Výběr nového ředitele České inspekce životního prostředí vyvolává podle poslance Petra Bendla a stínového ministra životního prostředí Jana Bureše vážné otázky o důvěryhodnosti celého procesu. Ministr životního prostředí Igor Červený měl podle nich reagovat maximální transparentností. Místo toho odmítl poslancům poskytnout dokumentaci z výběrového řízení.
„Neříkám, že výběrové řízení bylo nezákonné. Říkám, že za současných okolností působí nedůvěryhodně. A ministr tuto nedůvěru odmítnutím zveřejnit podklady ještě zvýšil,“ říká Petr Bendl.
Pochybnosti podle něj nevytváří jedna jednotlivost, ale kombinace několika okolností.
Za prvé, vybraný kandidát Pavel Straka má politickou vazbu na Motoristy. V minulosti za toto politické uskupení kandidoval a patřil také mezi jeho podporovatele.
Za druhé, vazbu na stejný politický subjekt měl také člen výběrové komise Jaromír Wasserbauer. Ten rovněž v minulosti za Motoristy kandidoval a dnes působí ve vedení Ministerstva životního prostředí.
„Samotná politická minulost samozřejmě nikoho nesmí automaticky diskvalifikovat z veřejné funkce. Pokud se ale politické vazby objeví současně u vybraného kandidáta i uvnitř výběrové komise, je naprosto legitimní chtít vědět, podle jakých kritérií se rozhodovalo,“ upozorňuje Bendl.
Za třetí, do výběrového řízení se přihlásilo šest uchazečů. Veřejnost proto podle Bendla má mít možnost zjistit alespoň to, podle jakých odborných kritérií byli kandidáti hodnoceni a v čem vítězný uchazeč ostatní převýšil.
Za čtvrté, nejde o běžnou úřednickou pozici. Česká inspekce životního prostředí kontroluje podniky, vede správní řízení a ukládá sankce.
„Nejde o běžnou úřednickou pozici. Česká inspekce životního prostředí kontroluje podniky, vede správní řízení a ukládá sankce. Její ředitel proto musí budit důvěru nejen u ministra, který jej vybral, ale také u kontrolovaných firem, samospráv, odborné veřejnosti a občanů. Právě proto musí být výběr jejího vedení maximálně transparentní,“ říká stínový ministr životního prostředí ODS Jan Bureš.
Ministr měl pochybnosti rozptýlit. Udělal opak
Za nejproblematičtější Bendl i Bureš považují následnou reakci ministra Červeného. Ministr odmítl poslancům poskytnout požadovanou dokumentaci z výběrového řízení s odkazem na zákon o státní službě.
Podle obou opozičních politiků ale není podstatou sporu požadavek, aby ministr zveřejňoval osobní údaje nebo porušoval zákon.
„Nikdo po ministrovi nechce, aby porušoval zákon o státní službě. Chceme, aby zveřejnil maximum toho, co zákon zveřejnit umožňuje. Hodnoticí kritéria, způsob hodnocení, anonymizované podklady nebo vysvětlení, jak byly posuzovány možné vazby členů komise na kandidáty,“ říká Petr Bendl.
Právě odmítnutí větší transparentnosti podle nich pochybnosti dále zesiluje.
„Ministr měl jednoduchou možnost pochybnosti rozptýlit. Místo toho odmítl podklady poskytnout a nedůvěryhodnost celého výběru tím ještě zvýšil. Pokud je přesvědčen, že rozhodovala pouze odbornost, měl by mít sám největší zájem zveřejnit maximum toho, co zákon umožňuje,“ dodává Jan Bureš.
Červený by měl odpovědět na pět jednoduchých otázek
Bendl a Bureš proto požadují, aby ministr veřejně vysvětlil:
„Nechci předjímat, co bychom v dokumentech našli. Právě proto je chceme vidět. Ministr má velmi jednoduchou možnost pochybnosti rozptýlit – zveřejnit vše, co mu zákon umožňuje. Pokud to neudělá, musí počítat s tím, že otázky kolem důvěryhodnosti výběru nového šéfa inspekce zůstanou,“ uzavírá Petr Bendl.