Výzva pěti svazů - navýšení konkurenceschopnosti

28.3.2025

  | Svaz chemického průmyslu ČR

Vážení, naše výše uvedené profesní svazy sdružují firmy ze sektoru sběru, třídění, využití a recyklace odpadů, znamenající zcela
zásadní tržní podíl (přes 90 %) celého segmentu v České republice, a to jak firem privátních, tak firem komunálních,
vlastněných obcemi a městy.



Po připomínkování řady posledních legislativních počinů Evropské unie a po připomínkování materiálů Evropské komiseClean Industrial Deal a Omnibus, sdělujeme, že již není racionální dále pokračovat v nekončícím legislativní trenduposledních let. Velká část evropské legislativy, která je již platná, s odstupem času a ve srovnání s dalšími kontinentyukazuje, že dosavadní legislativní směřování EU oslabuje evropské firmy a postupně snižuje kupní sílu evropských občanů. Jako zcela zásadní fakt považujeme již delší dobu evidentně klesající konkurenceschopnost evropského průmyslu. Projevuje se to i v oblasti oběhového hospodářství a recyklace.

To ukazuje na chybovost a neefektivitu dosavadního směřování. Prokazatelně se nenaplnily sliby, s kterými byla danálegislativa prosazována. Chceme se proto tímto prohlášením přidat na stranu řady dalších organizací, jako například Svazu chemického průmyslu České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky,Hospodářské komory České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Českomoravské komory odborovýchsvazů a dalších, které se jasně vymezují k aktuálnímu stavu a požadujeme razantní změnu dosavadního legislativníhopřístupu jak v Evropské unii, tak na národní úrovni.

Ve vztahu k posledním materiálům Evropské komise, které měly za deklarovaný cíl zvýšit konkurenceschopnost evropských firem vůči firmám z jiných kontinentů, sdělujeme následující:

1) Navržená opatření vnímáme jako zcela nedostatečná.

2) Navržený text vnímáme jako kontinuální pokračování Green dealu, byrokracie, netržních principů, tedyklíčových bodů, které dovedly Evropskou unii a naše evropské firmy do současných problémůs konkurenceschopností, oproti firmám na ostatních kontinentech. Je nezbytně nutné změnit stávající „nárokovou“ekonomiku na ekonomiku tržní, kde bude hrát zásadní roli otevřené tržní prostředí a konkurence nejlepšíchmožných řešení ze strany soutěžících firem.

3) V navrhovaných nedostatečných opatřeních vidíme pro praxi bohužel jen pokračování dalšího obrovskéhonavýšení každodenních nákladů lidí i firem, ale žádné faktické a konkrétní škrtání legislativy. Žádnékonkrétní škrtání povinností, žádné navrhované redukce zaměstnanců EU, žádné navrhované redukce azjednodušení procesů v EU, žádné reálné navýšení konkurenceschopnosti firem, žádné návrhy systémovýchfinančních úspor na úrovni EU, žádné návrhy systémových zjednodušení života firem.

4) V první řadě požadujeme zastavení legislativních prací na úrovni Bruselu spojených s vydáváním dalších adalších nových evropských povinností, které přinášejí další byrokracii, další náklady firmám, další zdraženípro občany. Každý týden nám chodí k připomínkování další nové předpisy, které vnímáme jako prohlubujícístávající problém, nikoli jej řešící. Nejedná se o snižování povinností a zjednodušování procesů, jedná se o opak.To musí co nejdříve skončit. Dosavadní přístup EU k legislativě prokazatelně vyčerpal, či vyčerpává energiievropských firem a snížil výrazně jejich konkurenceschopnost. Stejně tak zdražil zboží i služby oproti ostatnímkontinentům.

