
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        HK ČR na Národním konventu: Při debatách o strategické autonomii EU nesmíme opominout překážky na vnitřním trhu
    </titulek>
    <datum>
        24.4.2026
    </datum>
    <autor>
          | Hospodářská komora ČR
    </autor>
    <perex>
        Jak bychom měli chápat pojem strategická autonomie?
    </perex>
    <text>
        

Při debatách o nových trzích a strategické autonomii nesmí zapadnout nevyužitý potenciál samotného vnitřního trhu EU. Na dnešní diskusi Národního konventu o Evropské unii na téma Zahraniční obchodní politika v době geopolitické nejistoty to řekl tajemník úřadu Hospodářské komory Ladislav Minčič.

„Historicky platilo, že po každé větší krizi přišla fáze výraznějšího růstu. Jenže dnes se krize opakují v intervalech několika mála let a ekonomika už nemá prostor se z nich zotavit a plně kompenzovat ztracené pozice,“ uvedl Minčič.

Podle něj je nutné pojem strategické autonomie chápat nikoli jako uzavírání se vůči světu, ale jako schopnost odstranit vlastní vnitřní překážky. „Když se bavíme o potřebě otevřenosti strategické autonomie, měli bychom si především ujasnit, co v praxi znamená už samotná strategická autonomie. Podle mě to není o uzavírání se vůči světu, ale o tom, abychom se soustředili na řešení vlastních vnitřní dluhů,“ řekl.

Právě na tyto vnitřní bariéry Hospodářská komora v diskusi upozornila. „V oblasti zahraničního obchodu si často neuvědomujeme, že zdaleka nevyužíváme potenciál skutečně jednotného vnitřního trhu EU. A přitom právě ten by mohl být zásadním zdrojem růstu,“ zdůraznil Minčič.

Připomněl také odhady, podle nichž překážky v rámci vnitřního trhu EU odpovídají velmi vysokému celnímu zatížení. „Podle těchto odhadů jsou bariéry v rámci vnitřního trhu tak vysoké, že by při přepočtu na cla odpovídaly více než 40% sazbě u zboží. U služeb je to ještě výraznější – mluví se o ekvivalentu 110 %,“ uvedl.

Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje i na regulatorní a byrokratickou zátěž, která firmám bere čas a kapacity. Minčič v této souvislosti ocenil přínos nástrojů na podporu exportu, například pojištění či bankovní záruky, fungování státních agentur, programy PROPED nebo mapu globálních oborových příležitostí. Upozornil ale, že se přínos státních podpůrných nástrojů se snižuje, pokud se firmy nedostanou k tomu, aby je vůbec použily. „Řada podnikatelů nemá ani čas se těmito nástroji zabývat, protože je zaměstnávají každodenní domácí administrativní povinnosti,“ doplnil.

Komora také podle něj podporuje užší spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti obchodních informací a rozvoje exportu, zejména do zemí mimo EU. „Dává smysl posilovat spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Podobně jako se o ní mluví u tvrdých infrastrukturních projektů, musí tento princip fungovat i v oblasti měkké podpory obchodu, jako je sdílení informací, asistence ekonomických diplomatů či spolupráce s honorárními konzuly nebo organizování doprovodných podnikatelských misí při zahraničních cestách ústavních činitelů,“ uzavřel Minčič.

Národní konvent o Evropské unii je diskusní platforma, která od roku 2014 představuje stálé místo pro debatu o evropských otázkách v České republice. Projekt, koordinovaný na půdě Úřadu vlády České republiky, propojuje zástupce vlády, obou komor Parlamentu ČR a evropských institucí, odbornou veřejnost, neziskový sektor, sociální partnery a další zainteresované aktéry.


https://www.komora.cz/blog/aktuality/hk-cr-na-narodnim-konventu-pri-debatach-o-strategicke-autonomii-eu-nesmime-opominout-prekazky-na-vnitrnim-trhu


    </text>
</tiskova_zprava>
