<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>Jakou zkušenost si z našeho vývoje může vzít Bělorusko?</titulek>
    <datum>24.8.2026</datum>
    <subjekt>Ústav pro studium totalitních režimů ČR</subjekt>
    <autor>
        <jmeno>Petra Jungwirthová</jmeno>
        <email></email>
        <telefon></telefon>
        <kontakt></kontakt>
    </autor>
    <region>
        <nadrazeny>Česká republika</nadrazeny>
        <podrizeny>Hlavní město Praha</podrizeny>
    </region>
    <kategorie>
        <polozka>Politika</polozka>
        <polozka>Státní instituce</polozka>
        <polozka>Lidská práva</polozka>
    </kategorie>
    <perex>(12. 8. 2026) – V pondělí 10. srpna 2026 se v pražské Galerii Café Louvre uskutečnilo diskusní setkání „1968–1989, 2020–?: česká lekce pro Bělorusko“. Debata se věnovala paralelám mezi československou zkušeností z období komunistické diktatury a současným demokratickým zápasem v Bělorusku. Mezi přítomnými byl také první náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Setkání uspořádaly Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice a Muzeum paměti XX. století. Konalo se u příležitosti šestého výročí prezidentských voleb v Bělorusku z 9. srpna 2020, které se staly zásadním mezníkem v novodobých dějinách země a po nichž následovaly rozsáhlé protesty proti režimu Alexandra Lukašenka a tvrdé represe vůči jeho odpůrcům.</perex>
    <text>
(12. 8. 2026) – V pondělí 10. srpna 2026 se v pražské Galerii Café Louvre uskutečnilo diskusní setkání „1968–1989, 2020–?: česká lekce pro Bělorusko“. Debata se věnovala paralelám mezi československou zkušeností z období komunistické diktatury a současným demokratickým zápasem v Bělorusku. Mezi přítomnými byl také první náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Setkání uspořádaly Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice a Muzeum paměti XX. století. Konalo se u příležitosti šestého výročí prezidentských voleb v Bělorusku z 9. srpna 2020, které se staly zásadním mezníkem v novodobých dějinách země a po nichž následovaly rozsáhlé protesty proti režimu Alexandra Lukašenka a tvrdé represe vůči jeho odpůrcům.

Téma večera vycházelo z historické zkušenosti Československa. Rok 1968 představoval zásadní pokus o reformu komunistického systému, který byl násilně ukončen srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy. Následné období normalizace přineslo rozsáhlé politické represe, cenzuru a potlačování občanských práv a svobod. Současně se však rozvíjely různé formy občanského odporu, disentu a nezávislých aktivit, jejichž význam se naplno projevil v průběhu společenských změn roku 1989. Právě otázka, jakou zkušenost si z československého vývoje může vzít současné Bělorusko, byla jedním z hlavních témat pražského setkání. Diskuse otevřela prostor pro srovnání zkušeností československého disentu a současných běloruských demokratických sil, z nichž značná část dnes působí v exilu.

„Vaše solidarita je důkazem toho, že demokracie nikdy není pouze vnitrostátní záležitostí. Je to společný evropský závazek.“ 
„Mé zvláštní poděkování patří českému státu a české společnosti. Vítám zde zástupce Ministerstva zahraničních věcí České republiky, ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a zástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Všem nevládním organizacím a každému angažovanému českému občanovi, který je dnes v tomto sále, děkuji. Vaše solidarita je důkazem toho, že demokracie nikdy není pouze vnitrostátní záležitostí. Je to společný evropský závazek,“ řekla v úvodu Svjatlana Cichanouská, běloruská exilová prezidentka.

Podle Kamila Nedvědického, prvního náměstka ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, toto setkání představovalo také příležitost připomenout význam české historické zkušenosti a odborné práce ÚSTR pro současné demokratické síly v Bělorusku. „Pro ÚSTR představuje podobný dialog nejen připomínku vlastní historické zkušenosti, ale také možnost sdílet poznatky o mechanismech autoritářské moci a způsobech, jakými se společnosti s jejími projevy vyrovnávají,“ prohlásil Kamil Nedvědický. Pro ÚSTR je právě sdílení zkušeností s nedemokratickými režimy a jejich překonáváním důležitou součástí jeho poslání. Československá zkušenost přitom nabízí řadu témat relevantních i pro současné Bělorusko – od mechanismů politické represe a propagandy přes fungování disentu a život v exilu až po otázku obnovy demokratických institucí po pádu autoritářského režimu.

AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁFOTO SE SVOLENÍM: MPXX / Marta Myšková

Související:

Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice, z. ú. (@OfficeBLRinCZE)

https://www.ustrcr.cz/jakou-zkusenost-si-z-ceskoslovenskeho-vyvoje-muze-vzit-soucasne-belorusko

</text>
</tiskova_zprava>
