<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>Projev prezidenta republiky při pietním aktu u příležitosti Dne vítězství</titulek>
    <datum>8.5.2022</datum>
    <subjekt>Správa Pražského hradu</subjekt>
    <autor>
        <jmeno> </jmeno>
        <email></email>
        <telefon></telefon>
        <kontakt></kontakt>
    </autor>
    <region>
        <nadrazeny>Česká republika</nadrazeny>
        <podrizeny>Celá ČR</podrizeny>
    </region>
    <kategorie>
        <polozka>Ostatní</polozka>
    </kategorie>
    <perex>Vážený pane velvyslanče, děkuji za Vaše pozvání,

uvědomil jsem si, že v řadách tehdejší sovětské armády, konkrétně v řadách sovětské pěchoty, podle údajů historiků bojovalo šedesát až osmdesát procent Ukrajinců, a právě tito vojáci osvobozovali moji vlast, tehdejší Československo, a mnozí z nich zde padli. Máme vůči nim dluh, a dluhy se mají splácet. Jsem rád, že Česká republika tento dluh splácí jak podporou dnes bojující Ukrajině, tak i přijetím uprchlíků před válkou. </perex>
    <text>

Samozřejmě, že bych chtěl na Olšanských hřbitovech uctít i památku všech dalších národů a národností, kteří v řadách Rudé armády bojovali a padli. Smrt si nevybírá a naše poděkování by mělo patřit všem, kteří proti nacismu bojovali. Souhlasím s panem velvyslancem v tom, že po osvobození následovala zkušenost, kterou pan velvyslanec sice nezmínil, on mluvil pouze o mnichovské dohodě, ale pro moji generaci byla touto zkušeností sovětská okupace v roce 1968. Z tehdejších osvoboditelů se stali okupanti. Možná právě proto rozumíme tomu, co se v dnešní Ukrajině děje. Možná právě proto, že jsme to sami zažili jako akt agrese od těch, od koho jste to vůbec, ale vůbec nečekali, máme porozumění a solidaritu pro boj ukrajinského lidu.Sláva Ukrajině.


https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/projev-prezidenta-republiky-pri-pietnim-aktu-u-prilezitosti-dne-vitezstvi-16407

</text>
</tiskova_zprava>
