní praxi omezit jejich používání.

Důležité je začít konkrétním krokem a postupně si nové návyky osvojit. I malé změny mají význam, pokud se stanou součástí každodenní rutiny. Měsíc bez plastů tak může být začátkem dlouhodobější proměny, která má pozitivní dopad na životní prostředí i kvalitu života.

Zapojit se může úplně každý. Vyzkoušíte si i vy nové návyky a vydrží vám i do dalších měsíců?

 




Tiskové oddělení MŽPtel.: 267 122 835 nebo 267 122 058e-mail:tiskove [at] mzp.gov.cz ( tiskove[at]mzp[dot]gov[dot]cz)



https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/cervenec-mesic-bez-plastu


    </text>
</tiskova_zprava>