5) Kosmetické úpravy nepomohou, je nutné ráznější řešení. Co se týká námi řešené odborné problematiky, jakoodpovídající současné geopolitické situaci, deklarované potřebě navyšování obranyschopnosti a potřebě řešeníproblémů Evropské unie a evropských firem s nízkou mírou konkurenceschopnosti, bychom vnímali zrušeníGreen dealových předpisů od roku 2019. Platné by zůstaly předpisy do roku 2018 (včetně). To by výraznýmzpůsobem odlehčilo firmám, racionalizovalo by to řadu postupů a snížilo náklady lidem. Ostatní kontinenty seprokazatelně obejdou bez této široké a zatěžující legislativy. Prostor EU se bez ní také do roku 2019 prokazatelněobešel. Do roku 2018 se jednalo zejména o směrnice, což bylo v pořádku. V oblasti naší odbornosti šlo o směrnicek oběhovému hospodářství, které jsme vždy podporovali a plně podporujeme. Státy a regiony mohly na cestě kestanoveným cílům využívat svých regionálních specifik, svých efektivních řešení, svých konkurenčních výhod. EUmohla využívat své pestrosti v regionech. Od roku 2019 však začala Evropská komise uplatňovat politikupřeklápění směrnic na evropská nařízení. Rostla tedy centralizace a ústřední řízení a plánování. To má podlenašich zkušeností výrazné negativní dopady na konkurenceschopnost evropského prostoru. V oblasti oběhovéhohospodářství to vidíme také. Vyžadování unifikovaných řešení, popírání soutěže a tržních konceptů a samotnápřímo platná forma nařízení, způsobuje jednoznačný pokles výkonů a ekonomických výsledků, pokles pestrostiřešení, pokles konkurenceschopnosti v evropském prostoru. Tato politika způsobuje také další a další omezovánímenších podniků. Způsobuje také trvající další zdražování lidem, další inflační stres. Náš návrh by také znamenalzrušení z odborného hlediska nesmyslných opatření typu připevněných víček na PET lahvích nebo zákazuplastových brček. V podstatě jde jen o viditelné PR povinnosti, bez reálného odborného přínosu, které všakzbytečně ztěžují život lidem.

6) Za další chceme zdůraznit, že v evropském prostoru je třeba co nejdříve zcela opustit využívání tzv.delegovaných aktů Evropské komise. Jsme toho názoru, že tento typ legislativy má velmi nízké aspektydemokratického schvalování a možnosti opravných prostředků a vyvažování v rámci legislativního procesu.V členských státech není žádná obdoba takovýchto legislativních nástrojů, nikdy se v čase nevyvinuly. A protonení vhodné, ani akceptovatelné, aby byly využívány z centrálního vedení EU. Mezi zásadní problémydelegovaných aktů patří také to, že legislativa, která na ně odkazuje, je prakticky nevyužitelná pro investory,protože nikdo nemůže předpokládat, co budou delegované akty obsahovat, přitom jejich síla ovlivnění finálníhonastavení je zcela zásadní. Příkladem budiž nařízení PPWR, které odkazuje na více než 30 delegovaných aktův období řady budoucích let. Žádný odpovědný investor nebude v takto nejasném legislativním prostředíinvestovat.

7) Pokud bychom měli pro příklad vybrat specificky významně škodlivé části legislativy z našeho úseku, pakpožadujeme zrušení nařízení PPWR o obalech a obalových odpadech, tedy nařízení číslo EU 2025/40 (kteréjiž při schvalování odmítlo podpořit Rakousko a Malta). Důvod je zásadní byrokratické zatížení, řadanesplnitelných cílů, typická legislativa nikoli pro lidi, ale proti lidem, řada protichůdných cílů, jednoznačněideologické založení předpisu, nikoli jeho postavení na podrobných a faktických nezávislých analýzách dopadů,apod. Jedná se navíc opět o legislativu, která jednoznačně zdražuje zboží lidem, zdražuje i potraviny. Nařízenízpůsobuje svými umělými legislativními zásahy opět vyšší míru neefektivity procesů v evropském prostoru i vyššímíru složitosti systému jako celku. To si však evropský průmysl již nemůže v současné době dovolit.

8) Dále požadujeme zrušení nařízení EU 2022/1616 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastůurčených pro styk s potravinami. Důvodů je více. Pro příklad uveďme ten, že je zcela nesmyslné vyrábětnuceně obaly pro potraviny z odpadů, což řeší jak již zmíněné nařízení PPWR, tak toto nařízení. A na druhé straněvyrábět např. koberečky do aut a všechny další výrobky z virgin materiálů, tedy z ropy. Logicky to má být naopak.Tam, kde není relevantní riziko ohrožení lidského zdraví, se mají využívat recykláty a tam, kde jde o potraviny, čizdravotní prostředky, se mají využívat prokazatelně zcela čisté primární plasty. Pak by toto nařízení nebylo třeba.Tak, jako není třeba na žádném jiném kontinentu.

