Za rok 2025 bylo na opatření proti suchu vynaloženo přibližně 26,8 miliardy korun, o pět miliard více než v předchozím roce. Vláda Petra Fialy zároveň prosadila konkrétní protierozní pravidla, podporu krajinných prvků i silnější zákonnou ochranu zemědělské půdy. Tvrzení, že ODS pro řešení sucha nic neudělala, proto podle stínového ministra zemědělství ODS Petra Bendla neodpovídá skutečnosti.
„Můžeme diskutovat o tom, zda byla opatření dostatečná, co se zavádělo příliš pomalu a co musíme ještě zlepšit. Není ale možné tvrdit, že se neudělalo nic. Takové tvrzení popírá konkrétní zákony, dotační pravidla i desítky miliard korun investovaných do vody, půdy a krajiny,“ uvedl stínový ministr zemědělství ODS Petr Bendl.
Podle oficiální Zprávy o pokroku při plnění Koncepce ochrany před následky sucha bylo v roce 2025 na opatření proti suchu vynaloženo přibližně 26,8 miliardy korun. Bylo to zhruba o pět miliard více než v roce 2024.
Z této částky směřovalo například:
Celková částka zahrnuje opatření více resortů, evropské a národní zdroje i vlastní zdroje investorů. Nejde tedy pouze o rozpočet Ministerstva zemědělství, ale o souhrnné výdaje vykázané v rámci státní Koncepce ochrany před následky sucha.
Monitoring eroze funguje od roku 2012
Petr Bendl připomněl také svůj krok z doby, kdy byl ministrem zemědělství. Na základě příkazu ministra zemědělství č. 15/2012 ze dne 31. května 2012 byl spuštěn celostátní Monitoring eroze zemědělské půdy.
Společný systém Státního pozemkového úřadu a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy dodnes eviduje a vyhodnocuje skutečné erozní události. Získaná data slouží jako podklad pro hodnocení účinnosti protierozních opatření a úpravy pravidel hospodaření.
„Bez znalosti toho, kde a proč dochází ke splavování ornice, nemůžeme účinně chránit půdu ani vodu. Monitoring eroze nebyl mediální gesto, ale vytvoření celostátního systému, na kterém ochrana půdy stojí dodnes,“ zdůraznil Bendl.
Konkrétní pravidla na ochranu půdy a vody
Vláda Petra Fialy schválila Strategický plán Společné zemědělské politiky pro období 2023–2027 s celkovým finančním rámcem přibližně 200 miliard korun. Součástí plánu jsou podpory zaměřené na ochranu půdy, boj proti erozi, zadržování vody, ekologické zemědělství, meziplodiny a krajinné prvky.
Konkrétní pravidla byla zavedena zejména prostřednictvím:
Přijatá pravidla podporovala omezení eroze, pokryv půdy v citlivých obdobích, doplňování organické hmoty, ochranné pásy, meziplodiny a rozdělování velkých souvislých ploch na erozně nejohroženějších pozemcích.
Silnější zákonná ochrana půdy a krajinných prvků
V roce 2024 byl přijat také zákon č. 183/2024 Sb., kterým se změnil zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
Novela posílila ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy, ochranu nejkvalitnější půdy před zastavováním a právní postavení krajinných prvků. Meze, mokřady, příkopy, travnaté údolnice, stromořadí a další prvky tak mohou být podporovanou součástí zemědělské krajiny, aniž by kvůli jejich vzniku musela být půda automaticky vyjímána ze zemědělského půdního fondu.
Evidované ekologicky významné prvky jsou rovněž osvobozeny od daně z nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. k) bodu 2 zákona č. 338/1992 Sb. Od roku 2025 byl okruh podporovaných prvků rozšířen také například o krajinotvorné sady, terasy a solitérní dřeviny.
„Sucho se nevyřeší jedním opatřením ani několika přehradami. Potřebujeme vodní infrastrukturu, nádrže a závlahy, ale současně musíme začít tam, kam déšť dopadne. V půdě, na polích, v lesích i v obcích. Voda, kterou krajina nedokáže vsáknout a udržet, nám při první přívalové srážce odteče i s úrodnou půdou,“ uvedl Bendl.
„Boj proti suchu nezačíná u mikrofonu před přehradou. Začíná v půdě a krajině. Právě proto je nutné na zavedená opatření navazovat, nikoliv je rozvolňovat nebo předstírat, že dosud žádná neexistovala,“ uzavřel Petr Bendl.