Co přinesla 6. zbraňová amnestie?
Zbraňová amnestie, tedy zánik trestnosti nedovoleného ozbrojování, jak zákon přesně vystihuje pojem, bývá zpravidla spojena s významnou změnou legislativy. Ani letošní rok nebyl výjimkou. Od 1. ledna 2026 začala platit rozsáhlá novela zákona o zbraních a střelivu, která přinesla řadu změn (nejdůležitější naleznete zde) pro držitele zbraní i veřejnost a současně otevřela v pořadí již šestou zbraňovou amnestii. V minulosti proběhla v letech 1996, 2003, 2009, 2014 a 2021.
Amnestie trvala od 1. ledna do 30. června 2026. Během této doby mohli lidé bez obav z trestního postihu odevzdat nejen zbraně a střelivo, ale také munici nebo výbušniny.
Omezené období zbraňové amnestie sloužilo především těm, kteří například při rekonstrukci domu nebo při vyklízení pozůstalosti nečekaně nalezli zbraň či její hlavní části. Díky amnestii ji mohli bez obav z trestního postihu za trestný čin nedovolené ozbrojování odevzdat na policii. Zároveň mohli požádat o její nabytí do vlastnictví. Takový postup je má však svá zákonná pravidla.
Po odevzdání zbraně nebo střeliva policie provedla odborné zkoumání, jehož cílem bylo ověřit, zda nebyly použity ke spáchání trestného činu a zda po zbrani není vyhlášeno pátrání V případě neprokázání souvislosti s trestnou činností a skutečnosti, že zbraň není v pátrání, byla osoba informována o možnosti do šesti měsíců požádat o vydání potřebných dokladů, které ji opravňují k jejímu držení. Zbraň však může být vydána pouze osobě, která splňuje všechny zákonné podmínky a je držitelem příslušného zbrojního oprávnění.
Dosud nebyla u žádné z odevzdaných zbraní prokázána souvislost se spácháním trestné činnosti. U 68 zbraní však stále probíhá prověřování, zda se nejedná o zbraně vedené v pátrání. Zejména u zahraničních zbraní je nutné ověřit, zda skutečně odpovídají evidovaným údajům a jedná se o totožné kusy. Výsledky se proto mohou ještě změnit, protože odborná zkoumání a prověřování dosud nebyla ve všech případech dokončena.
Letošní zbraňová amnestie sice nepřinesla rekordní počet odevzdaných zbraní, přesto jejich počet není zanedbatelný a jedná se o 2. nejúspěšnější amnestii. Lidé během jejího konání odevzdali celkem 5918 zbraní.
Odevzdáno bylo také 213448 ks střeliva, 2648 ks munice, 64357 g výbušnin.
Zajímavosti z odevzdaných zbraní
V Moravskoslezském kraji policisté převzali dva vzácné sběratelské „kousky“. Jedním z nich byla nejmenší sériově vyráběná samonabíjecíKolibri a pistole vz. 27 s tlumičem pistole na světě Kolibri ráže 2,7 mm. Tuto drobnou zbraň vyvinul rakouský hodinář v roce 1910 a vyrobeno jí bylo přibližně tisíc kusů. Měřila pouhých 7 centimetrů a původně sloužila jako dámská obranná pistole. Vzhledem k velmi nízké energii střely však nebyla pro účinnou sebeobranu příliš vhodná.
Dalším zajímavým přírůstkem byla samonabíjecí pistole vzor 27 s prodlouženou hlavní a originálním tlumičem. Této zbraně bylo během konce druhé světové války vyrobeno přibližně 4 200 kusů a v současnosti se na území České republiky nachází jen několik exemplářů. Zbraň byla kompletována s tlumičem a určena pro speciální, diverzní způsob boje.
Československý pevnostní kanon ráže 47 mm byl jednou z posledních zajímavostí odevzdaných v Moravskoslezském kraji. Protitankový kanon vz. 36. byl určen k zajištění protitankové obrany v systému těžkého opevnění. Jako hlavní zbraň byl instalován především v pěchotních srubech.Protitankový kanon vz. 36.
Zajímavý historický předmět převzali také policisté v Českých Budějovicích. V rámci zbraňové amnestie jim byl odevzdán pevnostní minomet M 32 ráže 81 mm, který patří mezi zbraně používané ve stálých opevněních, jakými byly například objekty francouzské Maginotovy linie. Tento typ minometu byl určen především k obraně pevnostních objektů a při střelbě vyžadoval chlazení, ke kterému se využívalo přibližně 50 litrů vody denně.
V lednu převzali ve stejném kraji také neobvyklý nález. Jednalo se o karabinu Volkssturmu VG-45, zbraň vyvinutou pro jednotky německé lidové domobrany (Volkssturm) na konci druhé světové války. Majitel její hodnotu odhadl přibližně na jeden milion korun. Jde o velmi vzácný historický exemplář, kterých se v České republice nachází pouze několik.
V Ústeckém kraji se mezi odevzdanými zbraněmi objevil také vzácně se vyskytující samopal německé výroby Vollmer-Erma EMP ráže 9 mm Luger. Tento model se vyráběl v letech 1925 až 1940 a využívaly jej policejní složky iVollmer-Erma EMP ráže 9 mm Luger speciální vojenské jednotky. Jednou z jeho konstrukčních zvláštností bylo umístění zásobníku na boku zbraně, které umožňovalo pohodlnější střelbu zejména v leže. Přesnou hodnotu této zbraně nelze bez odborného posouzení určit, závisí například na konkrétním provedení, výrobním čísle, technickém stavu, zachování původních prvků i dalších okolnostech. Cena znehodnocených exemplářů tohoto typu se pohybuje přibližně kolem 24 tisíc korun. Mezi další zbraně, které se v Ústeckém kraji objevily, patřil ještě například československý lehký kulomet vz. 26 ráže 7,92 × 57 Mauser.
