Skupina senátorů předložila návrh novely trestního zákoníku, ve kterém ruší pro zločin vraždy promlčení 25.6.2026 Andrea Kubová | Senát PČR 25. června 2026, Praha. Skupina senátorů v čele s místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou a senátorem Janem Pirkem iniciovala návrh novely trestního zákoníku, která zařazuje vraždu mezi nepromlčitelné trestné činy. Podle skupiny navrhovatelů by stát neměl rezignovat na vykonání spravedlnosti, pokud došlo k úmyslnému usmrcení člověka. Zrušením promlčecí doby u vraždy by se Česká republika připojila k trendu rozšiřování nepromlčitelnosti dalších států v posledních letech. V současné době pachatelé neuniknou trestu ani po desítkách let za vraždu v 9 evropských státech, z nichž dva jsou naši sousedé. „Vražda by neměla být zločinem, u kterého může čas rozhodnout ve prospěch vraha. Nejenže většina naší společnosti odsuzuje promlčení takového činu, ale dnes už máme technologické možnosti určit pachatele. U vraždy nejde jen o paragrafy, ale především o to, abychom chránili tu nejhodnotnější věc – náš život. Naplněním spravedlnosti pomůžeme i pozůstalým obětí vyrovnat se s bolestnou ztrátou blízkého člověka,“ uvedla místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová. Návrh novely trestního zákoníku předkládá kromě místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové a senátora Jana Pirka rovněž senátorka Hana Kordová Marvanová a senátoři Jiří Růžička, Josef Klement, Lumír Kantor a David Smoljak. V minulých letech proběhl veřejný výzkum společnosti Ipsos, ze kterého vyplynulo, že promlčení odmítá více než 80 % dotazovaných lidí, přičemž přes 60 % považuje promlčecí lhůtu za nemorální. Česká republika stanovila promlčecí lhůtu u vraždy na 30 let novelou trestního zákoníku teprve v roce 2025 s účinností od 1. ledna 2026. Přesto zůstává v platnosti zásadní hodnotový deficit, kdy pouhým uplynutím času může zaniknout trestní odpovědnost. České právo už dnes v praxi u vraždy promlčení fakticky vylučuje, pokud je pachatel včas stíhán, a to díky přerušení promlčecí lhůty. Úplné zrušení promlčecí lhůty by jen dotáhlo logiku do konce, kdy čas by nehrál ve prospěch pachatele závažného trestného činu. „Jestliže vám někdo něco poškodí, může být odsouzen, aby škodu uhradil. Když dopaden není, škody může uhradit třeba pojišťovna. Ale je-li někdo zavražděn, život mu vrátit nelze. Je to nezvratné. A stejně tak by i možnost potrestání měla být „nenávratná“, tedy nepromlčitelná. Vrah nesmí mít do konce života klid a mít jistotu, že nebude potrestán,“ doplnil senátor Jan Pirk. V minulosti procesním důvodem promlčení byl úbytek a slábnutí důkazů, to je ale u vražd rozvojem forenzních metod již dávno překonané. Analýzy DNA, pokrok genetiky, databázové porovnávání a pokročilé moderní technologie umožňují identifikovat pachatele i po desítkách letech. Právě biologické a digitální stopy jsou dnes spolehlivými a bezpečně ověřitelnými důkazními prostředky, na rozdíl od svědeckých výpovědí, které byly často a v mnoha případech stěžejním vodítkem k objasnění závažného zločinu. Vraždy jsou sice dlouhodobě nejlépe objasňovanou kategorií kriminality (v roce 2024 policie registrovala 151 vražd včetně pokusů a příprav, objasněnost přesáhla 86 %), ročně však zůstává řádově deset až dvacet skutků neobjasněno. https://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?id=4090