Basketbal má v Ústeckém kraji dlouholetou tradici a už několik let patří mezi ty nejlepší. Výběr chlapců na minulé Olympiádě dětí a mládeže dokonce získal zlato a do Prahy jel jako obhájce. A i když tentokrát žádnou medaili nezískal, Ústecký kraj na prvním místě zůstal. Tentokrát díky dívkám, které turnaj ovládly a slaví historický úspěch.
„Celý turnaj jsme hráli skvělý basketbal. Jsme rádi, že jsme to udrželi až do konce. Soupeř hrál taky výborně, takže jsme si výhru vážně vybojovali. Individuální výkony hráček ať už dneska nebo v průběhu ODM byly fantastické,“ přiznala trenérka Anna Svobodová. „Upřímně jsme věděli, že máme družstvo, které by mohlo získat medaili. To, že bychom skončili až takhle vysoko, jsme si ale nemysleli.“
Tam, kde zlatý příběh začalo, nakonec i vrcholil. Ústecká reprezentace porazila Středočeský kraj na úvod celého turnaje a z průběhu bylo zřejmé, že na obou stranách stáli adepti na finále. A přesně to se stalo. Po napínavém prvním zápase, z něhož se radovali Severočeši, se družstva opět setkala. Tentokrát bojovala o titul vítěze Olympiády dětí a mládeže.
Ústečtí měli na soupisce hned tři hráčky z národního týmu: kapitánku Ninu Nevečeřalovou a Marianu Landovou, obě zástupkyně Válečnic z Děčína, a Julii Lípovou, která v průběhu sezony obléká dres Levhartic Chomutov. To ale není hlavní důvod, proč nakonec dosáhl Ústecký kraj na nejvyšší příčky. Disponuje totiž velmi širokým kádrem.
Z jedenácti hráček je schopných odvádět kvalitní práci všech jedenáct, což potvrdila i hlavní trenérka: „Myslím si, že jsme měli ze všech týmů nejširší rotaci. Hráčky tak mohly v zápasech i odpočívat na lavičce, protože nestrávily na hřišti celý zápas. Zároveň tak zbylé hráčky ve hře mohly vždy hrát naplno.“ To dokazuje i fakt, že v závěrečném souboji si body připsalo hned osm z nich.
Finálový zápas začal vyrovnaně už od první minuty, kde se oba celky neustále přetahovaly o vedení. Každou čtvrtinou se ale tempo stupňovalo a několik hráček se dostalo i do problémů s fauly. Jednou z nich byla Nina Nevečeřalová, která musel svou hru situaci přizpůsobit, ale i tak dokázala být nejproduktivnějším článkem týmu. Ať přímo na palubovce, nebo při hecování v kabině. Právě ona zaznamenala 18 bodů a ke konci čtvrté čtvrtiny trefila koš za tři body, po kterém se Ústecký kraj dostal na vítěznou vlnu.
„Pro mě je to největší úspěch kariéry. Doma mám hodně stříbrných medailí, takže jsem zlato opravdu chtěla. Bojovali jsme a jsem ráda, že se to povedlo. Právě odhodlanost a skvělá střelba podle mě utkání rozhodly,“ řekla kapitánka týmu. Na otázku, jestli měla strach z vylučující čtvrté chyby, odpověděla se smíchem: „Já jsem na to zvyklá. Běžně se pohybuju na hranici vyfaulování, takže už s tím umím hrát.“
Vyniká přehledem na hřišti a rychlostí. Sama si to uvědomuje a snaží se předností naplno využívat. Nezaostává ani v obraně, kde pokaždé vyvíjí tlak na soupeře. Talent by nejprve chtěla rozvíjet v mládežnických kategoriích v Česku, protože věří, že je stále čas a v budoucnu by se chtěla dostat i do některé ze zahraničních lig. Nejvíce by se jí líbilo angažmá v některé z nejvyšších evropských soutěží.
Ústecké basketbalistky navázaly na tradičně velmi úspěšné ročníky své reprezentace na Olympiádě dětí a mládeže. Místo družstva chlapců to budou příště ony, které se budou moci pyšnit titulem obhájců zlatých medailí.
Autor: Jakub Krpač