| Datum | 15.10.2026 |
| Subjekt | Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR |
| Region | Tschechische Republik |
| Kategorie | Technologie, Gesundheitswesen und Krankenhäuser, Wissenschaft und Forschung |
Méně administrativy pro lékaře, bezpečné využití umělé inteligence a lepší přehled o tom, jak se pacientům daří po propuštění z nemocnice. To byla hlavní témata European Stroke Quality Transformation Summitu, který se konal 7. října 2026 v pražském Congress Hotelu Olšanka. Zúčastnilo se ho více než 80 lékařů, výzkumníků a zástupců zdravotnických institucí, Světové zdravotnické organizace i pacientských organizací z 24 zemí. Summit byl zároveň zakončením projektu RES-Q+, jehož koordinací byl pověřen ÚZIS ČR.
Cévní mozková příhoda (CMP) patří k hlavním příčinám úmrtí a dlouhodobé invalidity v Evropě. V České republice každoročně postihne přibližně 27 000 lidí a je třetí nejčastější příčinou úmrtí. Summit, který se konal pod záštitou ministra zdravotnictví a Světové zdravotnické organizace, navázal na první rezoluci WHO věnovanou výhradně cévní mozkové příhodě, kterou letos v květnu přijalo Světové zdravotnické shromáždění. Ta mimo jiné zdůrazňuje význam národních registrů a sledování kvality péče. „Kvalitu péče neurčuje jen to, jaké možnosti má zdravotnictví k dispozici, ale především to, zda pacient dostane správnou péči ve správný čas a zda mu skutečně pomůže. Iktová péče je velmi dobrým příkladem toho, jak nám kvalitní data umožňují sledovat, co funguje a kde je ještě potřeba něco změnit. Byl bych rád, kdyby se podobný přístup postupně podařilo prosadit i v dalších oblastech zdravotnictví,“ uvedl Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví České republiky.
Summit uzavřel evropský projekt RES-Q+ financovaný z programu Horizon Europe. Projekt rozšiřuje mezinárodní platformu RES-Q, která se zaměřuje na kvalitu péče o pacienty s CMP. Platformu vybudovala a provozuje brněnská organizace Health Management Institute a využívají ji nemocnice v 98 zemích. Letos v září překonala hranici 1,5 milionu sledovaných případů a každý den přibývá přibližně 1 000 dalších. „Když jsme s platformou RES-Q ve spolupráci s Evropskou organizací pro cévní mozkové příhody (ESO) začínali, chtěli jsme, aby každá nemocnice v Evropě věděla, jak dobře léčí své pacienty, kde má v péči mezery a co může zlepšit. Dnes takto sleduje kvalitu téměř 3 000 nemocnic po celém světě. Dalším krokem je monitorovat, jak se pacientům daří i měsíce po propuštění, protože teprve to ukazuje skutečný výsledek léčby,“ říká neurolog prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., zakladatel platformy RES-Q z Health Management Institute.
O tom, jak data pomáhají zlepšovat péči v Česku, hovořil mimo jiné Miroslav Zvolský z ÚZIS ČR, který představil národní indikátory kvality. Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec se pak věnoval motivaci nemocnic ke zlepšování kvality. „Data sama o sobě zlepšení zdravotních služeb v České republice nezajistí. Nestačí je jen sbírat, musíme je umět vyhodnotit a na základě získaných informací přijmout patřičná opatření. O to se snažíme: nejen měřit indikátory kvality, ale na jejich základě systém měnit a přizpůsobovat ho skutečným potřebám českých pacientů,“ řekl Ladislav Švec.
O tom, jak data pomáhají zlepšovat péči v Česku, hovořil mimo jiné Miroslav Zvolský z ÚZIS ČR, který představil národní indikátory kvality. Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec se pak věnoval motivaci nemocnic ke zlepšování kvality. „Data sama o sobě zlepšení zdravotních služeb v České republice nezajistí. Nestačí je jen sbírat, musíme je umět vyhodnotit a na základě získaných informací přijmout patřičná opatření. O to se snažíme: nejen měřit indikátory kvality, ale na jejich základě systém měnit a přizpůsobovat ho skutečným potřebám českých pacientů,“ řekl Ladislav Švec.
Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a zástupce Evropské organizace pro cévní mozkové příhody (ESO) pro Akční plán pro cévní mozkové příhody v Evropě, připomněl, v čem může být Česko příkladem pro Evropu a kde má naopak ještě rezervy. „V Česku se nám podařilo velmi dobře zvládnout akutní péči o pacienty s mrtvicí. Máme nejkratší časy do zahájení trombolýzy a jeden z nejkratších časů do zahájení mechanické rekanalizace, což nás řadí ke světové špičce. Daří se nám také řídit systém iktových center pomocí kvality – centra pravidelně informujeme o tom, jak kvalitně léčí, a dáváme jim možnost se zlepšovat. Naší největší mezerou zůstává dlouhodobé sledování pacientů po mrtvici, zejména v oblasti sekundární prevence. Připravujeme proto povinné zadávání a sledování jejich stavu po třech měsících a zřízení cévních neurologických poraden pro pacienty po mrtvici i mimo nemocnice. Rezervy máme také v rehabilitaci – dobře víme, co se s pacientem děje v prvních týdnech, ale mnohem méně víme o tom, jak pokračuje jeho rehabilitace po prvním měsíci. I zde je velký prostor pro zlepšení a systematické měření kvality péče,“ uvedl Aleš Tomek.
Účastníci summitu viděli ukázky nástrojů vyvinutých v projektu RES-Q+:
Své zkušenosti představili také zástupci Litvy a Moldavska. Diskuse se věnovala i podmínkám, za kterých lze umělou inteligenci bezpečně zavádět do zdravotnictví. „Umělá inteligence by v péči o pacienty s CMP mohla umožnit velký skok vpřed. Inovace však musí doprovázet záruky, jako jsou jasná pravidla, ochrana dat, transparentnost a smysluplný lidský dohled,“ uvedla Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.
Projekt RES-Q+ ukazuje, jak lze data, automatizaci a umělou inteligenci využít nejen ke sledování kvality péče v nemocnicích, ale také k lepšímu pochopení toho, jak se pacientům daří po propuštění. Summit pořádal Health Management Institute, ÚZIS ČR, Univerzita Karlova, ANGELS Initiative a konsorcium projektu RES-Q+. Projekt je financován Evropskou unií.