Ministr dopravy Ivan Bednárik 8. června představil na zasedání Rady ministrů dopravy konkrétní kroky, kterými chce zvrátit celoevropský pokles nákladní železniční dopravy. Dokument „Zajištění konkurenceschopnosti evropské železniční nákladní dopravy“ získal už podporu osmi zemí.
Evropská železniční nákladní doprava v posledních letech čelí poklesu svého podílu na přepravním trhu, a to navzdory dlouhodobé snaze Evropské unie přesunout větší část nákladní dopravy ze silnic na železnici a další udržitelnější druhy dopravy. Dostupná evropská data ukazují, že podíl železnice na vnitrozemské nákladní dopravě v EU zůstává nízký a pohybuje se okolo 16,6 %, což potvrzuje potřebu cílených opatření na evropské i národní úrovni.
Předložený materiál upozorňuje na pokračující pokles podílu železniční nákladní dopravy v EU a navrhuje soubor opatření, která mají zlepšit její konkurenceschopnost vůči silniční dopravě. Iniciativa vychází z evropské dopravní a klimatické politiky, která dlouhodobě usiluje o přesun části přeprav ze silnic na železnici a další šetrnější druhy dopravy. Podle dostupných údajů se však tento cíl zatím nedaří naplňovat a podíl železnice na vnitrozemské nákladní dopravě v EU zůstává nízký.
Mezi hlavní navrhovaná opatření patří zejména vyšší podpora investic do železniční infrastruktury a terminálů, lepší koordinace výluk na hlavních koridorech, posílení přeshraničního řízení kapacity, podpora vlaků o délce 740 metrů, rozvoj multimodálních řešení a větší důraz na interoperabilitu a digitalizaci. Důležitou roli mají sehrát pravidla TEN-T, rozvoj multimodálních terminálů, nový rámec pro řízení kapacity železniční infrastruktury a digitální nástroje jako eFTI, které mají snížit administrativní zátěž a usnadnit přeshraniční pohyb zboží.
Svaz chemického průmyslu ČR považuje rozvoj železniční nákladní dopravy a multimodálních logistických řešení za důležitý předpoklad pro konkurenceschopnost průmyslu, bezpečnost dodavatelských řetězců i plnění evropských klimatických cílů.
Pro chemický průmysl je téma zvlášť důležité, protože řada podniků je závislá na spolehlivé přepravě velkých objemů surovin, meziproduktů i hotových výrobků, často v režimu přeshraniční dopravy a v návaznosti na terminály, vlečky a překladiště. Pokud se podaří zlepšit kapacitu tratí, koordinaci výluk, dostupnost terminálů a přeshraniční provozní podmínky, může to přispět ke zvýšení spolehlivosti dodávek, snížení části logistických nákladů a lepším podmínkám pro kombinovanou dopravu. Významné je to i z pohledu přepravy nebezpečných věcí, kde železnice v řadě případů představuje vhodné a žádoucí řešení pro delší relace.
Z pohledu členských firem lze očekávat, že další evropská debata se povede nejen o infrastrukturních investicích, ale také o nastavení finančních pobídek, pravidlech pro multimodální dopravu, harmonizaci technických požadavků a postupném přechodu na digitální sdílení přepravních údajů. Pro podniky proto bude důležité sledovat zejména vývoj v oblasti terminálů, kapacitních omezení na koridorech, digitalizace přepravní dokumentace a podmínek pro kombinovanou dopravu, protože právě tyto faktory mohou v příštích letech přímo ovlivnit dostupnost a cenu logistických služeb.