Milan Vlasák: Dobročinný odkaz může být přirozeným pokračováním našich hodnot

14.9.2026

  | Charita ČR

Závěť není jen záležitostí lidí s velkým majetkem. Může pomoci zajistit blízké, předejít komplikacím a zároveň podpořit hodnoty, které jsou člověku blízké. O tom, proč má smysl o poslední vůli přemýšlet a jakou roli v ní může mít dobročinnost, mluví Milan Vlasák z Charity Česká republika, mluvčí akce „Měsíc dobročinné závěti“.


Panuje představa, že závěť se týká jen lidí s velkým majetkem. Komu všemu byste doporučil závěť sepsat a co může v rodinách nastat za situace, když člověk odejde bez ní? 
To je jeden z největších mýtů o závětech, které rozhodně nejsou jen pro milionáře. Mají velmi praktický význam pro každého, kdo vlastní třeba družstevní byt, chatu, auto nebo má naspořené nějaké finance. Sepsat závěť je vhodné například pro lidi, kteří žijí v nesezdaném partnerství, protože partner v první dědické třídě ze zákona nefiguruje a bez závěti může snadno přijít o společné bydlení. Komplikace vznikají také u bezdětných párů, kde majetek ze zákona přechází na vzdálenější příbuzné, se kterými se člověk třeba léta nestýkal, místo toho, aby zůstal milovanému partnerovi.

Sepsat závěť doma na papír, nebo jít k notáři? Co je z právního hlediska nejbezpečnější, aby byla jistota, že se vůle člověka po jeho smrti opravdu naplní? 
Zákon umožňuje sepsat závěť vlastní rukou, ale z praxe se jednoznačně doporučuje formu notářského zápisu. Notář zajistí, že listina bude mít všechny právní náležitosti a nikdo ji po vaší smrti nenapadne pro formální chyby. Co je ale nejdůležitější - notář závěť okamžitě zaeviduje do Centrální evidence závětí. Jakmile pak jednou soudní komisař v dědickém řízení začne pozůstalost řešit, podívá se do registru a vaši poslední vůli stoprocentně najde. Závěť schovaná doma v šuplíku se může ztratit nebo ji může někdo záměrně zničit. 

Měsíc dobročinné závěti běží v roce 2026 již po třinácté. Pozorujete v české společnosti zvýšenou ochotu sepisovat závěti a darovat v nich na dobročinnost? 
Ano, ta změna sice není nijak radikální, ale rozhodnutí sepsat dobročinnou závěť má mírně vzestupnou tendenci. Vidíme, že lidé jsou schopni komunikovat o dělení majetku v případě smrti mnohem otevřeněji. Už se nestydí o těchto věcech mluvit s rodinou. Přibývá lidí ve středním věku, kteří si uvědomují, že mít v pořádku důležité právní dokumenty je projev dospělosti a ohleduplnosti. Odkazy na dobrou věc už nejsou vnímány jako výstřednost, ale jako přirozené pokračování hodnot, které člověk vyznával za života. 

Pokud se někdo rozhodne pamatovat v závěti na dobročinnou organizaci, jak to funguje v praxi? Musí tam odkázat celý majetek, nebo lze věnovat třeba jen symbolickou částku či konkrétní věc?
I malý dar může představovat velkou pomoc. Nemusíte odkazovat celé jmění. Neziskové organizaci můžete věnovat konkrétní finanční částku, určité procento z pozůstalosti, nebo konkrétní věc - třeba auto, sbírku obrazů či nemovitost. Využívá se k tomu buď klasické ustanovení za dědice, nebo takzvaný odkaz (odkazovník), což je zjednodušená forma, kdy organizace dostane jen tu jednu konkrétní věc a neúčastní se celého dědického řízení.   

Člověk darem ze závěti udělá dobrý skutek, ze kterého bude užitek až po jeho smrti. V čem ale takové rozhodnutí pomáhá dotyčnému už teď, za jeho života?  
Už když v momentu, kdy dobročinnou závěť sepíšete, získáte obrovský pocit smysluplnosti a hrdosti. Najednou si uvědomíte, že vaše životní úsilí a plody vaší práce budou dál pomáhat měnit svět k lepšímu. Lidé, kteří dobročinnou závěť sepsali, často říkají, že z nich spadl balvan. Cítí hlubokou vnitřní radost, že věci, které podporovali za života – ať už je to ochrana přírody, pomoc dětem, rozvoj kultury nebo péče o nemocné – budou pokračovat i po jejich odchodu.   

„Neošidí“ lidé darováním peněz na dobrou věc vlastní rodinu? Jak v závěti správně vyvážit zajištění nejbližších a podporu dobročinnosti? 
Český právní řád chrání takzvané nepominutelné dědice, což jsou děti. Ty mají vždy nárok na svůj zákonný podíl. Závěť je však ideální nástroj, jak zbytek majetku spravedlivě rozdělit. Můžete bez problémů zajistit partnera, děti, vnoučata, a vedle toho vyčlenit nějakou část na charitativní účely. Rodinu to ani v nejmenším neohrozí, ale pro vybranou organizaci to může znamenat obrovskou pomoc. Je skvělé, když dárci tento „dobročinný krok“ předem projednají s rodinou. Dost často se pak stává, že jejich blízcí jsou na jejich rozhodnutí hrdí. 

Jak je to u daru ze závěti s výběrem dobročinné organizace? Podle čeho se pozná, že peníze budou využity transparentně a přesně na to, co chtěl dárce podpořit? 
Nejdůležitější je váš osobní vztah k danému tématu a především dlouhodobá důvěra. Doporučuji vybírat organizace, které znáte, pravidelně sledujete jejich práci nebo s nimi máte osobní zkušenost. Transparentní organizace běžně zveřejňují výroční zprávy a auditované účetní závěrky. Pokud máte specifické přání, jak by měly být peníze využity (konkrétní projekt nebo pomoc), je nejlepší se s lidmi z organizace spojit a detaily dobročinného odkazu s nimi probrat.

https://www.charita.cz/podporte-nas/dar-ze-zaveti/milan-vlasak-dobrocinny-odkaz-muze-byt-prirozenym-pokracovanim-nasich-hodnot