| Datum | 19.10.2026 |
| Subjekt | Ústav pro studium totalitních režimů ČR |
| Region | Tschechische Republik |
| Kategorie | Kultur, Staatliche Institutionen, Wissenschaft und Forschung |
(18. 10. 2026) – Komunisté na jedné straně využívali v boji proti vnitřním politickým protivníkům kompromitující informace z období protektorátu a opakovaně vyzývali k tvrdému potrestání nacistických zločinců, kolaborantů a zrádců, na straně druhé nezřídka pomáhali svým spolustraníkům „hříchy“ z období okupace zahladit a Státní bezpečnost je často využívala při verbování tajných spolupracovníků.
Řada německých vězňů či kolaborantů se československým bezpečnostním orgánům nabízela sama, chtěla tím údajně „odčinit“ svá válečná provinění a prokázat kladný vztah k novému režimu. O tom, že za jejich sliby stála především snaha vyhnout se trestu, netřeba pochybovat. První začali s komunisty vedenými zpravodajskými složkami spolupracovat již krátce po válce. Byli nasazováni k zapisování, překladům, ke zpracovávání různých studií a analýz o organizaci německé bezpečnostní služby a zpravodajství, jež byly využívány nejen k prověřování činnosti zatčených osob, ale i při vytváření českoslvoenského zpravodajského aparátu. Požívali řady výhod, měli vlastní, samostatné cely, knihy, psací potřeby, dokonce mohli s dozorem opouštět budovu věznice a měli být zapojeni i do některých provokačních akcí.
Mezi nejznámější z nich patří Bohumil Siebert, okultista Jiří „Arvéd“ Smíchovský nebo „univerzální svědek“ Josef Vondráček. Po únoru 1948 začalo cílené získávání těchto osob jako tajných spolupracovníků. Vázání nezřídka nepředstavovalo větší problém, nacističtí prominenti se rádi dostali z vězení. Zdůvodněno bylo většinou tím, že jejich prostřednictvím měli být kontrolováni jejich bývalí spolupracovníci a známí a získávány nové údaje o jejich okupační i poválečné činnosti, a to nejen u nás, ale i za hranicemi s tím, že existuje možnost kontrolovat takto činnost vznikající západoněmecké zpravodajské služby. Další lidé s temnou válečnou minulostí podávali informace, i když oficiálně spolupráci (prozatím) nepodepsali. Výsledky jejich činnosti se lišily, někteří se spolupráci vyhýbali, a záhy proto došlo k jejímu ukončení, jiní naopak spolupracovali nadšeně a ochotně. Řádově se jednalo o několik desítek osob.
PŘIPRAVIL: MILAN BÁRTA
Foto nahoře: Josef Vondráček (nar. 1905), spolupracovník německého SD, krátce po válce začal, spolupracovat s komunistickou bezpečností. V r. 1948 odsouzen ke 12 letům vězení, v roce 1955 omilostněn. S StB spolupracoval ve vězení i po propuštění.
Foto: Národní archiv, f. KSČ-ÚV (1945–1989) – Komise II, sv. 49, a. j. 888
Obrázek vlevo: Jiří „Arvéd“ Smíchovský (1898–1951), spolupracovník německého SD, po válce byl zatčen a v květnu 1947 odsouzen na doživotí. StB sloužil jako svědek v řadě procesů s nacisty, ale i s jejich politickými odpůrci
Foto: Archiv bezpečnostních složek, f. 305, sign. 305-693-1
Obrázek vpravo: K velkým podporovatelům využívání nacistických vězňů v práci komunistické bezpečnosti patřil velitel přednosta zpravodajství Štěpán Plaček
Foto: Národní archiv, f. Policejní ředitelství Praha II.
| Státní bezpečnost (StB) představuje instituci, která u nás svým charakterem a působením neměla a nemá v problematice ochrany státu obdoby. Dějiny StB v Československu po druhé světové válce lze pak rozdělit do několika časových období: 1945–1948, 1948–1953, 1953–1968 a 1969–1989. Ústav pro studium totalitních režimů v brzké době uvede v koedici s vydavatelstvím Academia na knižní trh Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jedná se o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.
Celé souborné dílo představuje syntézu archivního výzkumu a výsledku práce desítek historiků na poli organizace a fungování Státní bezpečnosti v době nejtvrdšího teroru, kdy v rámci režimu získala mimořádně silné postavení, dosáhla největšího vlivu a byla vnímána jako ústřední opora komunistického režimu. Kniha představí i dosud opomíjené útvary, jako ochranu stranických a ústavních činitelů, správu pasů a víz nebo státobezpečnostní archiv. Součástí jsou rovněž kapitoly věnované navázání StB na stranické struktury, vzdělávání příslušníků či zasazení do mezinárodního kontextu. |
https://www.ustrcr.cz/dejiny-stb-1948-53-vyuzivani-nacistu-a-kolaborantu