Jak se dostat z FEL ČVUT rovnou k technologiím, které dnes řídí auta na silnicích? Šárka Baštová (na FEL studovala pod dívčím jménem Květoňová) začínala ve Škoda Auto jako stážistka, postupně se vypracovala na pozici experta pro vývoj a nasazení kamer pro asistenční systémy řidiče. V rozhovoru popisuje, co ji na práci baví, co jí dalo studium na fakultě – a co by dnes poradila studentům.
Co jste studovala na FEL a čemu se ve Škoda Auto věnujete?
Na FEL jsem studovala bakalářskou Otevřenou informatiku a potom navazující Kybernetiku a robotiku, kde jsem se víc zaměřila na senzory a přístrojovou techniku.
Před mateřskou dovolenou jsem ve Škoda Auto pracovala na vývoji a implementaci přední multifunkční kamery pro asistenční systémy řidiče.
Co přesně jste měla na starosti?
Byla jsem zodpovědná za konkrétní díl – právě tuhle kameru. Řešila jsem všechno od jejího vývoje přes testování až po nasazení do výroby a následně i zpětnou vazbu od zákazníků. Cílem je, aby se ke koncovému uživateli dostala co nejlépe odladěná – po stránce softwaru i hardwaru. Kamera je dnes třeba v Superbu, Kodiaqu nebo Octavii a postupně se dostává i do dalších modelů, včetně elektromobilů.
Co vás na práci nejvíc baví?
Nejvíc mě baví to, že svou práci vidím v reálném světě – prostě jedete po silnici a víte, že jste na tom autě měli podíl. A taky ta pestrost – řeším kameru od jejího vzniku až po reálný provoz.
Jaký typ absolventů dnes firmy hledají?
Hlavně lidi, kteří se nebojí nových výzev. Škola vás připraví dobře, ale všechno vás nenaučí – to přijde až v praxi. Důležité je nebát se převzít zodpovědnost, mít vlastní názor a umět si ho obhájit.
Jaké dovednosti jsou dnes klíčové?
Flexibilita – každý den může přinést úplně jiný problém. Dále logické uvažování a orientace ve vývojových procesech. A určitě schopnost fungovat v mezinárodním týmu. Běžně spolupracujeme s kolegy z Německa, Španělska, Indie nebo Mexika, takže bez angličtiny (a někdy i němčiny) se neobejdete.
Co vás po přechodu z FEL do praxe překvapilo?
Že titul není to nejdůležitější. Mnohem větší váhu má praxe. Na druhou stranu FEL vám dá obrovskou výhodu – díky náročnému studiu dokáži zvládnout i komplikované věci a dotahovat je do konce.
Proč jste si vybrala právě FEL?
Od malička mě bavila technika, matematika a fyzika. Otevřená informatika mi přišla jako ideální start – nebyla úzce vyhraněná a dala mi široký základ.
Jak na studium vzpomínáte?
Upřímně? Bylo to náročné. Hodně stresu, hodně probdělých nocí. Ale zároveň mi to dalo obrovské množství znalostí a hlavně odolnost – což se mi v práci hodí dodnes.
Na koho ze studia vzpomínáte nejraději?
Určitě na profesora Pavla Ptáka a doktora Michala Hrocha z lineární algebry a taky na docenta Petra Habalu z diskrétní matematiky. I těžká látka díky nim dávala smysl – a často byla i zábavná.
Máte nějakou historku ze studií?
Na jedné přednášce lineární algebry se úplně zbláznila klimatizace a začala foukat ledový vzduch. Profesor Pták byl ale připravený – postupně si oblékal další vrstvy, až skončil v zimním kabátě a čelence. A navzdory drsným podmínkám „odjel“ celou přednášku na jedničku.
Co vám studium na FEL dalo do života?
Že každý problém má řešení – jen je potřeba najít cestu. A ta často není úplně ta, kterou čekáte.
Co byste doporučila dnešním studentům?
Technologie jako AI, robotika nebo práce s daty jsou dnes všude. Ale nespoléhejte se jen na ně. Za vším je pořád člověk a jeho myšlení – používejte vlastní hlavu.
Udělala byste dnes něco jinak?
Byla bych na sebe méně přísná a víc si studium užila. Zpětně vidím, že jsem se často zbytečně stresovala. Přitom vždycky existuje víc cest, jak cíle dosáhnout.