Evropská unie (EU) v roce 2019 přijala směrnici, která zavedla minimální standardy na ochranu osob, které oznamují protiprávní jednání, a uložila členským státům povinnost provést tato pravidla do vnitrostátních právních předpisů do prosince 2021.
„Přenos do vnitrostátního práva probíhal pomalu a nerovnoměrně, což vedlo k významným rozdílům ve vnitrostátních právních úpravách. Největší problém však ve většině členských států spočívá v uplatňování ochrany v praxi,“ komentuje právnička české kanceláře Transparency International (TI ČR) Tereza Přibylová.
Dle nové zprávy mezinárodního sekretariátu Transparency International v Berlíně, na které se podílela i TI ČR, se nedostatky nachází v řadě oblastí.
Implementace směrnice byla pomalá a nerovnoměrná. Český zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti až 1. srpna 2023, téměř dva roky po uplynutí transpoziční lhůty, za což byla Česku uložena Soudním dvorem Evropské unie (SDEU) pokuta v řádech desítek milionů korun.
🧮 Matematické okénko k unijním sankcím:
4900 eur × 465 dní = zhruba 54 milionů Kč„Konečná výše ale bude ještě o něco vyšší,“ upozorňuje vrchní ředitel správní a konzulární sekce @mzvcr Martin Smolek. Celý rozhovor @souckov_ka ⤵️ https://t.co/YnPBxPzaht
— iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) March 28, 2023
V členských státech přetrvávají právní mezery, a to hlavně v dostupnosti opravných prostředků a odškodňování. Praxe je často oslabena roztříštěnými a nedostatečně financovanými kontrolními orgány.
Podpora pro oznamovatele je většinově nedostatečná a závisí na neziskových organizacích, jejichž role je ve vnitrostátních systémech málokdy formálně uznávána.
A v neposlední řadě jde také o nedostatek systematického sběru dat a transparentnosti, zejména pokud jde o správních a soudních řízení a vymáhání práva.
Na základě zpráv z členských zemí EU Transparency International doporučuje Evropské komisi:
Více se o ochraně oznamovatelů v Česku dozvíte také v našem podcastu Stošestka.