Virus odešel, nesvoboda zůstala. Snad jsme nezapomněli?

20.9.2025

Tomáš Hudos | Strana svobodných občanů

Léto pomalu končí a na podzim nás po 4 letech opět čekají volby do Poslanecké sněmovny.




Média jedou na plné obrátky, billboardy vídáme na každém rohu a horká fáze kampaně sepomalu blíží svému finále. Témat letošních voleb se ve veřejném prostoru objevuje spousta,lidé mají na politiky různá přání a stížnosti. Těch stížností je jako obvykle více. Oprávněně.Nedá mi to. Mezi tématy těchto voleb chybí jedno podstatné: covid-19 a vše, co s seboupřinesl do naší společnosti. Tyto volby jsou přeci prvními volbami do poslanecké sněmovny,ve kterých jsme s dostatečným odstupem schopni střízlivě vyhodnotit, co se to tenkrátvlastně stalo. Snad jsme nezapomněli?Pojďme si to rozebrat pěkně od začátku. Koncem roku 2019 se rozšířily informace oneznámém viru, který se začal nekontrolovaně šířit po celém světě. V Česku se prvnípřípady nákazy objevily začátkem března 2020, do konce června se u nás prohnala prvnívlna infekce. Vláda reagovala vytvořením mnoha opatření. Pro připomenutí uvedu jen několikz nich: uzavření škol, vyhlášení nouzového stavu, zákaz volného pohybu a povinné nošeníroušek na veřejnosti, omezení velké části malého a středního podnikání, zákaz konáníkulturních akcí, uzavření vnitřních sportovišť. Zpočátku to bylo pro všechny něco nového.Strach pronikal do každodenního života, lidé šili roušky a snažili se držet při sobě. Současnějsme už v této době mohli u mnoha lidí pozorovat známky narůstající iracionality, která bylapouhým projevem strachu a paniky ve společnosti.Léto proběhlo celkem klidně. Obohaceni o nepříjemnou zkušenost z jara jsme už tak nějaktušili, že covid-19 není nemocí, která má potenciál vyhubit lidstvo. Při pohledu na ekonomikuv recesi některým pomalu začínalo docházet, že škody vzniklé v důsledku přijatých opatřenízačínají být neúměrně vysoké škodám, které způsobil virus samotný.Od půlky září začalo jít do tuhého, přišla druhá vlna. Počty nakažených se navzdory mnohaopatřením vymkly kontrole a zdravotní systém se začal potýkat s vážnými problémy. Teprvev tento okamžik si mnoho lidí začalo pokládat otázku, zdali státem vynucovaná opatření majínějaký efekt a jestli všechno to divadlo okolo není zcela běžným jednáním našich politiků.Když se ve společnosti objeví problém, něco uděláme a je celkem jedno, co to bude; hlavněže něco děláme. Dopadové studie neexistovaly, nezamýšlené důsledky opatření si málokdodával do souvislostí a ekonomická stránka věci už vůbec nikoho netrápila – rozpočet je přecibezedný. Tehdejší situaci rozhodně dvakrát nepomohly ani dlouhodobě přetrvávajícíproblémy našeho socialistického modelu zdravotnictví. Nedostatek personálu, tabulkovéplaty, pracovní směny přesahující zákonné limity nebo už jen skutečnost, že lékaři vdůsledku opatření „léčili“ po telefonu, zhoršila mnoha lidem zdravotní stav natolik, že poněkolika dnech bez potřebné péče volali rovnou sanitku.Další věc, která se od jara podstatně změnila, byla nálada ve společnosti. Lidé toho začalimít plné zuby. Významná část společnosti postupně ztrácela motivaci dodržovat nařízenívlády a mezi občany začalo vznikat pnutí. Někteří na následky těchto opatření přišli o práci,mnoho podnikatelů zkrachovalo. Namátkově připomenu, že ne všichni museli mít zavřeno.Pokud jste pracovali pro koncerny vládnoucích politiků, pravděpodobně se toho pro vás mocnezměnilo.Konec roku 2020 se stal pro celé tohle období přelomovým okamžikem. Přišly nové vakcínya stát začal s masivní očkovací kampaní. Jistě si pamatujete ten enormní tlak, který se nanás valil ze všech stran, abychom se nechali očkovat: z médií, ze škol, z práce, odpříbuzných. To nejhorší, čeho se vláda mohla dopustit, byla manipulace s očkovanými lidmiproti těm neočkovaným. Vytváření občanů druhé kategorie, strašení chladírenskými vozy namrtvoly v ulicích, mladé lidi vydírali sportem, důchodcům vyhrožovali vnoučaty. Doporučovalinám nenavštěvovat prarodiče, které v konečném důsledku zabíjela spíše samota než virus.Když ani tohle všechno nezabíralo a významná část populace se stále odmítala naočkovat,covidisté zoufale hledali cesty, jak donutit i ty poslední kacíře. Pamatujete si na odpornou

