Ve čtvrtek 21. května 2026 pokračoval v kinosále Muzea Policie ČR přednáškový cyklus věnovaný televiznímu seriálu 30 případů majora Zemana, který společně připravily Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum Policie ČR
Tentokrát se program zaměřil na epizodu Bestie, inspirovanou skutečnými kriminálními případy z přelomu 40. a 50. let minulého století. O mimořádném zájmu veřejnosti svědčila skutečnost, že se akce zúčastnilo více než sto návštěvníků a sál byl zcela zaplněn. Kapacita byla naplněna již několik dní před konáním programu. Projekt dlouhodobě nabízel odbornou reflexi jednoho z nejvýznamnějších televizních projektů normalizační éry a otevíral prostor pro hlubší porozumění jeho historickým,
ideologickým i mediálním souvislostem. Cyklus se zaměřoval nejen na samotný seriál, ale také na mechanismy propagandy a způsob, jakým komunistický režim prostřednictvím populární televizní tvorby formoval obraz nedávné minulosti.
Květnové setkání bylo věnováno šestému dílu seriálu s názvem Bestie. Příběh vycházel ze skutečných událostí spojených s působením Huberta Pilčíka, který pod záminkou převádění lidí přes státní hranice zavraždil nejméně pět osob. Seriálová epizoda děj zasadila do roku 1949 a prostřednictvím vyšetřování série zmizení v pohraničí vytvářela obraz poválečného pohraničí v duchu dobové ideologie. Úvodního slova se ujal Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele ÚSTR, který ve svém vystoupení zdůraznil význam přednáškového cyklu jako prostoru pro kritickou reflexi normalizační televizní tvorby a její role v utváření obrazu moderních dějin. Připomněl, že seriál 30 případů majora Zemana představuje nejen významný televizní fenomén své doby, ale také důležitý pramen k pochopení mechanismů komunistické propagandy a způsobů, jakými režim prostřednictvím populární kultury ovlivňoval veřejné mínění. Současně ocenil mimořádný zájem veřejnosti o celý cyklus a význam spolupráce mezi Ústavem pro studium totalitních režimů a Muzeem Policie ČR při popularizaci moderních dějin.
Následovalo vystoupení Petra Kopala, historika ÚSTR, který zasadil seriál do kontextu televizní produkce 70. a 80. let a upozornil na jeho významnou ideologickou funkci. Připomněl, že seriál nebyl pouze populární kriminální podívanou, ale také důležitým nástrojem normalizační propagandy. Na tento příspěvek pak navázal Daniel Růžička z České televize detailním rozborem samotné epizody. Zaměřil se především na způsob vyprávění příběhu, práci s dramatickou stavbou a posuny významu oproti historické realitě. Vysvětlil také, jak seriál využíval žánrové prvky kriminálního dramatu k posilování ideologického sdělení.
Kriminální pozadí případu následně přiblížil ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš, který představil skutečné okolnosti Pilčíkových zločinů i práci tehdejších bezpečnostních složek. Závěr programu patřil historikovi Liboru Svobodovi z Ústavu pro studium totalitních režimů. Ve svém vystoupení připomněl politické poměry po únoru 1948 a širší kontext fungování komunistického mocenského aparátu. Věnoval se rovněž problematice převaděčství v poválečném období a způsobu, jakým bylo toto téma interpretováno oficiální propagandou.
Na přípravě cyklu se podílela také Česká televize, která zajišťovala odbornou i organizační spolupráci. Součástí programu byly rovněž ukázky z jednotlivých dílů seriálu. Další informace o následujících setkáních budou průběžně zveřejňovány na komunikačních kanálech Ústavu pro studium totalitních režimů a Muzea Policie ČR, ALE JIŽ NYNÍ VÁS ZVEME NA DALŠÍ FILMOVÉ SETKÁNÍ, které se uskuteční 24. června 2026 v Paláci Archa, v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů a přiblíží hned dva díly: Vrah se skrývá v poli (10. díl, rok 1953) a Štvanice (25. díl, rok 1968).
POZOR: Kapacita sálu je omezena: Prosíme o laskavé potvrzení účasti: [email protected]
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / VENDULKA PRCHALOVÁ
https://www.ustrcr.cz/cyklus-o-majoru-zemanovi-pokracoval-dilem-bestie