Ústav pro studium totalitních režimů připravuje na listopad mezinárodní konferenci Pro vlast, nebo pro stranu?, která se uskuteční v Lichtenštejnském paláci v Praze pod záštitou Úřadu vlády České republiky. O jejích tématech, mezinárodní spolupráci i aktuálních přípravách hovoří historik ÚSTR Daniel Povolný. V závěru rozhovoru se vrací také ke své nedávné účasti na mezinárodní konferenci ve Varšavě, která byla věnována technologiím a metodám zpravodajských služeb zemí sovětského bloku.
Československým vojenským zpravodajským službám, konkrétně Vojenské kontrarozvědce, se věnuji už od roku 2002 a od roku 2022 mám na ÚSTR projekt na čs. vojenskou rozvědku, byť jsem se jí zabýval v souvislosti s okupací Československa v srpnu 1968 již dříve. Logickým krokem bylo tedy v tomto směru uspořádat původně monotématickou konferenci. Z podnětu prof. Igora Lukeše se však záměr změnil do stávající třídenní mezinárodní akce.
Půjde o významné odborné setkání historiků, badatelů a dalších specialistů ze zahraničí i z České republiky zabývajících se fungováním totalitních režimů a především jejich zpravodajských služeb. Hlavním tématem budou vojenské zpravodajské služby a jejich činnost v letech 1938–1992, ale budeme se věnovat také službám civilním. Hodláme přinést nové poznatky o činnosti československých vojenských zpravodajců, o jejich úspěších i neúspěších, organizačním vývoji, personální struktuře, vlivu politických stran i o jejich spolupráci v rámci Varšavské smlouvy. Zároveň se zaměříme na zpravodajské soupeření mezi velmocemi během druhé světové války a studené války.
Přípravy postupně nabývají na intenzitě, průběžně řešíme organizační záležitosti a ladíme program jednotlivých bloků podle toho, jak se nám hlásí zájemci od nás i ze zahraničí. O téma vojenských i civilních zpravodajských služeb je velký zájem. Rádi bychom vytvořili skutečně širokou mezinárodní platformu pro výměnu zkušeností a nových poznatků.
Ano. První den konference kromě standardního zahájení bude mít na programu speciální diskusní panel našeho partnera Evropské sítě Paměť a solidarita (ENRS). Čtyři zahraniční odborníci dostanou poměrně rozsáhlý prostor pro debatu o možnostech výzkumu zpravodajských služeb a bezpečnostních aparátů do začátku 90. let 20. století.
Název odkazuje k jednomu z nejzásadnějších dilemat, kterým příslušníci vojenských zpravodajských služeb, ale také těch civilních v období druhé světové války a studené války čelili. Nakolik sloužili státu a jeho bezpečnosti a nakolik se stali nástrojem vládnoucí ideologie a politické moci. Právě hledání odpovědí na tyto otázky bude jedním z hlavních témat celého setkání.
Zásadní. Konference představuje prostor pro diskusi a výměnu názorů, ale přednesené referáty mají své časové omezení na cca 20 minut. Publikace dává prostor jejich širší rozvinutí a umožní, aby nové poznatky zůstaly dostupné i dalším badatelům, studentům a zájemcům o moderní dějiny. Věříme, že výsledná kniha pak přispěje k dalšímu výzkumu nejen československých zpravodajských služeb i jejich zahraničních spojenců a protivníků.
Bez znalosti fungování těchto institucí nelze plně pochopit mechanismy moci v totalitních režimech. Zpravodajské a bezpečnostní složky byly jedním z klíčových nástrojů, jimiž komunistické režimy udržovaly kontrolu nad společností. Studium jejich činnosti nám umožňuje lépe porozumět nejen minulosti, ale i tomu, jakou roli mohou sehrávat technologie při sledování a kontrole občanů obecně.
Konference ukázala, jak se v období studené války rozvíjely technické prostředky používané zpravodajskými službami východního bloku. Často si představujeme, že komunistické režimy pracovaly především prostřednictvím sítě agentů a informátorů, ale velmi důležitou roli hrály také technologie. Ať už šlo o prostorové odposlechy, telefonní odposlechy, tajné fotografování a filmování nebo kontrolu korespondence. Východoevropské tajné služby se snažily držet krok se Západem. Přestože technicky často zaostávaly a využívaly nákupy komerční techniky nebo průmyslovou špionáž, jejich prostředky byly pro sledování vlastního obyvatelstva dostatečně účinné.
Zaměřil jsem se na srovnání metod prostorových odposlechů, které Státní bezpečnost používala v padesátých a šedesátých letech. Bylo zajímavé sledovat technologický posun i proměnu samotné práce bezpečnostních složek. Zároveň se ukazuje, že díky rozsáhlejší administrativě máme ze šedesátých let mnohem přesnější informace o fungování operativní techniky.
Velmi zajímavá byla úroveň polské Służby Bezpieczeństwa v oblasti operativní techniky. Z prezentací polských kolegů navíc vyplynulo, že se u nich dochovalo množství obrazových a technických materiálů, které se v českém prostředí buď nedochovaly vůbec, nebo pouze ve velmi omezené míře.
Rád bych všechny zájemce pozval do Lichtenštejnského paláce na konferenci Pro vlast, nebo pro stranu? Východ–Západ a jejich zpravodajský souboj během druhé světové války a studené války. Nabídne setkání s předními českými i zahraničními odborníky, představí nejnovější výsledky výzkumu a ukáže, že dějiny bezpečnostních a zpravodajských služeb nejsou uzavřenou kapitolou minulosti. Mnohá témata, která zkoumáme, mají své přesahy i do současnosti.
Pro vlast, nebo pro stranu?
3.—5. 11. 2026
Lichtenštejnský palác, U Sovových mlýnů 506/4, Praha 1
Cílem konference, která se koná pod záštitou Úřady vlády České republiky, je přinést nové informace o činnosti československých vojenských zpravodajců v tomto složitém období, o jejich úspěších, ale i prohrách. Chceme se rovněž zabývat organizačním vývojem vojenské rozvědky a kontrarozvědky, jejich personální strukturou, vlivem vládnoucích politických stran na jejich práci, a také jejich pracovní spoluprací a osobními kontakty se spřátelenými zpravodajskými službami. V neposlední řadě se však zaměříme i na zpravodajské soupeření mezi velmocemi a supervelmocemi na mezinárodní úrovni. Přednáškové bloky budou doplněny podnětnými diskusemi s předními odborníky a dalším doprovodným programem. Z konference bude vydána publikace.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / JAKUB ŠAFRÁNEK