<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>Disertace Petra Soukala získala cenu Premio Bellarmino</titulek>
    <datum>19.10.2026</datum>
    <subjekt>Katolická teologická fakulta UK</subjekt>
    <autor>
        <jmeno> </jmeno>
        <email></email>
        <telefon></telefon>
        <kontakt>&lt;div&gt; &lt;p&gt;Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy&lt;/p&gt; &lt;p&gt;Thákurova 3, Praha 6, 160 00&lt;/p&gt; &lt;p&gt; IČO: 00216208 DIČ: CZ00216208&lt;/p&gt; &lt;p&gt;číslo účtu: 32034061/0100&lt;/p&gt; &lt;p&gt;Identifikátor datové schránky: piyj9b4&lt;/p&gt; &lt;br&gt; &lt;p&gt; Další kontakty &lt;/p&gt; &lt;br&gt; &lt;/div&gt;</kontakt>
    </autor>
    <region>
        <nadrazeny>Česká republika</nadrazeny>
        <podrizeny></podrizeny>
    </region>
    <kategorie>
        <polozka>Náboženství</polozka>
        <polozka>Univerzity</polozka>
        <polozka>Věda a výzkum</polozka>
    </kategorie>
    <perex> Disertační práce Petra Soukala, oceněná cenou Premio Bellarmino na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě, se zabývá prvotním pádem člověka a jeho důsledky v myšlení pravoslavného teologa Ioannise Zizioulase. Zkoumá, jak může jeho teologie přispět k novému promýšlení křesťanské nauky o dědičném hříchu. </perex>
    <text>
Přínosem práce je rozvinutí pohledu, který vychází z konečného naplnění stvoření v Bohu. Pád v této eschatologické perspektivě není chápán pouze jako přestoupení přikázání a ztráta původní dokonalosti, nýbrž jako roztržení společenství s Bohem a odpadnutí od budoucnosti, k níž je člověk povolán. Adam v této perspektivě neztrácí svou minulost, nýbrž budoucnost.

Výzkum vyzdvihuje pět klíčových témat, která jsou přínosem pro současnou interpretaci nauky o pádu člověka. Jedná se o osobu, společenství, Boží království, budoucnost a ekologii. Ukazuje význam vztahů pro osobní existenci i neoddělitelné spojení člověka s ostatním stvořením. Nabízí tak podněty k reflexi nauky o dědičném hříchu, která nezůstává pouze u lidského selhání, ale zdůrazňuje také velikost lidského povolání a jeho naplnění ve vzkříšeném Kristu. Závažnost pádu lze totiž nejlépe porozumět, myslíme-li od konce a začínáme-li naši reflexi cílem, pro který byl svět stvořen: zbožštěním. Eschatologie se tak jeví jako zásadní perspektiva a nikoliv &quot;poslední kapitola&quot; dogmatické teologie.

https://www.ktf.cuni.cz/KTF-1132.html?locale=cz&amp;news=30720

</text>
</tiskova_zprava>
