Česko je už dnes jednou ze zemí EU s nejvyšším počtem občanů zapojených do sdílení elektřiny. Expertní skupina Frank Bold to spočítala v nové odborné studii Aktivní zákazník v Evropě. Chystaná novela energetického zákona je podle expertů příležitostí, jak tento náskok upevnit a podpořit sdílení elektřiny jako běžnou součást české energetiky.
Expertní skupina Frank Bold zveřejnila srovnávací studii sdílení elektřiny v Belgii, Česku, Francii, Německu, Portugalsku, Rakousku a na Slovensku. Česko má ideální možnost promítnout evropskou úpravu do své legislativy v rámci novely energetického zákona, tzv. Lex vodík. Ten nyní připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a očekává se, že jej vláda bude projednávat ještě letos na podzim. Podle autorů studie jde o jedinečnou šanci poučit se z toho, co se v zahraničí osvědčilo, a nastavit pravidla tak, aby Česko ze sdílení vytěžilo ještě více.
Podle dat Elektroenergetického datového centra (EDC) v Česku sdílí elektřinu přes 27.000 skupin s téměř 75.000 účastníky – to je zhruba 15 % ze všech 512.745 sdílejících aktivních zákazníků ve sledovaných zemích. Studie ukazuje, že drobné legislativní úpravy mohou tento potenciál otevřít ještě širšímu okruhu domácností a firem.
Frank Bold navrhuje 12 doporučení pro českou legislativu, za zásadní považuje tři body. První je výrazné navýšení limitu 11 odběrných a předávacích míst pro skupinu sdílení mimo energetické společenství. Žádná ze zkoumaných zemí obdobně nízký číselný strop nemá. Vyšší limit by podle studie měl platit za podmínky, že sdílení nebude hlavní profesní činností aktivního zákazníka. Tím se otevře prostor pro větší skupiny (třeba obce nebo pobočky podniků) bez nutnosti zakládat energetické společenství, a zároveň zůstane zachován smysl institutu jako nástroje pro domácnosti, samosprávy a podniky, které v energetice tradičně nepodnikaly.
Druhým krokem je zavedení dynamického alokačního klíče, tedy přerozdělování sdílené elektřiny podle skutečné spotřeby v každém čtvrthodinovém intervalu. Všechny ostatní zkoumané země tuto metodu už mají k dispozici. Doplnit by ji měl i flexibilní alokační klíč po vzoru Francie a Portugalska, který by skupinám sdílení umožnil počítat rozdělení elektřiny vlastním softwarem podle individuálně nastavených kritérií – bez nutnosti čekat, až obdobnou funkci nabídne přímo EDC. Obě opatření by uživatelům sdílení umožnila přesněji a pružněji využívat vyrobenou elektřinu.
Třetí doporučení se týká síťových tarifů a navazuje na reformu tarifní struktury, na které Energetický regulační úřad již pracuje. Frank Bold navrhuje, aby ERÚ v rámci příprav nové tarifní struktury zpracoval analýzu nákladů a přínosů zavedení lokálního distribučního tarifu pro sdílení na stejné síti nízkého a vysokého napětí. Podobné analýzy v Bruselu, Rakousku, Francii a Portugalsku prokázaly, že motivace ke sdílení v místě spotřeby díky vhodně nastavené cenové regulaci šetří investice do celé distribuční sítě. Taková analýza by mohla prověřit, za jakých podmínek by sdílení elektřiny přineslo podobný přínos i českým sítím a odběratelům.
„Česko má ve sdílení elektřiny obrovský náskok, tisíce domácností a firem si už dnes společně vyrábí a spotřebovává elektřinu. Připravovaná novela energetického zákona je jedinečná příležitost tento úspěch dále podpořit: vyšší limit pro skupiny sdílení aktivních zákazníků, dynamická alokace nebo chytřejší síťové tarify mohou sdílení elektřiny otevřít ještě širšímu okruhu lidí a firem,“ říká Eliška Beranová, spoluautorka studie a expertka Frank Bold na energetické právo.