V úterý 29. září 2026 se v Kampusu Hybernská uskutečnil kulatý stůl Semiconductor Resilience in CEE Region s cílem vytvořit společné porozumění otázkám odolnosti a bezpečnosti polovodičového průmyslu ve střední a východní Evropě, poučit se z úspěšných zahraničních přístupů a identifikovat příležitosti k intenzivnější regionální spolupráci. Setkání propojilo zástupce státní správy, výzkumné sféry, byznysu a diplomacie.
Kulatý stůl se uskutečnil v rámci projektu Supply Chain Resilience Center (SCRC), na jehož řešení se podílí také Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Setkání zorganizovali Adam Horálek, Sandra Kreisslová a Marek Veverka z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií FF UK. Úvodního slova se ujali zástupci Univerzity Karlovy a partnerských institucí zapojených do projektu – účastníky přivítali prorektor UK Karel Kouba a proděkanka FF UK Eva Voldřichová Beránková. Za zahraniční partnery vystoupila Wen-Ling Tu z National Chengchi University. Úvodní část uzavřel David Emler, proděkan FSV UK a ředitel projektu SCRC.
Odbornou část programu otevřel první panel, v němž Vilém Semerák (FSV UK) na základě analýzy mezinárodních obchodních dat představil postavení zemí střední a východní Evropy v globálních hodnotových řetězcích polovodičového průmyslu, jejich závislosti, komparativní výhody a potenciál pro budoucí rozvoj. Na jeho vystoupení v následné diskusi navázali Aleš Balut (velvyslanec Slovinské republiky v Praze) a Coleman Mahler (FF UK).
Další panel nabídl dvě tematicky zaměřená vystoupení. Ayman Akil (Clarivate) pojednal o strategiích, kterými mohou země střední a východní Evropy postupně budovat vlastní kapacity v polovodičovém průmyslu prostřednictvím rozvoje vědeckých znalostí, inovací, specializace a spolupráce se západní Evropou a asijskými technologickými lídry. Jiří Blažek (PřF UK) se ve svém příspěvku zaměřil na reakce evropských firem na geopolitické otřesy a narušení globálních dodavatelských řetězců. Následnou diskusi vedly Wen-Ling Tu (National Chengchi University) a Zuzana Košková (European Values Center).
Závěrečný blok se věnoval příkladům dobré praxe a jejich přenositelnosti do regionu střední a východní Evropy. Max Roessler (Universität Greifswald) se zabýval otázkou, jak mohou rozsáhlé průmyslové investice v polovodičovém průmyslu přispět k dlouhodobé odolnosti a transformaci regionů, a na případových studiích z Japonska, Německa a USA ukázal, za jakých podmínek se zahraniční investice proměňují v trvale ukotvené regionální inovační ekosystémy. Michal Lorenc (Czech National Semiconductor Cluster) představil českou národní strategii rozvoje polovodičového průmyslu jako model, který prostřednictvím koordinace výzkumu, průmyslu, vzdělávání, regionálních inovačních center a evropských iniciativ posiluje odolnost dodavatelských řetězců a může sloužit jako přenositelný příklad pro další země střední a východní Evropy. Následnou debatu vedli Ondřej Svoboda (PF UK) a René Samek (CzechInvest), kteří oba příspěvky reflektovali z perspektivy svých odborností a zasadili diskutovaná témata do kontextu situace v Česku.
Jednodenní setkání nabídlo nejen prostor pro představení aktuálních výzkumů a zkušeností z praxe, ale především pro společnou diskusi o možnostech posílení odolnosti polovodičového sektoru v zemích střední a východní Evropy.