Pilotní provoz skupiny terénní psychiatrické pomoci (STPP), kterou společně zajišťují Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a městská organizace Zahrada pro duši, se osvědčil. Od poloviny května do konce září tým absolvoval téměř 200 výjezdů. Pacientům nabízí odbornou pomoc přímo v terénu a doplňuje péči běžných posádek záchranné služby. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že je služba potřebná a našla by využití i v nepřetržitém provozu.
Posádku tvoří řidič pražské záchranné služby a psychiatrická sestra či bratr VFN. Zdravotník z VFN tým odborně vede a podle potřeby může stav pacienta i další postup konzultovat prostřednictvím videohovoru s psychiatrem nemocnice. O vyslání skupiny rozhoduje zdravotnické operační středisko ZZS HMP. Skupina je v rámci pilotního projektu zařazena do provozu ve všední dny v odpoledních a večerních hodinách.
„Reagujeme na rostoucí počet pacientů s akutním zhoršením psychického stavu. Od roku 2023 do loňska výjezdů k těmto pacientům přibylo v Praze o čtvrtinu na více než 6 300 a nárůst pokračuje i letos. Pilotní provoz skupiny terénní psychiatrické pomoci potvrzuje, že jde o potřebnou službu. Přibližně 40 procent pacientů, kterým specializovaný tým poskytne péči, může díky této pomoci na místě zůstat doma bez nutnosti převozu do nemocnice. říká Petr Kolouch.
„Děkuji naší záchranné službě a Všeobecné fakultní nemocnici, že rozšiřují možnosti, jak přímo v terénu pečovat o zdraví Pražanů. Duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické a i v této oblasti chceme lidem v hlavním městě co nejvíce usnadnit cestu k pomoci. Společně s městskou organizací Zahrada pro duši tak v Praze postupně stavíme síť péče o duševní zdraví a jako první kraj jsme spustili také psychosociální modul v aplikaci Záchranka. V centrech Zahrady pro duši jsme pomohli od založení už tisícovkám rodin a v květnu organizace spustila také provoz akutní psychiatrické ambulance pro děti a dorost,“ říká Alexandra Udženija, náměstkyně primátora hl. m. Prahy.
Tým terénní psychiatrické pomoci vyjíždí především k lidem, jejichž stav nevyžaduje akutní zdravotnický zásah, ale kteří zároveň nedokážou sami vyhledat odpovídající psychiatrickou pomoc. Typicky jde o pacienty s úzkostí, panickou atakou, závažnou reakcí na stres nebo zhoršením již známých depresivních či úzkostných obtíží. Pomoc může nabídnout také lidem, kteří prožívají psychické rozrušení v souvislosti s náročnou životní situací, vyčerpáním nebo nespavostí.
Podmínkou samostatného vyslání je, aby pacient nebyl akutně nebezpečný sobě ani okolí a aby bylo možné do příjezdu týmu zajistit dohled. Tato forma péče není primárně určena pacientům s bezprostředním rizikem sebevražedného jednání, agresivním chováním, významnou intoxikací alkoholem či jinými látkami, nově vzniklou zmateností nebo po nedávném úrazu hlavy. Stejně tak není primárně určena lidem s demencí či závažným neurodegenerativním onemocněním. Samostatně tým nevyjíždí ani při důvodném podezření, že stav má tělesnou příčinu.
Skupina může vyjíždět také společně s běžnými posádkami záchranky nebo se zapojit na základě jejich posouzení na místě. Takto může odbornou psychiatrickou pomoc nabídnout i u závažnějších stavů, při kterých je zásah běžné posádky nezbytný. V praxi se osvědčuje například při podpoře pozůstalých po náhlém úmrtí v rodině, kdy navazuje na práci záchranářů. Zdravotník z VFN může také pomoci zklidnit situaci a vysvětlit potřebu nemocničního vyšetření pacientovi, který převoz zpočátku odmítá.
Tato specializovaná posádka není výjezdovou skupinou ve smyslu zákona o zdravotnické záchranné službě. Zpravidla vyjíždí bez zapnutých výstražných světel a sirény. V odůvodněných případech však může operační středisko jejich použití povolit.
Možné rozšíření služby na nepřetržitý provoz závisí především na dostupnosti kvalifikovaného personálu a zajištění financování.