kampaň vyobrazující mrtvé lidi s hesly „uvěřil dezinformacím“? Nebo tu byly nápady, žezavřeme do lockdownu pouze ty neočkované, respektive že snížíme důchody neočkovanýmseniorům, abychom je donutili se naočkovat. Vrchol absurdity nastal v momentě, když vládapřišla s očkovací loterií a nabízela lidem v případě, že se naočkují, možnost výhry novýchtenisek nebo chytrého telefonu. Symbolem nesvobody se až do konce pandemie stal covidpas, v českém podání se bavíme o aplikaci Tečka. V praxi to znamenalo, že pokud jstenesplnili předem vládou stanovené podmínky, nemohli jste se de facto účastnit veřejnéhoživota. Studenti museli déle než rok sedět u počítače v rámci distanční výuky, přestože jevirus nijak neohrožoval. Celé to skončilo s příchodem roku 2022, nouzový stav trval 284 dní.Zajímavostí toho všeho byla také skutečnost, že nejvíce imunní vůči státní propagandě bylastarší generace. Mladí lidé poslouchali na slovo, málokdo si kladl otázky o smysluplnostinařízení a ještě méně mladých bylo ochotno rebelovat. Domnívám se, že právě zkušenostistarších lidí z doby před sametovou revolucí a do určité míry také změna životního stylumladší populace jsou hlavními důvody, proč starší generace vzdorovala vládním opatřenímvíce než moji vrstevníci. Nejvíce nám ublížili dříve jinak automaticky uznávané autority:učitelé a lékaři. Lhali nám, hodně. Policisté byli těmi skutečnými vykonavateli zla, buzeraceobyčejných lidí byla jejich každodenním koníčkem. Představa, že většina z nich stále pracujeu policie, je děsivá.Co žádám od příští vlády? Za prvé, omluvu a přiznání, že to, co proběhlo, bylo selhání státua veřejných institucí, které se už nikdy nesmí opakovat. Za druhé, přezkoumání bezpečnostia účinnosti vakcín proti covidu-19, dále také otevření veřejné diskuse o dramatickémpropadu porodnosti, kde pozorujeme silnou souvislost od počátku vakcinace. Za třetí,kompletní audit všech veřejných zakázek spojených s čímkoliv, co souviselo s covidem-19.A nakonec za čtvrté, zahájit vyšetřování všech politiků a „odborníků“, kteří se v dobáchcovidu podíleli na segregaci a diskriminaci neočkovaných osob.Považuji za důležité, abychom se z těchto zkušeností poučili a abychom nikdy nezapomněli,čeho byli mnozí lidé schopni. Podobná situace se totiž může kdykoliv opakovat, a tov mnohem horším provedení, než tomu bylo tentokrát. Ta míra bezpráví a chaosu, kdy senám během jednoho volebního období vystřídali 4 ministři zdravotnictví, doplněná takovoudávkou arogance a drzosti ze stran veřejných činitelů, byla neúnosná. Situace, kdy výkonnámoc nerespektovala soudní moc a vydávala protizákonná nařízení, která lidé muselidodržovat, dokud je soud nezrušil, se nesmí stát standardem v této zemi. Volme tedy prosímty politiky, kteří mají úctu nejen k ústavě ČR, ale především ke svobodě každého jednotlivce.Některé spoluobčany to stálo zdraví, ty méně šťastnější i život. Bez ohledu na výsledek volebje jedno jisté – svět už nikdy nebude takový, jaký byl před covidem-19.

Tomáš Hudospředseda Svobodných v Olomouckém kraji



http://svobodni.cz/novinky/virus-odesel-nesvoboda-zustala-snad-jsme-nezapomneli