9) Dále požadujeme zrušení prováděcího rozhodnutí EK 2021/1752, kterým se stanoví prováděcí pravidla kesměrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904, pokud jde o výpočet, ověřování a vykazování údajůo tříděném sběru odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití. Důvod je ten, že rozhodnutí je zcelamimo odbornou realitu. Příklad – Předpis nastavuje prostředí, ve kterém zcela bez problémů můžete použítvytříděné PET lahve z nejmodernější třídící linky v České republice (Ostrava) do jakéhokoli typu recyklace, což jezcela v pořádku a standardně se tak děje. Ale kvůli tomuto Rozhodnutí EK již nesmíte takto vytříděné PET lahvezapočítat do předepsaných cílů sběru PET lahví. Toto samozřejmě nedává žádnou odbornou logiku a je to dalšímtypickým příkladem Green dealové legislativy, která zcela nesmyslně poškozuje moderní technologie a efektivnízpůsoby podnikání a přitom proto není žádné obhajitelné odborné zdůvodnění. V reálu tak tyto typy linek směřujíobrovská množství PET lahví z komunálního odpadu do recyklace všech typů, ale nemohou se nezapočítávat dovytříděných množství PET lahví, tedy do legislativně stanovených cílů sběru.

10) Jako klíčové vnímáme také systémové uvolnění legislativy na úseku energetiky a její co největší přiblíženípodmínkám tržního prostředí. Energetika v EU již vůbec nefunguje v rámci tržní soutěže a konkurence, ale jezcela zregulovaná, závislá na dotacích a na politických rozhodnutích. Čímž ve finále prokazatelně trpí jak evropskýprůmysl, tak evropští občané (vysoké ceny energií).

11) Dále požadujeme plošné zrušení veškerých předpisů týkajících se problematiky ESG, neboť se již ukazuje,že tato agenda je skutečně velmi silně zatěžující a v široké míře sdělovaných informací fiktivní,neodpovídající skutečnosti. Jiné kontinenty se touto cestou také nevydávají a evropské firmy by v případě jejíhonezrušení byly výrazně konkurenčně znevýhodněné.

12) Jako klíčové pro budoucí přijímání jakýchkoli dalších legislativních norem vnímáme vždy velmi podrobnéstudie a dopadové analýzy, které musí být vždy podrobeny odborné oponentuře z členských států a musína to být odpovídající časový prostor. Ne jako doposud. Evropská komise by navíc neměla být nositelem atvůrcem strategií, měla by být vykonavatelem společné vůle členských států. Tedy neměla by legislativněřešit „každý den všechna témata kontinentu, trhu a hospodářství“, tak jako doposud, ale měla by sezaměřovat na malý počet prioritních oblastí, které definuje v té době aktuální dohoda a potřeba členskýchstátů. Oblastí, které by za své funkční období zásadně pozitivně posunula a na konci období vykázalajasný měřitelný účet.

Touto společnou inciativou chceme pomoci evropskému hospodářskému prostoru (který původně vznikl jako Evropskéspolečenství uhlí a oceli) a Evropské unii posunout se z již déle trvající ekonomické stagnace, zásadní přemíry neefektivníregulace a stále silně klesající konkurenceschopnosti evropských firem. Vyzýváme proto adresáty této výzvy, abyneprodleně činili aktivní kroky ve vztahu k této a podobným výzvám dalších profesních a celorepublikových svazů. Evropská unie jednoznačně potřebuje aktivní změny, a to změny směrem ke zjednodušení legislativy a procesů. Evropské firmy i občané se potřebují nadechnout a potřebují opět zažívat volné tržní prostředí, soutěžení efektivních konceptů a konkurenceschopnost. Potřebujeme se také co nejdříve dostat pryč z dosavadní nárokové/dotační ekonomiky, zpět do ekonomiky motivační, kde se daří dobrým a funkčním nápadům a ty neefektivní krachují a zanikají.

S pozdravem

Za Českou asociaci odpadového hospodářství, Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel AsociaceZa Sdružení komunálních služeb, Bohumil Rataj, předseda SdruženíZa Spolek veřejně prospěšných služeb, Ing. Richard Blahut, předseda SpolkuZa Sdružení výkupců druhotných surovin, Ing. Tomáš Polívka, předseda SdruženíZa SPDS - APOREKO Svaz průmyslu druhotných surovin, Ing. Petr Šulc, výkonný ředitel Svazu

Rozdělovník:Předsedkyně Evropské komisePředsedkyně Evropského parlamentuPředseda vlády České republikyVláda České republiky (žádáme o předání jednotlivým ministrům)Senát Parlamentu České republiky (předsedové klubů)Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (předsedové klubů)Europoslanci zvolení za Českou republiku do Evropského parlamentu


http://www.schp.cz/info/vyzva-peti-svazu-navyseni-konkurenceschopnosti