30. července 2026, Praha. V Hlavním sále Valdštejnského paláce se konalo 33. veřejné slyšení Senátu na téma „Politika závislostí jako společná odpovědnost státu.“ Diskutující hovořili o aktuálních změnách v české politice závislostí a jejich dopadech na samosprávy a poskytovatele nejen adiktologických služeb. V rámci slyšení vystoupili mj. předseda školského výboru a iniciátor veřejného slyšení Jiří Růžička a dále řada odborníků z oboru mezi nimi oba bývalí národní protidrogoví koordinátoři Pavel Bém a Jindřich Vobořil.
„Přesun politiky závislostí a duševního zdraví nelze považovat pouze za organizační změnu. Jde o agendy, které zasahují do zdravotnictví, sociálních služeb, školství, justice i působnosti krajů a obcí. Právě roztříštěnost odpovědností je jedním z největších rizik nového uspořádání. Musí být zcela jasné, kdo přijímá rozhodnutí, kdo odpovídá za jejich plnění a jak budou řešeny situace, v nichž se priority jednotlivých resortů rozcházejí. Senát by měl požadovat jasný harmonogram a dostatečné garance financování pro rok 2027, aby organizační přesun neohrozil kontinuitu služeb ani jejich klienty,“ uvedl zpravodaj veřejného slyšení a předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička, který konání veřejného slyšení inicioval.
Předseda Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala ve svém úvodním příspěvku komentoval: „Politika závislostí se dotýká zdraví, rodin, škol, sociálních služeb, bezpečnosti, justice, ale např. i problematiky bydlení či veřejných rozpočtů. Proto musí být společnou odpovědností státu, krajů, obcí a odborných služeb. Debata o přesunu části agendy pod Ministerstvo zdravotnictví má smysl jen tehdy, dokážeme-li říci, jaký problém řešíme, kdo ponese odpovědnost a podle jakých výsledků změnu vyhodnotíme,” a dále vysvětlil: „Závislost je totiž závažný chronický problém; zdravotnictví v této oblasti silné postavení mít musí – odpovídá za včasný záchyt, diagnostiku, léčbu, péči o pacienty s duševním onemocněním i za úhrady zdravotních služeb. Tudíž větší propojení adiktologie s péčí o duševní zdraví může pacientům přinést konkrétní užitek. Jenže právě proto je nutné rozlišovat tři konkrétní situace: odborné řízení zdravotních intervencí, financování zdravotnických služeb a strategickou koordinaci politiky závislostí jako celku.” Předseda Fiala doplnil: „Pouze první dvě úlohy zdravotnictví přirozeně patří, třetí vyžaduje autoritu vůči všem resortům. Institucionální změna tedy musí být prostředkem ke zlepšení a nikoli výsledkem, který se prohlásí za úspěch už samotným přesunutím zaměstnanců, agend a dotací. Základní otázka proto zní: Jaký konkrétní problém má změna vyřešit a podle jakých ukazatelů poznáme, že byla úspěšná?“
Předseda Výboru pro sociální politiku Lumír Kantor řekl: „Veřejné slyšení je jedním z nejsilnějších nástrojů k hledání odpovědí na složité otázky. A otázka, jak může snažení politiky ovlivňovat nebezpečí různých závislostí, je proto velmi vhodná. Doposud byl český model politiky závislostí mezinárodně oceňován. Jednou z rolí veřejného slyšení je poskytnutí odpovědí na změny v organizaci politiky duševního zdraví.“
V úvodní části veřejného slyšení vystoupili klinický psycholog a profesor adiktologie Michal Miovský a bývalý národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Oba mluvili o českém modelu politiky závislostí, koordinátor Bém také sdílel obavy o budoucí koordinaci mezi resorty. Veřejné slyšení byl rozděleno do tří tematických bloků.
První část diskuse se soustředila na význam přesunu agendy závislostí pod Ministerstvo zdravotnictví, kde vystoupil rovněž šéf resortu Adam Vojtěch. Ten ve svém příspěvku zdůraznil, že s přesunem agendy se její výkon nemění.
Tématem druhého bloku byla koordinace politiky závislostí. Řečníci hovořili o tom, jestli se v novém systému změní role zdravotnictví, školství, sociálních služeb a bezpečnosti. Svůj pohled připojil také bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Třetí blok se věnoval dopadu změn na poskytovatele služeb, kraje a obce a zároveň tomu, jak ochránit dostupnost prevence, léčby a sociální podpory a jak systém financovat a zajistit jeho stabilitu. K tématu vystoupili mj. zástupci adiktologických služeb či měst a krajů.
Po každém bloku měli řečníci prostor reagovat na otázky účastníků veřejného slyšení, v rámci diskuse vystoupili i další senátoři, mezi nimi i Věra Procházková nebo Pavel Fischer. V samotném závěru rozpravu shrnul zpravodaj Jiří Růžička, který apeloval na to, aby důsledky přesunu politiky závislostí byly do budoucna vyhodnoceny.
Veřejné slyšení proběhlo v reakci na přesun agendy politiky v oblasti závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády ČR do působnosti Ministerstva zdravotnictví na začátku července 2026.
Závěry z veřejného slyšení byly rovněž shrnuty na tiskovém briefingu, kde vystoupil předseda školského výboru a zpravodaj slyšení Jiří Růžička, předseda zdravotnického výboru Tomáš Fiala a předseda sociálního výboru Lumír Kantor. Záznam tiskového briefingu naleznete na webu Senátu.
Záznam 33. veřejného slyšení Senátu je k dispozici na tomto odkaze, přepis pak bude dostupný na tomto odkaze.