Osm parních lokomotiv, historické soupravy přijíždějící z několika směrů a další železniční unikáty na jednom místě. Letohrad se v sobotu 3. října stal centrem železniční nostalgie. Podorlická parní sobota, největší setkání parních vlaků na území České republiky, nabídla jízdy historických souprav i doprovodný program a zároveň uzavřela letošní sezonu pravidelných parních jízd v Pardubickém kraji.
Hlavními hvězdami sobotního programu bylo osm parních lokomotiv jako Němka, Ušatá, Štechtična, Maďarka nebo vůz Komárek. Doplnily je další historické stroje včetně Hektora, Bardotky či Karkulky a historický jídelní vůz Ringhoffer. Parní vlaky během dne spojily Letohrad například s Hradcem Králové, Zábřehem na Moravě či Českou Třebovou.
„Podorlická parní sobota je z hlediska množství parních lokomotiv a rozsahu jejich provozu skutečně mimořádnou akcí. Na jednom místě se podařilo představit osm parních strojů a zároveň je vyslat na tratě v různých směrech. Právě díky tomu se jedná o největší setkání parních vlaků na území České republiky,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Muzeum v Dolní Lipce už roste
Setkání historické železniční techniky se původně konalo v Dolní Lipce, odkud se kvůli výstavbě nového železničního muzea dočasně přesunulo do Letohradu. Samotná stavba muzea mezitím výrazně pokročila.
„Před rokem jsme o našem záměru především mluvili, dnes už muzeum skutečně stavíme. V těchto dnech byla například osazena točna z Masarykova nádraží v Praze. Je to pro Pardubický kraj velká výzva jak po stavební, tak následně po provozní stránce. Letošní parní sobota byla již čtvrtá a v této tradici chceme pokračovat i po otevření muzea v Dolní Lipce. Zájem veřejnosti nám potvrzuje, že projekty zaměřené na zachování technické historie a železniční nostalgie mají smysl. V Letohradě by se měl uskutečnit ještě příští ročník Podorlické parní soboty. Na podzim roku 2028 by se setkání mělo přesunout do nově otevíraného muzea v Dolní Lipce,“ řekl Netolický.
Podorlickou parní sobotu uspořádal Pardubický kraj ve spolupráci s Českými drahami a Muzeem starých strojů a technologií v Žamberku. Na organizaci se podílely také Správa železnic, CZ LOKO, Národní technické muzeum, Pardubický spolek historie železniční dopravy, Letohradský železniční klub, Spolek železniční při depu Česká Třebová a město Letohrad.