Mezi odevzdanými zbraněmi ve Zlínském kraji se objevily také pozoruhodné exempláře, například samopal STEN Mk. II nebo armádní pistole Steyr 1912 vyrobená pro potřeby armády rumunského království.
Pyrotechnici v rámci amnestie torzo granátu F1 náboj ráže 30x173mm
Uplynulá zbraňová amnestie se netýkala pouze zbraní, ale také munice, výbušnin a dalších nebezpečných předmětů. I v této oblasti souvisela s legislativními změnami, konkrétně s novelou zákona o munici, která nabyla účinnosti rovněž 1. ledna 2026.
Ve většině případů mohli lidé odevzdat nalezené zbraně na kterémkoliv útvaru Policie ČR. Ne každý předmět však bylo možné bezpečně přepravit. Zejména u munice, výbušnin nebo jiných nebezpečných nálezů je nutné vždy postupovat s maximální opatrností.
Pokud někdo nalezne například granát, minu, rozbušku, vojenský imitační prostředek nebo jiný předmět, který by mohl představovat nebezpečí, je krajně nevhodné s ním jakkoliv manipulovat či se jej pokoušet převážet. Nejbezpečnějším postupem je místo nálezu opustit, zajistit, aby se k němu nepřibližovaly další osoby, a kontaktovat Policii ČR.
Přesto se už mezi prvními případy zbraňové amnestie objevily právě takové nálezy, před kterými policejní pyrotechnici dlouhodobě varují. Muž v Trutnově přinesl na služebnu torzo granátu F1 a náboj ráže 30 × 173 mm. Obdobně postupovala také žena v Praze, která na služebnu na Lhotce donesla protitankovou střelu. Protitanková střela v Praze
V ostatních případech se lidé zachovali zodpovědně a nálezy potenciálně nebezpečného materiálu oznámili na linku 158. Na místo následně vyjížděli policejní pyrotechnici, kteří dokáží odborně posoudit stav předmětu, jeho možné riziko i vliv dlouhodobého působení času.
V průběhu této zbraňové amnestie řešili pyrotechnici celkem 489 výjezdů. Oproti předchozí amnestii v roce 2021 se jejich vytíženost výrazně zvýšila – tehdy vyjížděli k 141 případům. Díky zbraňové amnestii se počet výjezdů policejních pyrotechniků výrazně přiblížil jejich běžnému ročnímu vytížení. Výjezdy související s amnestií představovaly pouze část jejich práce. Během roku totiž běžně řeší také další případy, například nálezy munice či jiných nebezpečných předmětů. Celkový počet jejich výjezdů za pololetí dosáhl 1 499.
Zajímavosti z nálezů pyrotechniků
K nejnebezpečnějším kouskům odevzdaných v rámci amnestie patřila 5cm sovětská dělostřelecká mina nalezená v dubnu v bytě v pražských Nuslích. Jak se ukázalo, mina byla ostrá a připravena zabíjet. Pyrotechnici ji museli na místě za přísných bezpečnostních opatření rozebrat. Až poté ji mohli z širšího centra Prahy odvést, aby neohrozili nikoho dalšího.
Během amnestie došlo v Praze k odevzdání pozůstalosti po bývalém vojáku, který byl, dle tvrzení, vycvičen v záškodnické činnosti. Nutno říci, že s arzenálem, který po něm zůstal, můžeme být rádi, že jej „snad“ nikdy nepoužil. Téměř 6 kg trhaviny, rozbušky a vše potřebné ke kompletaci náloží a použití trhavin ve funkčním celku by stačilo k mnoha záškodnickým akcím.
K nejvýznamnějším odevzdaným nálezům v rámci zbraňové amnestie na jižní Moravě patřilo 15 kilogramů průmyslové trhaviny Permon T10. Tu 30. června v Náměšti nad Oslavou odevzdal oznamovatel přímo na služebnu policie. Nechtěl riskovat další přechovávání tohoto nebezpečného materiálu. Přestože se nejedná o vojenskou munici, množství nalezené trhaviny by si zasloužilo respekt i zkušených pyrotechniků. Patnáct kilogramů průmyslové trhaviny představuje značný destrukční potenciál. Na místo proto vyrazili pyrotechnici Expozitury Brno, kteří nález prověřili a vzhledem k povaze materiálu rozhodli o jeho bezprostředním zničení. Trhavina byla bezpečně odvezena a ještě tentýž den odborně zlikvidována, aniž by představovala další riziko pro veřejnost. I tento případ potvrzuje smysl zbraňové amnestie. Nebezpečné materiály, které často pocházejí z pozůstalostí, bývalých pracovišť nebo dávno zapomenutých zásob, se díky zodpovědnému přístupu občanů dostávají do rukou odborníků místo toho, aby dál čekaly na svůj „objev“ ve sklepech, garážích či dílnách.
kpt. Irena Brodská
tisková mluvčí PP ČR
7. července 2026
https://policie.gov.cz/clanek/konec-zbranove-amnestie-2026.aspx